Fred Tate není typický sedmiletý chlapec. Je to génius. Má neuvěřitelné schopnosti a znalosti v oblasti umění, věd a matematiky, které ho však izolují od ostatních dětí. Víc než co jiného si přeje, aby byl oblíbený mezi svými vrstevníky. Fredova matka Dede (Jodie Fosterová) není typická matka. Je mladá, impulzivní a často se dostává do problémů kvůli svým cynickým poznámkám. Svého syna ale miluje nade vše a dělá, co je v jejích silách, aby ho uživila. Fredových neuvěřitelných schopností si všimne Dr. Jane Griersonová, která chlapce angažuje do své "show géniů", se kterými objíždí Ameriku. Fredovi se ale nelíbí, že se má předvádět jako cvičená opice, a proto se jednoho dne vzbouří ...
Den díkuvzdání připadá v USA tradičně na poslední listopadový čtvrtek. Claudia Larsonová cestuje domů na svátky s nechutí, frustrována a předem nabroušená. Kdo zná její střelenou rodinu, složenou ze svérázných individualit, ten se nediví. Máma šmejdí po domě a obtěžuje všechny se svou opožděnou krizí středního věku. Tatík je dobromyslný podpantoflák a homosexuální bratr se najednou objevil v doprovodu přítele... Rodina se po roce znovu sešla, ale dříve než se na svátečně prostřeném stole ocitne pověstný nadívaný krocan, projdou všichni Larsonovi očistcem nedořešených vzájemných vztahů, traumat a neuróz z opuštěnosti, z nenaplněnosti života, z nadrženosti, ze sexuální orientace a bůhví z čeho ještě. Kvalita této dramtické komedie stojí a padá s hereckými výkony.
Americký muzikál opisuje příběh děvčete, které chtělo být milované. Charity "Naděje" Valentinová pracuje už osm let jako barová tanečnice. Právě se chystá na svatbu se svým přítelem, z toho se ale vyklube podvodník, který ji jen okrade a uteče. Zoufalá Charity bloudí po městě, když se náhodou potká se slavným italským hercem Vittoriem Vitalem. Náhoda chce, aby Charity strávila s Vittoriem celou noc - nejdřív v zábavných podnicích a později v jeho domě. Vittorio je naivní a jednoduchou Charity okouzlený a vlastně pro oba má společně strávená noc velký význam. Charity se rozhodne změnit svůj život a hledá si normální zaměstnání. Na úřadu práce se seznámí s Oskarem. Oba si hned padnou do oka a vypadá to tak, že Charity konečně našla toho pravého....
Kriminální love story, jež je posledním snímkem Boba Fosseho, vychází ze skutečných událostí z pokryteckého světa showbyznyzu. Vypráví tragický příběh modelky a Playboy-girl Dorothy Strattenové, jíž zabije vlastní druh Paul Snider nejen kvůli její milostné aférce se slavným filmovým tvůrcem Peterem Bogdanovichem, ale také protože se narozdíl od něj dokázala skutečně prosadit a následně jej chtěla opustit. Režisér mozaikově mapuje rok a půl života (a smrti) tohoto nešťastného páru pomocí vzpomínek "pozůstalých" a též dobových novinových článků, které navíc proplétá s fiktivními rozhovory s Dorothy a vytváří tak sugestivní filmové dílo o pocitech egoistického muže, jenž objeví slibnou naivku a o naivce, která "bohužel" dospěje.
Nezvykle otevřený, nic nezastírající životopisný snímek pojednává o slavném americkém baviči Lennym Bruceovi, který holdoval drogám, přisprostlým vtípkům a posléze se vrhnul na politické útoky. To vše jej přivádělo do konfliktu s prudérními spoluobčany i zákonem. Vynikající herecký výkon Dustina Hoffmana v titulní úloze hraničí až s jakýmsi souzněním s představovanou osobností.
Príbeh o americkej speváčke, ktorá očarená dekadenciou predvojnového Berlína hľadá na javisku Kit Kat klubu cestičku ku kariére filmovej hviezdy, a o jej priateľstve k dvom mužom - krajanovi, učiteľovi angličtiny a nemeckému milionárovi. Filmový tvar sa vyznačuje pôsobivým uplatnením náznaku a brilantnosťou choreografického riešenia. Film príkladne stavia do kontrapunktu dramatický dej s hudobnými a tanečnými číslami, ako aj sentimentálny príbeh s analýzou rozrastajúcej sa agresivity a fašizujúcej netolerantnosti (metafora o zlobe davu, o manipulovaní s masou). Osobitnú rovinu tvorí kabaret - veľkolepý, ironický, smutnoveselý, s fascinujúcou postavou kabaretiéra. Odcudzovací efekt umocňuje sugestívnosť výpovede, pripomínajúcej postupy magického realizmu. Všetky roviny sú precízne prepojené, zobrazujúce dobu a prostredie ako úrodné podhubie hnedého moru, a zároveň nemožnosť preraziť dogmatické konvencie.
Vrcholné dílo Boba Fosseho, ohromující po stránce myšlenkové i choreografické, hudební a taneční, je tragikomickou autobiografií, podanou formou neobyčejného muzikálu. Film je felliniovskou vizí umělce posedlého prací a řítícího se do záhuby kvůli vražednému životnímu tempu. Hlavní postava příběhu s mrazivou presvedčivostí předpověděla režisérovu vlastní smrt. Průkopnické dílo, naznačující smysluplnou cestu za hranice konvenčnosti žánrů, je vizuálně neobyčejně přitažlivé. Závěrečná agonická pasáž je stylizovaná do velkolepého čísla, ve kterém se sejdou všichni umělcovi blízcí v podobě fantómů a je završená symbolickou záhrobní jízdou do náruče koketního Anděla smrti.Obsedantní Fosseho téma existenciálních ambicí talentovaného tvůrce uprostřed masové kultury se s muzikálovou formou skloubila s neobyčejnou přirozeností, čímž vznikl jakýsi nedostižný muzikálový OBČAN KANE či 8 1/2. Film získal roku 1980 Zlatou palmu v Cannes ex aeque s filmem KAGEMUŠA a v tomtéž roce získal Oscara za dekorace, kostýmy, střih a hudbu. Film byl nominován i na Oscara za režii, scénář, za herecký výkon Roye Scheidera i v kategorii "nejlepší film roku".
Filmová adaptace slavného románu Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti (1782), která na spletitém osudu dvou libertinských intrikánů, vikomta Valmonta a markýzy de Merteuil, zachycuje v poněkud odlehčené poloze obraz aristokratické společnosti několik let před Francouzskou revolucí. Příběh cynických poživačníků je podán v sytých barvách pozdního baroka s důrazem na malebné plenéry, vtipné epizody a bohatou výpravu a kostýmy.
Vlídný pohled na pomatenou generaci 70. let, její naděje, přání i problematické vztahy se svými váženými, staromódními a pokryteckými rodiči. Larry a Lynn Tynovi tvoří typickou americkou rodinu s neodmyslitelnými starostmi s dcerou Jeannie, která bere drogy, a se společností, ve které se pohybuje. Jeanie odejde z domova. Její rodiče se setkají s dalšími lidmi, kterým utekly děti, a zjišťují, že je odchod člena rodiny může obohatit - najednou mají prostor, aby znovu objevili život, aby se k sobě opět přiblížili.
Psychopatický vrah, rozvodové intriky, tvrdohlavý pianista a zběsilý čas nových přeměn v adaptaci románu E. L. Doctorowa.
Ragtime - neboli roztrhaný čas. Takový je i příběh zachycující hroutící se životní styl 19. století a nastupující čas proměn počátku 20. století (jenž později ústí do šokujících zkušeností 1. světové války). První chvíle filmu otevírá vražda, kterou má na svědomí milionářský floutek. Jeho žena se stává "hlavní" figurou v následných rozvodových intrikách. Třetí důležitou postavou příběhu je náhle úspěšný černošský pianista, který není ochoten se dál krčit před manýrami některých omezených bělochů a chce vzít zákon do svých rukou...
Románový bestseller spisovatele E. L. Doctorowa se stal předlohou čtvrtého amerického filmu režiséra Miloše Formana. Za kamerou přitom stál další náš úspěšný filmový tvůrce Miroslav Ondříček. Jejich společnou zásluhou zůstal v literárním přepisu důraz na vykreslení dobové atmosféry i na herecké obsazení (za pozornost stojí především James Cagney ve své poslední roli komisaře Walda). V malých rolích se ve filmu mihnou Jan Tříska a Pavel Landovský. Snímek byl nominovánna Oscara v osmi kategoriích, nezískal však ocenění v žádné z nich.
