Bratři Earpové ženou stádo dobytka do Kalifornie. Po cestě odmítnou nízkou finanční nabídku starého Clantona na jeho odkoupení a na pár hodin se zastaví se v městečku Tombstone. Když se v noci vrátí zpět, jejich stádo je pryč, na místě nacházejí pouze těžce zraněného nejmladšího bratra Jamese. Proto Wyatt Earp přijímá ve městě místo šerifa, které je mu nabídnuto. S ním tu zůstávají bratři Morgan a Virgil, aby společně našli vrahy Jamese a zloděje svého dobytka. Na nového šerifa navíc čeká setkání se známým stárnoucím pistolníkem Docem Hollidayem, za nímž přijíždí půvabná Klementina...
Film natočil klasik americké kinematografie režisér John Ford (který zaujal i svými dalšími westerny Přepadení, Fort Apache, Měla žlutou stužku, Rio Grande, Muž, který zastřelil Liberty Valance a Podzim Cheyennů). Ten příběhu z Divokého západu vtisknul zcela nový dech a působivost. Pod jeho vedením úlohu Wyatta Earpa ztvárnil Henry Fonda, který zde předvedl jeden z vrcholů svého hereckého umění.
Na pozvání jednoho maharadži přicestuje zpěvačka Eloise Kelly (Ava Gardner) do Afriky, aby se účastnila safari. Avšak místo maharadži, který musel předčasně odcestovat, se zde setká s Victorem Marswellem (Clark Gable), jenž se živí odchytem divoké zvěře. Eloise se brzy stane jeho milenkou. O něco později se Victor setká s mladým britským manželským párem: antropologem Donaldem (Donald Sinden) a jeho půvabnou manželkou Lindou (Grace Kelly), které nezůstane Victor lhostejný... Podle divadelní hry Wilsona Collisona. Jedná se o remake snímku RED DUST Victora Fleminga z roku 1932, kde Clark Gable ztvárnil stejnou postavu.
Osud jí přichystal těžké zkoušky, přesto nikdy nepřestala milovat a věřit v dobro.
V roce 1561 opouští Marie Stuartovna jako vdova Francii a vrací se zpět do rodného Skotska. Od počátku je jasné, že se jako katolička bude dostávat do střetu s protestantskou šlechtou i duchovními. Silně protestantské Skotsko, rozdělené nábožnými spory a politickými ambicemi, její snahu o náboženskou toleranci odmítá. Její nevlastní teta Alžběta I., kterou Marie neuznává za právoplatnou anglickou královnu, proti ní spřádá intriky. Pro udržení svého trůnu a zajištění míru se Marie musí vdát. Rozhodne se pro Jindřicha Stuarta, anglického katolíka, jenž však není rovnocenným partnerem pro sebevědomou královnu. Když Marie pozná odvážného a přímočarého hraběte Bothwella, je to začátek velké lásky a zároveň tragických událostí, které se zapsaly do historie. Alžběta I. považuje Marii za svoji nebezpečnou soupeřku a je rozhodnuta zničit její panování i život.
Film podle divadelní hry Maxwella Andersona vypráví příběh ženy, která se vzdala království pro svou životní lásku a nikdy toho nelitovala.
Legendární režisér John Ford, jenž se specializoval na westerny, převyprávěl dramatický životní příběh královny Marie vizuálně vytříbený stylem. Černobílá kamera navozuje kontrastními stíny ponurou atmosféru středověku, v němž se nebezpečí skrývá za každým rohem.
V hlavní roli královny Marie září vynikající Katharine Hepburnová, jež vytvořila lidský a uvěřitelný portrét výjimečné panovnice. Její Marie Stuartovna je láskyplná i neústupná, vzdělaná a noblesní žena, jenž uchvacuje svoji osobitostí i krásou. Zajímavostí je, že Hepburnová byla rodově spřízněná se skutečným James Hepburnem - hrabětem Bothwellem.
Děj se odehrává na malém městě v Kentucky v roce 1890. Soudce Priest, veterán americké občanské války, se musí postarat nejen o spravedlnost, ale i o sňatek svého synovce. Film je založen na díle spisovatele Irvina S. Cobba, kde se poprvé objevila zidealizovaná postava soudce Priesta.
Psychologické drama udavače podle románu Liama O'Flahertyho. Americký film, vyznamenaný čtyřmi Oscary.
Významný americký režisér John Ford si velmi zakládal na svém irském původu, i když sám se už narodil v Americe (1. 2. 1894, Port Elizabeth, Maine). Držitel čtyř režisérských Oscarů se ve své tvorbě několikrát věnoval irské tematice. K jeho nejlepších dílům patří drama Denunciant (1935), v němž vylíčil příběh dobromyslného, ale přihlouplého Gypa Nolana (vynikající Victor McLaglen), který v době irského povstání v Dublinu roku 1922 prodá za 20 liber Britům svého kamaráda. Pocit viny pak marně utápí v alkoholu, ale své odplatě stejně neunikne. Snímek vznikl podle stejnojmenného románu irského spisovatele Liama O'Flahertyho (1925, česky 1928 jako Udavač) ve vysoce stylizovaných expresionistických kompozicích, vymykajících se zavedenému hollywoodskému stylu. Podobně depresivní příběh také nevznikal v Hollywoodu lehce. Jeho výroby se ujalo menší studio RKO s podmínkou, že bude vyroben s rozpočtem ne vyšším než 250 000 dolarů. Výsledkem ovšem je jeden z nejlepších snímků tehdejší doby, který byl také náležitě oceněn, mj. čtyřmi Oscary, za Fordovu režii (první z jeho čtyř sošek), za scenáristické zpracování Dudleyho Nicholse, za hudbu Maxe Steinera a za herecký výkon Victora McLaglena, který patřil k Fordovým kmenovým spolupracovníkům. I když film nebyl komerčně úspěšný při svém prvním uvedení do kin, v průběhu dalších let a zvláště po nástupu televize se dočkal i zaslouženého diváckého ohlasu. Literární předloha byla už předtím zfilmována v Anglii (1929; r. Arthur Robison, u nás uvedeno pod názvem Noc po zradě) a na konci 60. let byla natočena s dějem přeneseným do prostředí černošských radikálů jako Up Tight (1968, Napětí; režie Jules Dassin).
Čiernobiela melodráma o mužovi, ktorý musí po návrate na rodný ostrov k svojej rodine čeliť dvom zlobám - nepriateľskému ostrovnému guvernérovi a rozbúrenému hurikánu. Klasická melodráma s perfektnými špeciálnymi efektmi, ktorá niesla prvé náznaky katastrofického žánru. Produkoval veľký Samuel Goldwyn, režíroval o nič menší John Ford.
Výpravný epos, který nás zavede na Divoký západ a přiblíží nám ho na osudech třech generací rodiny a jejich potomků. Od prvopočátku se "Naše" rodina chtěla dostat z východu na západ. Prodala svůj majetek a vydala se na dlouhou cestu napříč Amerikou. Cestou ale zemřeli rodiče a dcery se rozešly každá svou cestou. "Zlatá horečka" zachvátila Ameriku a každý se snažil urvat kus pro sebe. Dcery se šťastně vdaly a založily vlastní rodinu. Železnice mezi sebou soutěžily, kdo první spojí sever s jihem a naopak. To se nelíbilo indiánům, kteří se báli o svoji půdu, a tak napadali stavební tábory, mezitím se do toho zrodila "Občanská válka", a tak synové do ní museli odejít. Uplynulo několik let a oni se vrátili jako muži a založili vlastní rodinu...
Velšská vesnice Cum Rhonda leží v malebném údolí, které se na přelomu 19. a 20. století pomalu mění k nepoznání. Většina zdejších mužů pracuje v uhelných dolech, které přetvářejí jak krajinu, tak i duši jejích obyvatel. V dolech pracuje i Gwilym Morgan se svými syny. Jen nejmladší Huw je zatím ještě dítě. Jako jediný má však naději na lepší život. Rodina Morganových musí přestát řadu těžkých chvil: když majitelé dolu sníží horníkům výdělky, přijde čas bránit svá práva. Jenže Gwilym Morgan má na zakládání odborů úplně jiný názor než jeho synové. Malý Huw spadne i s matkou do ledového potoka a na nějakou dobu zůstane upoutaný na lůžko. Najít chuť do života mu pomáhá sympatický reverend Gruffydd, zamilovaný do Huwovy sestry Angharad.Nezapomenutelný film režiséra Johna Forda vznikl podle románu Richarda Llewellyna. Získal pět Oscarů: jako nejlepší film, dále za nejlepší režii, za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Donald Crisp), za černobílou kameru a za výpravu v černobílém filmu. V dalších pěti kategoriích byl na tuto cenu nominován.
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje...
Slavný hollywoodský herec Henry Fonda ztvárnil hlavní roli ve filmu natočeném podle románu Grahama Greena Moc a sláva. Jeho děj se odehrává v Mexiku ve 40. letech a osou příběhu je konflikt katolické církve se světskou mocí. Symbolicky je ztělesněn zápasem kněze, vydaného napospas nejrůznějšímu strádání a neustále prchajícího před zákonem, s poručíkem milice, který představuje státní moc...
Film natočil režisér John Ford známý snímky Přepadení, Tichý muž, Můj miláček Klementina, Podzim Čejenů.
