Filmy online ke shlédnutí zdarma

Harlem třicátých let rozhodně nebyl místo na procházky – soupeřily zde dva gangy snažící se ovládnout veškeré hazardní hry ve čtvrti. Na jedné straně stál černošský kmotr Bumpy Johnson, na druhé pak bezohledný zabiják Dutch Schulz…

Český film režiséra Čeňka Duby „Synové hor" spojuje v sobě dva žánry: životopisný a sportovní. Byl natočen podle stejnojmenné knihy spisovatele Františka Košíka. Ústředním motivem filmu je skutečná událost: tragická smrt jednoho z našich prvních lyžařských závodníků Bohumila Hanče a jeho přítele Václava Vrbaty dne 23. března 1913. Děj filmu se odehrává mezi velikonocemi 1912 a velikonocemi 1913, tedy v jediném roce, a je zarámován dvěma mezinárodními závody v běhu na 50 kilometrů. V prvním z nich Hanč slavně zvítězil, ve druhém zahynul hrdinskou smrtí. Jeho další životní osudy v tomto roce (svatba s milovanou Slávkou, věrnost horám a sportu, národnostní a sociální boj podkrkonošských tkalců a v neposlední řadě jeho přátelství s Václavem Vrbatou) dokreslují Hančovu postavu psychologicky a lidsky. — Film je památníkem hrdinství dvou českých sportovců, kteří dodnes žijí v paměti podkrkonošského lidu jako bohatýři, jako praví „synové hor". (FILMOVÝ PŘEHLED 44 / 1956) Lyžařský sport prožíval už v dobách svých začátků slavné okamžiky i tragické chvíle. O Velikonocích roku 1912 zvítězil v krkonošském závodu český závodník, který se ovšem hned v další sezóně stal obětí kruté sněhové vánice, během níž se pokoušel zachránit zesláblého kamaráda. Snímek spadá mezi pozdní pokusy inovovat ideologicky zatížené životopisné příběhy, avšak vinou inscenační i vypravěčské neobratnosti vznikla jen plakátovitá historka o nerozborném přátelství dvou lyžařů i jejich uvědomělosti.

Konflikty v rozvráceném manželství jednoho pilota vrcholí právě v okamžiku, kdy na mezinárodní letecké linky jsou zaváděny sovětská trysková letadla. Naivní psychologické drama se tu objímá s naivním obdivem vůči nejpokrokovější letecké technice.

Mickey se dlouho snažil ignorovat náklonnost své kamarádky Claudi, kterou již dávno miluje. Nyní se odhodlal požádat ji o ruku, a ona souhlasí. Téhož dne jejich společný přítel Dobbs přepadne vietnamského bookmakera, který zahyne. Opilý Dobbs, který ví, že ho čeká pomsta vietnamské mafie, se setká s Mickeym a řekne mu o svém nedávném poměru s Claudi. Vtom do baru vtrhnou Vietnamci a Dobbse postřelí. Mickey a Claudi pomohou raněnému Dobbsovi a jeho kumpánovi utéci z města a ukrýt se v motorestu. Když Claudi konečně přesvědčí žárlivého Mickeyho o své lásce a chtějí se spolu v tichosti vrátit, Vietnamci opět zaútočí…

Tři epizody komorního příběhu na pokračování, propojené většinou svých postav, jsou vázány k jednomu místu (Telč a jeho historické náměstí) a jedné časové rovině. Jejich tvůrci sledují individuální lidské osudy na pozadí magických jevů a událostí dnů, kdy se střídala staletí. Epizoda první - Vražda šeptaným slovem Velikonoce 1999. Redaktor místních novin je na Velký pátek šéfem pověřen udělat rozhovor s rekordmanem v hodu oštěpem a poněkud naivním moravským básníkem. Epizoda druhá - Zatmění nadějí V den zatmění slunce, 11. srpna, v průběhu jedné hodiny očekává mladý muž a otec stanovení konečné diagnózy své nemoci. Epizoda třetí - Panny pošetilé Tři zcela odlišné zamilované dvojice svede osud neobyčejným způsobem dohromady v průběhu silvestrovského dne a magické noci. Realizačně rozpačitý povídkový snímek zachycuje atmosféru blížícího se konce tisíciletí, a to v souvislosti jak s náboženskými svátky (Velký pátek), tak astronomickými úkazy (zatmění Slunce). Komorně pojatými příběhy prochází většina postav, spojuje je i místo děje, i když každá epizoda si uchovává samostatnost: v první povídce se novinář z okresních novin setkává se sportovcem, s nímž má připravit rozhovor, v prostřední sledujeme mladého muže, netrpělivě očekávajícího ortel o své chorobě, v závěrečném příběhu, který se odehrává během silvestrovské noci, se protnou osudy několika dvojic.

Filmaři si rádi vybírají slavnosti, kde se lidé chovají uvolněněji, kde jim z povah padají pečlivě budované masky. Tentokrát se jedná o svatbu. Režisér Vladimír Drha se soustředí na omezený na svět jednoho ne příliš vzhledného činžáku, aniž bychom postřehli vypjatost doby - zvolil si totiž přelom epoch (měl by psát rok 1949), avšak řítící se pronikavé změny ještě jako by ani z dálky nedolehly. Lidé ještě mohou předstírat jisté společenské zařazení (například příslušnost k "honoraci"), ale povětšinou se již jedná jen o prázdnou schránku, jejíž iluzornost i směšnost si ještě nikdo plně neuvědomuje. Zestárlý vypravěč si tak vybavuje události, jichž se v oněch časech účastnil jako malý chlapec.

Přepis Páralova románu již vznikal v očekávání rozhodujících společenských změn (premiéry se dočkal až po Listopadu), do hlavní ženské role dokonce byla obsazena Dáša Bláhová, která se vrátila z australské emigrace a byla svolná účastnit se odvážných erotických scén. Snímek vypráví o nadšeném mladíkovi, jenž na sklonku 50. let nastupuje do textilní továrny a předpokládá, že jej čeká slibná kariéra - hrdina se proto ustavičně poměřuje se svým oblíbeným literárním vzorem, kterým je stejně ambiciózní Julian Sorel ze Stendhalovy fresky Červený a černý. Výsledku však schází potřebná přesvědčivost, schopnost diváka vtáhnout do svého světa, zůstává příliš vyumělkovaný, neboť zvolená doba se stala pouhou nezávaznou kulisou pro milostné hrátky.

Hrdina úvodního příběhu Poštovský panáček (režie Zdeněk Troška) pracuje jako listonoš v horách. Když je jeho žena odvezena do porodnice, vyrazí na obvyklou túru po samotách. Za otcem dvou děvčátek (Petr Pospíchal), jenž touží po synovi, se vypraví malý Libor. Mezitím se na hřebenech prudce zhorší počasí. Zkušený horal a jeho malý kamarád stráví noc v provizorním úkrytu... Druhá epizoda Hádanka (režie Jan Ekl) má kriminální zápletku. Novopečený otec (Vlastimil Hašek) se opije s přáteli ve vinárně a druhý den se stane podezřelým z vraždy. Kritické chvíle si nepamatuje, jeho výpověď však vede k dopadení skutečného pachatele... Hlavní postavou závěrečné povídky Věrné milování (režie Vladimír Drha) je frajerský povaleč (Pavel Zedníček), který tráví celé dny po hospodách. Pádnou lekci dostane od manželky, jež ho odmítne pustit k miminu...

Snímek vznikl podle stejnojmenné povídkové knihy Ivana Olbrachta, která poprvé vyšla v roce 1937 a která je posledním původním dílem známého českého prozaika a publicisty. Scénáristka Jana Dudková vybrala ze tří povídek dvě první, jež jsou na rozdíl od balady O smutných očích Hany Karadžičové laděny do laskavého humoru. Obě prózy jsou ve filmu propojeny do plynulého toku vyprávění. Jednoduchý děj zachycuje příběh chuďase Bajnyše, který málem přijde o svou sedřenou kobylku Julču, a události, spojené s neblahou okolností, kdy ve venkovské posvátné lázni mikve je málo vody, a proto se v ní nemohou konat talmudem nařízené očistné obřady. Tvůrci filmu se soustřeďují na idylický popis prostředí v horské vísce Polaně (golet je označení židovské osady v cizorodém prostředí, též i vyhnanství) na tehdejší Podkarpatské Rusi a na vykreslení života jejích rázovitých obyvatel, chasidských Židů. V centru pozornosti jsou početné rodiny tří přátel, Bajnyše, Mojšeho a Pinchese. Děj je provázen smířlivým komentářem vědoucího vypravěče. Snaha autorů postihnout s příznačnou dávkou nostalgie dávno zemřelý svět židovské komunity se projevuje v každé složce filmového díla, především však v obrazech kameramana a hudbě s židovskými písněmi a popěvky. Snímek nijak nepopírá své původní určení pro televizní obrazovku.

Film sestávající ze tří povídek. První je Showdown: Billy Quintaine (Neil Gray Giuntoli) je na útěku spolu se svým zraněným komplicem, kterého Billy zastřelí poté, co tento spadne kvůli slabosti s koně. Jeho pronásledovatel Tom McMurdo (David Morse) je Billymu v patách... Druhou je King of the Road: policejní důstojník Joe Garrett (Raymond J. Barry) vede se svou dospívající dcerou Carrie (Michelle Bronson) poklidný život. Nikdo ve městě si nepamatuje na to, že se před 27 lety zúčastnil nebezpečných automobilových závodů, které si vyžádaly vícero životů... Třetí je Yellow: poručík Calthrop (Eric Douglas) nikdy nechtěl k armádě, avšak jeho otec (Eric Douglas) vždy trval na synově vojenské kariéře. Když poručík nařídil svým mužům ustoupit ze zdánlivě ztraceného boje, považují ho jeho podřízení za zbabělce. Jeho otec mu chce dát ještě jednu šanci: posílá ho ven ze zákopů, aby s několika málo lidmi spravil komunikační vedení v zemi nikoho...