Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl "Paní Dallowayovou". V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová - Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 - chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.
Drsný "macho" otec (Gary Lewis) jedenáctiletého Billyho (Jamie Bell) se rozhodne, aby se synek pochlapil, že ho pošle do kurzů boxu v místním sportovním středisku. Billy se snaží proniknout do tajů tohoto drsného sportu, když se ale vedle v sále roztočí sukénky malých budoucích primabalerin, učarován ladností jejich pohybů, zůstává jako přilepený na místě a hlavou mu víří myšlenky typu "co by tomu řekl jeho otec, co by tomu řekl jeho militantní bratr". Touha je ale silnější než on a tak se domluví s paní Wilkinsonovou (Julie Walters), která má na starosti baletní potěr, aby ho zařadila mezi dívky. Po krátké době Billy objevil nový svět a bylo jasné, že jeho talent je obrovský a tak na nátlak paní Wilkinsonové zaplatí otec Billymu hodiny na prestižní baletní škole. Neprohloupí...
I hrdinství několika jedinců může změnit běh dějin. Francie, únor 1944. Skupinka spojeneckých vojáků se ocitá v zajateckém táboře, ze kterého se ještě nikomu nepodařilo uprchnout. Odhodlanost a inteligence však dokáží porazit nacistickou převahu a hrdinové se cítí svobodní. Alespoň na chvíli. Pravé peklo totiž teprve začíná! Přidávají se ke skupině francouzských partyzánů, kteří si vytyčili za cíl unést fašistického generála Kaufmanna (Klaus Kinski). Bude potřeba hodně odvahy, rafinovanosti a odhodlání, aby se tento na první pohled nemožný úkol vydařil. Komorní mikropříběhy jednotlivých hrdinů prostřídávají realistické válečné scény, u kterých se divákovi tají dech až do posledních minut.
Světoznámá fotožurnalistka Emanuelle (Laura Gemser) přijíždí do San Francisca, kde se setkává se svou přítelkyní Corou Norman (Karin Schubert) a společně dostávají úkol rozkrýt mezinárodní síť obchodníků s "bílým" masem. Odtud se vydává do Indie, kde její vydavatel odhalil tajnosti kolem jednoho guru, který vyučuje ve své sektě Kamásutru. Odtud přejíždí do Říma, kde se nechá spolu s několika dívkami unést, aby poznala svět sexuálních otrokyň.
Jedná se o jeden z dalších neblaze proslulých počinů známého italského režiséra Joe D´Amanta. Inspirován zřejmě Brassovým Caligulou, rozvíjí zde příběh plný surového násilí a nevázaného sexu. Není divu, že v době svého vzniku vyvolal film velký ohlas a kritiku. Některé scény 125 min uncut verze zahrnují brutální vraždění a (možná ve starém Římě běžné) sadistické mučení (např. řezání jazyku nebo pomalé napichování protagonistů vzpoury proti císaři na kopí). Asi 20 minutové římské orgie jsou opravdu hardcore pornem, kde si přijdou na své i milovníci zvířat (záběr ženy s koněm asi na běžném pornu jen tak neuvidíte). Vše je prokládáno snovými pasážemi císaře Caliguly (David Cain), který je již od začátku vykreslen jako opravdový chlípný bestiální maniak, před kterým si nikdo není jist svým životem. Příběh ničím moc nevyniká, vše se točí kolem hlavního "hrdiny" (mimochodem dobře zahraného Cainem), který nechává vraždit, mučit a sexuálně ponižovat různé protagonisty, přičemž se okrajově věnuje taktéž státnickým povinnostem a rozpravě se senátory. Trochu vzruchu přinese Miriam (Laura Gemser), která se chce pomstít za vraždu. Caligula se do ní zamiluje a netuší s jakým posláním k němu přišla. V rozhodujícím okamžiku ovšem Miriam zradí svoji pomstu a zavraždí císařova atentátníka, kterému měla být naopak nápomocna neboť zjistí, že i ona sama miluje Caligulu. Romance však dlouho nevydrží a vše končí tragicky, při jednom ze svých snových záchvatů Caligula Miriam zavraždí a i on zdeptán nakonec umírá šípem svého osobního strážce.
Divadelní rekvizitář podezřívá svou manželku z nevěry. Jeho chorobná žárlivost propuká při představení Shakespearova Othella... Starší námět Josefa Rovenského realizoval režisér Františka Čápa besprostředně po natočení "Nočního motýla" jako pokus o komorní psychologické drama - výsledek není moc přesvědčivý.
Marta Dekasová pracuje jako vychovatelka v posádkovém městě. Krásná dívka je středem pozornosti řady mužů, touží však pouze po nadporučíku Vargovi, který je ženatý a odmítá ji. Zoufalá Marta se vrhá do náruče nejdotěrnějšího ze ctitelů, a poté je s hanbou propuštěna. Odchází do Prahy ke kamarádce Kiki, stává se barovou zpěvačkou a pokračuje v cestě po šikmé ploše. Naděje na nový život jí svitne, když se do ní zamiluje mladý student, jenomže právě tehdy se v baru objeví Varga a znovu rozjitří nevyhaslé city... NFA archivuje německy namluvenou kopii o délce 2238 metrů. Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. 8. 1941. Film byl uveden na IX. MFF v Benátkách v roce 1941.
První rok znárodněné kinematografie přinesl na plátna kin pětici filmů z okupační tematikou. Jednoznačně nejlépe dopadlo okupační drama režiséra Františka Čápa Muži bez křídel, situované do událostí kolem heydrichiády. Hrdiny příběhu s akčními prvky jsou členové odbojové skupiny, kteří pracují na mimořádně exponovaném místě - na ruzyňském letišti. Jde většinou o zaměstnance údržbářských dílen, kteří ukrývají mimo jiné i malého chlapce Jirku, který zázrakem přežil tragédii v Lidicích. Proti nim stojí německé vedení letiště, gestapo a velice aktivní donašeč - vedoucí údržby Ullmann, původem sudetský Němec...
Stejnojmenný filmový přepis knihy o českém venkovském-selském hrdinovi od Jindřicha Šimona Baara. Jan Cimbura prodělal vojnu a odchází jako pacholek na venkovský statek. Majitel gruntu v něm dostane tu nejlepší oporu - Cimbura je vzdělaný, pracovitý, poctivý a mimořádný silák. Zachrání děti z hořícího lesa, postaví se proti loupeživým banditům, dokáže se postavit silou proti celému mužskému osazenstvu venkovské zábavy. Nakonec se postará i o kdysi vysněnou, ale jemu osudem odepřenou, venkovskou krasavici Marjánku, která ovdoví. Zajímavý je lidský rozměr Cimbury - má ráda zvířata a nechce je nechat trápit, zastane se obecního blázna - "Bláznivé Anýžky".
Moudrost a laskavost stáří v adaptaci nejslavnějšího českého literárního díla. V době okupace vznikla nejúspěšnější adaptace nejčtenějšího románu u nás. Obrazy z venkovského života inspirované vzpomínkami spisovatelky na vlastní dětství. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem v režii They Červenkové v roce 1921 s Ludmilou Innemannovou v hlavní roli. O čtyřicet let později natočil režisér Antonín Moskalyk dvoudílnou fresku s Jarmilou Kurandovou.
