Trpká satira na obdobie "maccarthizmu" a výsluchov pred Výborom pre neamerickú činnosť. V krajine kráľa Šahdova vypukne revolúcia a on utečie do Ameriky. Prichádza do New Yorku so štátnym pokladom a projektom mierového využitia atómovej energie, oboje však sklame. S pokladom ujde ministerský predseda a o mierový projekt nemá nikto záujem. Šahdov je na mizine a nájde si prácu v televízii. Zoznámi sa s mladým chlapcom, ktorý je zapáleným komunistom, a preto ho začne Výbor pre vyšetrovanie neamerickej činnosti vyšetrovať. Charles Chaplin nakrútil film Kráľ v New Yorku po tom, čo sa kvôli vlastným problémom s Výborom rozhodol nevrátiť do USA.
Film Kid znamenal na počátku dvacátých let, kdy byl uveden do kin, nápadný obrat ve vývoji Chaplinovy tvorby. Byl to nejenom jeho první dlouhý film, ale lišil se od všech jeho předcházejících krátkých grotesek i námětem a stylem. Toto dickensovským dechem poznamenané melodrama o tulákovi, který se ujme a otcovskou péčí zahrnuje nalezence, mělo svými lidsky hluboce prožitými scénami mimořádně velký ohlas v kinech. Byl to do té doby nejúspěšnější Chaplinův film.
Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana.
Když tulák Charlie (Charles Chaplin) náhodou zachrání opilého milionáře (Harry Myers) před sebevraždou, je od něho napřed bohatě obdarován, ale příštího rána vyhozen za dveře. Později se Charlie setká se slepou květinářkou (Virginia Cherillová), jejíž osud ho natolik dojme, že jí chce uhradit drahou operaci. Aby sehnal peníze, pokusí se dokonce boxovat o cenu. Přitom potká znovu milionáře, který mu - zase v opilosti - dá tisíc dolarů. Charlie je podstrčí dívce a vzápětí je zatčen, poněvadž na něj padne podezření, že dolary ukradl. Když je propuštěn z vězení, setká se znovu s dívkou, jež se mezitím vyléčila a stala se majitelkou malého květinářství. Přestože svého jediného dobrodince pozná, k happy-endu překvapivě nedojde.Chaplinův němý film, natočený již za éry zvukového filmu, je tragikomickým útokem proti buržoázní společnosti.
Tulák (Chaplin) se ocitá v cirkusu, kde jej honí policie, neboť jej považuje za kapesního zloděje. Charlie je při honičce natolik zábavný, že se jej majitel cirkusu rozhodne zaměstnat. Když majitel zjistí, že tulákovi nejde zábava sama od sebe, rozhodne se mu trochu pomoci. Tulák se mezitím zamiluje do krásné akrobatky, majitelovy dcery. Zdá se, že je vše na dobré cestě, dokud se ovšem neobjeví milostný sok a Charlie se nerozhodne o svou lásku bojovat.
Dej sa odohráva v roku 1930. Jackie Chan prichádza do mesta za prácou a hned sa stáva obeťou podvodu. Potom čo si od chudobnej kvetinárky kúpi ružu stáva sa šefom mafiánskeho gangu. Kedže Jackie nie je gangster chce robit iba legálne obchody. Do mesta má prist dcéra kvetinárky ktorá študovala v inej krajine spolu so snúbencom. Dcéra si myslíi, že sú bohatý no to jej len mama klamala, aby si nerobila zbytočné starosti. Preto sa Jackie spolu z gangstermi rozhodnú pomôcť zmenit kvetinárku na bohatú Lady.
Newyorský policajt Billy Wong přišel při přestřelce o parťáka a navíc byl suspendován. Teď dělá jen policejní dozor na různých společenských akcích. Na jedné z nich je unesena dcera velmi bohatého podnikatele. Stopy vedou do Hongkongu k panu Ko, hlavě velkého drogového gangu. Billy dostává šanci vylepšit si své jméno u policie a se svým novým partnerem odjíždí do Honkgongu, kde se je hned na uvítanou někdo pokusí zabít. Je jasné, že mají co do činění s lidmi, kterým nezáleží na počtu mrtvol, jež za sebou zanechají.
O pohraničnících, kteří mají pochopení a lásku pro své psy, ale jsou uvědoměle tvrdí vůči zločinným narušitelům hranic a jejich kapitalistickým pomahačům... Pozdní debut dlouholetého pomocného režiséra - specialisty na vojenskou tematiku. Titul byl realizován při příležitosti oslav 20. výročí založení útvaru Pohraniční stráže.
Ostrava - Kunčice , 1953: stejný den jako manifestační tryzna za J. V. Stalina se koná pohřeb brigádníka Bédi Nevěřila, tragické oběti byrokratické kádrovací mašinérie... Příběh se odvíjí ve vzpomínkách jiného brigádníka, bývalého novináře Karla Kratochvíla. Povrchní realizace předlohy, které ve své době budila mimořádnější pozornost.
I v 70. letech vznikaly u nás filmy, které zdůrazňovaly nejen nutnost všemi prostředky hájit neprostupnost západních hranic, ale hlavně rehabilitovaly stalinistickou éru. Se směšnou patetičností vyprávěný příběh se odehrává v roce 1951 a odehrává se v armádních kruzích, zachycuje spory o co nejúčinnější vzdušnou ochranu hranic... Zvolil k tomu pracovní spory mezi zkušeným, ale myšlenkově již ustrnulým generálem a mladým politrukem, jenž prosazuje moderní koncepční řešení společného úkolu.
