V polovině třicátých let minulého století, kdy se Amerikou přehnala velká hospodářská krize, každé dítě z východního Bronxu snilo o lepším životě. Patřil k nim i nebojácný Billy z Bathgate Avenue. Kluk z ulice se zostřenými instinkty je přesvědčen, že gang mafiána Dutche Schultzse se stane jeho jízdenkou do lepší budoucnosti. Ve snaze, aby si ho povšimli a přijali mezi sebe, Billy rychle zapadne mezi otrlé kriminálníky, mezi nimiž jsou i neblaze proslulí gangsteři Bo Weinberg a Otto Berman. Chlapec záhy pochopí, kudy vede cesta k úspěchu a pod Schultzsovým dohledem se stává jeho důvěrníkem. Jenže život mimo zákon je plný lží a podezírání a jak Dutschova moc slábne, Billy musí využít všeho, co se od něho naučil, aby si zachránil vlastní kůži.
Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna...
Píše se rok 1976 a na malé francouzské město přijíždí vnadná, provokativní a záhadná dívka Eliane se svými rodiči. Ve městě okamžitě začne poutat pozornost místních obyvatel, zejména mladých mužů a jeden z nich, automechanik Florimondo přezdívaný Pin-Pon, naváže s Eliane vážný vztah. Záhy Eliane objeví u Florimonda starý orchestrion, který kdysi patřil její matce a který je pozůstatkem záhadné minulosti její rodiny a jí samotné, jež začne postupně vyplouvat na povrch a měnit běh doposud slibně se vyvíjejících událostí.
Francouzské psychologické drama režiséra Jeana Beckera ELISA pojednává "banální" téma sblížení dospělé dcery a jejího neznámého otce zajímavým, nevšedním způsobem. Vyprávění se opírá o postavu dcery, která je obtížena těžkým traumatem z dětství a která se rozhodne je radikálně řešit. Dospívající dívka Marie je sirotek: otce nikdy nepoznala, a když jí byly tři, pokusila se ji její zoufalá matka Elisa zabít, a sama pak spáchala sebevraždu. Dítě však přežilo a dětství prožilo ve výchovných ústavech. Teď se potlouká pařížskými ulicemi ve společnosti kamarádky Solange a arabského kluka Ahmeda, a střechu nad hlavou i obživu si zajišťuje drobnými krádežemi a podvody. Život ze dne na den však dívku neuspokojuje, a když náhodou narazí na stopu svého neznámého otce, rozhodne se dát svému osudu smysl: chce otce najít a pomstít matčin (a snad i svůj) zmarněný život vraždou. Jediným vodítkem je dívce pohlednice s majákem, již otec poslal matce a na niž místo vzkazu načmáral pár taktů ze své kdysi populární písničky o Elise. Marie se rozloučí s přáteli a s nabitou pistolí se vypraví na skalnatý ostrůvek Ile de Seine v Bretani. Nejdřív to vypadá, že nebude těžké zmáčknout spoušť: Jacques Lebovitch je odpudivý hrubec a místní opilec. Marie však nevystřelí - a mezi otcem a dcerou se začne pomalu rodit zvláštní citové i tělesné pouto...Snímek vyniká přesnou kresbou charakterů a prostředí; především jeho "pařížská" část představuje přirozenou a autentickou výpověď o životě mladých lidí "bez střechy a bez zákona", kteří zoufale hledají své místo ve světě a svou vlastní identitu. Vynikající představitelku hlavní role našel režisér ve francouzské pop hvězdě Vanesse Paradisové, která hraje Marii s velkou dávkou přirozenosti a naléhavosti. Hrdinčin otec, který většinu vyprávěcího času existuje jen jako abstraktní viník a objekt dceřiny nenávisti, se nakonec ukazuje být vnitřně složitou osobností, "padlým" umělcem, ve kterém dívka probouzí naději na lepší život. Pro tuto roli si režisér vybral vynikajícího Gérarda Depardieua, který na malé ploše stvořil dalšího ze svých hrubců s citlivým srdcem. V zájmu zmírnění ostrých disproporcí mezi "Kráskou a Zvířetem" však tvůrce Lebovitche postupně "polidšťuje". I přes jistou násilnou artistnost, patrnou především v závěru, je ELISA zajímavým snímkem, který nabízí divákům jinou alternativu, než četné hollywoodské komerční snímky. Film je věnován Sergi Gainsbourgovi, ve skutečnosti autorovi titulní písně o Elise i druhého písničkového alba Vanessy Paradisové.
Roberto La Rocca a Xavier Ade jsou přátelé, kteří jsou zapleteni do činnosti kriminálních gangů. Xavier je zatčen pro vraždu a uvězněn, což se Roberto později dovídá a po rvačce v baru je i on polapen a s Xavierem se setkávají v jednom vězení. Po propuštění jsou rozhodnuti začít nový život, ale jejich minulost je znovu dostihuje a vtahuje do víru nebezpečných událostí.
Film MUŽ JMÉNEM LA ROCCA byl režijním debutem později slavného tvůrce kriminálního žánru Jeana Beckera, který se již několik let pohyboval ve filmařském prostředí jako pomocný režisér. Pro svůj první film si zvolil literární předlohu slavného José Giovanniho, román L'Excommunié, podle kterého napsal vlastní scénář, jako tvůrce dialogů se na něm podílel i sám Giovanni. Film se v mnoha detailech od původního románu lišil, čímž došlo k některým nelogičnostem v ději i k vykonstruovanosti charakterů. Giovanni sám byl ostatně málokdy spokojen s filmovým přepisem svých knih a konkrétně v tomto případě o deset let později natočil svou vlastní verzi s názvem SMŮLA (La scoumoune, 1972). Film MUŽ JMÉNEM LA ROCCA vznikl ve francouzsko-italské koprodukci, exteriérové scény byly pořízeny v Marseille a v dalších lokalitách v jižní Francii. Francouzská premiéra filmu proběhla 17. listopadu 1961.
Garris a Riton žijí na břehu bahnitého rybníka. Riton má z druhého manželství tři neposedné děti. Čas od času utápí v červeném víně zármutek a snaží se zapomenout na svou Velkou lásku, svou první ženu Pamelu. Garris žije sám. Oba se živí paběrkováním, chytají žáby, sbírají hlemýždě, trhají konvalinky apod.
Objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové, mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové, která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede.Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností, o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky - Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli.
Senátor Jay Bulworth věří, že jeho kariéra je u konce a uzavře životní pojistku na nehorázně vysokou částku. Vědomí blížící se smrti jej přivede na naprosto šílenou myšlenku: poruší všechna pravidla politiky a začne říkat pravdu. O každém a o všem. To jej však překvapivě vynese na špičku žebříčku popularity a navíc se beznadějně zamiluje do jedné ze svých mladých obdivovatelek. Teď, když našel nový smysl života, musí ještě zastavit zabijáka, kterého si na sebe najal.
Danny a Rafe jsou od dětských let přáteli a oba si zamilovali letadla a létání. Nerozešli se ani v dospělosti, kdy se oba stali piloty americké armády. V Evropě již zuří válka, ale američtí vojáci zatím tráví mírové dny na svých základnách. Přesto se Rafe, který je starší, přihlásí jako dobrovolník do britských RAF a odchází bojovat do Evropy. Krátce před odchodem se seznámí se zdravotní sestrou Evelyn. Evelyn a její kamarádky se přicházejí pobavit s vojáky z Rafeovy jednotky. Rafe a Evelyn spolu stráví poslední romantický večer. V závěru Rafe přizná Evelyn, že odchází do války. Danny s jednotkou a skupina zdravotních sester jsou převeleni na havajskou základnu Pearl Harbor, kde Evelyn oddaně čeká na každý Rafeův dopis. Jednoho dne je to právě jeho nejlepší přítel Danny, který přináší Evely smutnou zprávu. Rafe byl sestřelen nad mořem a zahynul. Ačkoliv se tomu brání, mezi oběma lidmi, které bolí ztráta přítele, začne vznikat milostné pouto. Zanedlouho spolu Danny a Evelyn stráví noc. Jednoho dne se však před dveřmi Evelyniny ošetřovny objeví Rafe, živý a zdravý. Zraněného pilota totiž vylovili z moře a zachránili francouzští rybáři. Rafe okamžitě pozná, že mezi Dannym a Evelyn vznikl cit. Jeho reakce je tvrdá a odmítavá, večírek na uvítanou skončí rvačkou. Do milostného trojúhelníku však nečekaně vstoupí historické události. 7. prosince 1941 napadlo Japonsko nečekaně základnu Pearl Harbor.
Pre tínedžerku Jennifer Stantonovú (Melissa Joan Hartová) nastanú krušné časy. Túži si užívať život plným priehrštím, ale často naráža na nekompromisnosť svojich rodičov. Tí od nej vyžadujú predovšetkým poslušnosť a dobré študijné výsledky. Jennifer je zamilovaná, ale jej otec (Daniel Baldwin) je presvedčený, že na lásku má ešte času dosť. Dcéra nevidí iné východisko a rodičov začne klamať. Zoznámi sa so sympatickým Nickom Ryanom (Jeremy Jordan), ktorý sa do nej zaľúbi. Dievčine príde jeho spoločnosť vhod, pretože chlapec, po ktorom túžila o ňu stratil záujem. Jedného večera ju rodičia nachytajú s Nickom v ich dome - v ich spálni. Otec zúri. Jennifer má domáce väzenie a zákaz stretávať sa s ním. Dostane šialený nápad. Vie, že Nick vlastní zbraň. Potajomky ho navštívi a pokúsi sa ho presvedčiť, že jediným východiskom z nepríjemnej situácie je vražda. A tak sa Nick vyberie v noci do domu Stantonovcov a jej otca i matku zastrelí. Jennifer dokonale predstiera pred všetkými zármutok nad stratou, ktorú utrpela. Dokonca sa jej podarí získať svojho bývalého priateľa späť. Nickovi sa intenzívne vyhýba. Polícia nezaháľa a vďaka niekoľkým nezvratným dôkazom ho obviní s dvojnásobnej vraždy...
