Historické drama natočené jako vzpomínka na již neexistující pruský národ, jeho jazyk a kulturu. Ve 13. století byly na pruské území neustále vedeny křížové výpravy v čele s Řádem německých rytířů. Ty měly za úkol dobýt pohanskou zemi, nastolit zde křesťanství a hlavně získat novou půdu pro Řád, jenž byl nedávno vyhnán ze Sedmihradska. Proti tomu se však postavili Prusové, v jejichž čele stál Herkus Mantas. Povstání trvalo 14 let a dlouhou dobu bylo i velmi úspěšné. Později se však začaly objevovat vnitřní rozkoly, a to především mezi pruskými veliteli, které nakonec vyústily ve zradu.
Píše se rok 1678 a Švédsko již třetím rokem bojuje o kontrolu nad provincií Scania s Dánskem. Mnozí scanijští farmáři během bojů přišli o všechno a zbývá jim jen jediná naděje, vítězství Dánů. Proto se k nim přidávají a stávají se z nich rebelové, známí jako Snapphanar.
Jedné noci mladý muž jménem Nils Geting ztratí vše. Jeho statek je vypálen a rodina vyhlazena Švédy převlečenými za Snapphanar. Nils se vydá na cestu pomsty a stane se jedním z rebelů. Boj za nezávislost dostává novou krev.
Věznice Maze v severním Irsku, rok 1981. Situace mezi odsouzenými z řad irské republikánské armády (IRA) a dozorci se začíná vymykat kontrole. Ponižující a čím dál tím brutálnější praktiky dozorců naopak utvrzují vězně v jejich odhodlání k odporu. Bobby Sands, vůdce vězňů, dává pokyn nejprve k odmítání jakékoli hygieny. Ale když je tato „provokace“ potlačena policejními těžkooděnci, vyhlásí generální hladovku. Téměř sedmitýdenní hladovka se zapsala do krvavých dějin britsko-irských vztahů a rozdělila společnost na ty, kteří v irských vězních viděli obyčejné teroristy, a na ty, pro které se stali novodobými mučedníky.
Mezi A. S. Puškinem (Sergej Bezrukov) a Georgem Dantesem se odehrál souboj, který skončil smrtí slavného ruského básníka. Zjišťuje se, že souboj byl vyprovokován zlou pomluvou Puškinovy manželky Natálie, o které se básník dozvěděl prostřednictvím anonymních dopisů. Imperátor Nikolaj I. poručí šéfovi kanceláře tajných vyšetřování Dubeltovi (Boris Plotnikov) zjistit identitu odesílatele a patřičně ho potrestat.
Pohnuté osudy ruského agenta s krycím jménem Apoštol v době 2. světové války sleduje moderně natočený dvanáctidílný seriál.
Jmenuje se Pavel Koval a jeho život provázejí samé dramatické peripetie. Jeho otec pracuje v zahraničí proti bolševikům, matku umučili komunisté, bratr Petr byl coby kriminálník popraven. A "Apoštol Pavel" se se změněnou identitou rozhodne proniknout do německého týlu, kde čelí každodennímu stresu z vyzrazení. Podaří se "Apoštolovi" naplnit svůj osud, anebo jeho život skončí stejně tragicky jako životy jeho blízkých?
Uznávaný historik a geograf Jared Diamond (autor rovnomennej knihy "Zbrane, mikróby a oceľ") sa nám snaží prezentovať v tomto trojdielnom dokumentárnom filme svoju teóriu. Zaujímajú ho odpovede na otázky: Prečo sa dejiny vyvíjali práve týmto spôsobom? Prečo sa práve v Európe rozvinula najmocnejšia civilizácia, ktorá si v dobe kolonizácie podmanila takmer celý svet? A mnohé iné... Za hybné sily dejín považuje práve zbrane, mikróby a oceľ...
V srdci každé války stojí strategie. A za každou strategií stojí vojenská mašinérie, která v době války spojuje jednotlivé národy dohromady, aby mohly dojít ke společnému vítězství. Když mašinérie funguje správně, stává se z ní šelma, kterou nikdo nezastaví. A naopak, když jednotlivé složky přesně nezapadají do sebe, katastrofa je doslova za dveřmi. Důraz na vojenskou mašinérii byl nejvíce patrný v průběhu 2. světové války. A právě na ni se soustředí strhující dokumentární cyklus, jehož prvních deset dílů nabízí podrobný pohled do mašinérie nacistů. Od Hitlerovy armády, přes vzdušné síly Luftwaffe a námořníky z Kreigsmarine, až po fanatické mladíky z Hitlerjugend.
Ve třicátých letech se pokouší mnoho horolezců vylézt severní stěnu Eigeru, nikomu se to zatím nepodařilo a kvůli velkému počtu umrtí dostává stěna Nordwand přezdívku Mordwand (Vražedná stěna). Spojením německého a rakouského družstva se v roce 1936 pohybují na stěně čtyři horolezci, kteří po překonání klíčového úseku cesty nemají možnost vrátit se zpátky. A tady začíná drama...
Nejznámější postavou této proslulé námořní bitvy je britský admirál Nelson. Ale co víme o osudu poraženého Napoleonova admirála Villeneuva? Bitva u Trafalgaru 21. října 1805 vstoupuila do historie z několika důvodů. Britské válečné loďstvo pod velením admirála Nelsona v ní porazilo francouzsko-španělské loďstvo, vedené Napoleonovým admirálem P. Ch. Villeneuvem. Vítězstvím si Velká Británie upevnila námořní převahu, která pak trvala celé 19. století. Byla to současně poslední velká námořní bitva plachetních lodí. O jejím vítězi - admirálu Nelsonovi, který ji zaplatil životem - máme řadu informací z knih i filmů. Ale co víme o osudech poraženého admirála Villeneuva? I jeho postava je velice zajímavá.
Děj se odehrává roku 1960 v Dominikánské republice, kdy byly zavražděny sestry Mirabalovy diktátorem Rafaelem Trujllem, kvůli námitkám k jeho diktatuře. Jejich smrt započala revoluci. Podle skutečných událostí.
