Historikové si po staletí mysleli, že je král Artuš pouze mýtem, avšak tato legenda byla založena na skutečném hrdinovi, jehož život byl rozvrácen vnitřním bojem mezi osobními ambicemi a smyslem pro zodpovědnost. Artuš (Clive Owen) si přeje opustit Británii a vrátit se do poklidného Říma. Ještě předtím však musí podstoupit poslední nebezpečný úkol, který jej spolu s jeho rytíři Kulatého stolu - Lancelotem, Galahadem, Borsem, Tristanem a Gawainem - přivádí ke zjištění, že po náhlém odchodu Římanů z Británie bude země potřebovat vůdce, který by vyplnil mezeru - někoho, kdo by nejen dokázal ochránit Británii před momentální hrozbou útoku Sasů, ale také přivedl ostrov do nové epochy. Pod vedením bývalého nepřítele Merlina a s krásnou a odvážnou Guinevere (Keira Knightley) po svém boku musí Artuš najít sílu k tomu, aby dokázal změnit vývoj dějin.
Píše se rok 1626. Francii vládne Ludvík XIII. a kardinál Richelieu vydává edikt, zakazující souboje, které kosily výkvět francouzské šlechty. Každý, kdo edikt porušil, propadal trestu smrti. Ale mladí šlechtici, toužící po slávě si z kardinálova rozkazu pranic nedělali.
Příběh natočený podle románe Georges Sandové se odehrává na zámku markýze de Bois Doré, šlechtice známého nejen jeho ctí, neústupností a odvahou, ale především jeho láskou ke krásné Laurianě de Beuvre, preciósce, o třicet let mladší, než on. Lauriana jeho lásku opětovala, ale když ji oznámili, že markýz byl zabit, vdala se. Brzy po svatbě Laurianin manžel zemřel a ona nyní krátce před uplynutím svého smutku, chce markýze de Bois Doré navštívit. Markýz Laurianu nikdy nepřestal milovat a nyní znovu ožívá jeho naděje.
Kdysi velmi oblíbený francouizský romantický seriál neztratil ani po letech nic na své svěžesti a napínavosti. Původní český dabing, kterému vévodí nezapomenutelný hlas Otakara Brouska, byl přenasazen na restaurovaný materiál.
Čtyři a půl hodiny ve třech dílech jedné z nejlepších filmových adaptací Hugova románu Bídníci.
Jeanne Bécu je prostitutkou ve veřejném domě, začne se ale o ni zajímat šlechtic Jean du Barry, který pojme plán krásnou dívku představit u dvora, což by mu mohlo vynést přízeň stárnoucího krále Ludvíka XV. Pro akt uvedení ke dvoru je ovšem nutno, aby byla Jeanne provdaná. Úkolu stát se ženichem na oko se ujímá du Barryho bratr Guillaume. Ten si za to nechá dobře zaplatit, stejně jako hraběnka de Beárn, která taktéž za slušný úplatek uvede novou hraběnku ke dvoru. Nová králova favoritka se musí potýkat s intrikami dvořanů, brzy si ale získává pevné místo v králově přízni.
Významný francouzský režisér Christian-Jaque se ve své tvorbě několikrát obrátil k historickým námětům, v tomto případě navíc výhodně zužitkoval dobovou popularitu své čtvrté manželky Martine Carol, jíž to v historických kostýmech pokaždé velmi slušelo. Na scénáři se kromě režiséra podílel zručný Henri Jeanson a Albert Valentin, který se v polovině padesátých let začal vracet k filmu po několikaletém poválečném zákazu. Kromě již zmíněné Martine Carol byli ozdobou filmu také významný herec André Luguet v roli Ludvíka XV. nebo divadelní matador Denis d′Ines v úloze proslulého chlípníka maršála de Richelieu, několik vedlejších rolí obsadili také italští herci. Film byl natočen barevně a s velkorysou výpravou včetně působivých kostýmů. Po premiéře v říjnu 1954 zaznamenala Madame du Barry značný ohlas v kinech a vidělo ji bezmála dva a půl miliónu diváků.
Lukrécie Borgia a její slavný tragický příběh se v průběhu staletí dočkaly řady zpracování v různých uměleckých sférách. Francouzský spisovatel Victor Hugo napsal v roce 1833 divadelní hru Lucréce Borgia a tento kus se na světových jevištích dodnes s úspěchem uvádí. Z divadelní předlohy vyšla i četná filmová zpracování, poprvé to bylo již v roce 1909 ve Francii, několik zfilmovaných verzí pak vzniklo v Itálii.
Významný francouzský režisér Christian-Jaque se od počátků své tvorby věnoval historickým kostýmním filmům a zvláště po sňatku s herečkou Martine Carol dal několik takových příležitostí právě své manželce. Martince Carol byla hlavní hvězdou filmu LUKRÉCIE BORGIA, který byl natočen ve francouzsko-italské koprodukci. Roli Césara Borgii ztvárnil mexický herec Pedro Armendáriz. Natáčení probíhalo od listopadu 1952 do února 1953 a výsledkem byl velkoryse koncipovaný barevný film, který především díky obnažené scéně s hlavní hrdinkou vzbudil značný zájem. Ve Francii měl film premiéru 23. října 1953, italská premiéra následovala o měsíc později. V roce 1953 to byl devátý francouzský film co do návštěvnosti a mohl se pyšnit více než třemi a půl milióny diváků.
Tři přátelé Andreis, Hermanis a Peteris jsou hrdinnými obránci Rigy a neplatí na ně sebevětší přesila či lest. Ovládají skvěle své kordy, jízdu na koních a své soupeře často porazí chytrostí a znalostmi. A když už se zdá, že nevyhnutelně musí skončit na nepřátelské šibenici, zachrání je oddaná láska jejich přítelkyň.
Historická komediálně laděná lotyšská podívaná je zjevně inspirována Dumasovými Třemi mušketýry a dalšími francouzskými romantickými příběhy, opírá se však o skutečné historické boje o Rigu.
Francie, 1782: Bezcharakterní hraběnka Colombine (Jenniffer Saunders) a její otrlá služka Lisette (Dawn French) vesele intrikují ve Versailleském paláci, donášejí císařovně Marii Antoinettě, všemožně se snaží pokořit hraběnčinu úhlavní nepřítelkyni, madame de Plonge, a v rámci svých intrik se neštítí ani vraždy. Vůbec netuší, že dekadentnímu dovádění francouzské aristokracie už brzy učiní přítrž Velká Francouzská revoluce...
Zábavný historický film Rukopis nalezený v Zaragoze v sobě spojuje prvky stylové kostýmní komedie, dobrodružného rytířského filmu i fantastické báje s duchy, oběšenci, šílenci a tajemnými princeznami. Byl natočen podle nevšedního románu velkého dobrodruha, knížete Jana Potockého. Román vznikl jako barvité vyprávění a současně satira na lidskou pošetilost a pověrčivost. Jeho hlavním hrdinou je mladý Alfonso van Worden, který se právě dozvěděl, že je jediným mužským potomkem slavného rodu a je vybrán k velikým úkolům.
Čína v době hrozného teroru vlády Mandschu. Shaolinský kněz Ho Kuang-Huan vychováva ve své škole bojového umění kung-fu z mladých mnichů vražedné bojovníky. Dřív než se mladí mniši mohou nazývat mistry kung-fu, musí projít 35 komnatami, ve kterých jsou zasvěcovaní do umění boje na smrt se všemi zbraněmi, jako i holýma rukama. Najtalentovanější ze všech je Liu Yu-Te. Po ukončení si jde změřit síly s dynastií Mandschu.
Byl první křesťanským císařem římské říše a zároveň nejvýznamnějším panovníkem pozdní antiky. Konstantin Veliký – východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin. Píše se rok 305, vlády se vzdávají dva císaři – Dioklecián a Maximián. Kdysi mocný Řím se zmítá ve smrtelné křeči, na zemi útočí barbarské národy, nahlodávají ji vnitřní spory i nastupující křesťanství. Na trůn je svými vojáky dosazen Konstantin, proti kterému vystoupí Maxentius podporovaný Liciniem. Intrikami dosáhnou dočasného vítězství, než jim však Konstantin připraví definitivní porážku.
