Filmy online ke shlédnutí zdarma

Zdalo sa, že Sharpe konečne našiel stratený pokoj. Takmer idylický Sharpeho život s Lucille na jej farme je však prerušený m,nožiacimi sa správami o chystanom Napoleonovom útoku na Waterloo. Blíži sa jún 1815 a s ním aj vrcholná bitka proti prvému veľkému diktátorovi novoveku...

Jméno Mata Hari je synonymem protřelosti a odvahy. Dvojitá agentka původem z Holandska se v průběhu první světové války živila jako orientální tanečnice a společnice. Díky přístupu do vyšších kruhů ji nejrpve Německo a následně Francie nabídly odměnu za špionážní službu. I když zde nechybí napětí a romantika, autoři se v tomto zpracování zaměřili především na motivy a duševní pochody životem zkoušené ženy. Co se jí zdálo být dobrodružstvím bylo jen další etapou cesty k tragickému konci.

Príbeh rodiny na pozadí skutočných udalostí odchodu dánskych Židov do neutrálneho Švédska v roku 1940 počas okupácie krajiny nacistickým Nemeckom. Film sa zaoberá spoluprácou rodiny s podzemným hnutím, ale aj osudmi jej jednotlivých členov.

Salem v Massachusetts roku 1692. Přičinlivý farmář John Proctor (Yves Montand) se dvakrát pomiluje se 17tiletou Abigail (Mylene Demongeot), kterou spolu s manželkou u sebe zaměstnali (jeho chladná a puritánská žena Elizabeth – v podání Simone Signoret - ho už sedm měsíců ostře odmítá). Když manželka najde Johna a Abigail v objetí, vyžene služku z domu a John, který se cítí provinile, ne-li přímo zatracen, souhlasí. Abigail slibuje pomstu. Její šance přijchází, jakmile obviní Elizabeth z čarodějnictví a zmanipuluje mladé dívky k tomu, aby podporovaly její tvrzení, že viděla duchy. Městský duchovní a politici prahnou po procesu, zbavení města sil černé magie se jeví ideálním prostředkem k represím. John je obviněn rovněž; Abigail mu nabízí způsob jak se vyhnout šibenici. Elizabeth přichází s vlastním doznáním…

Na motivy románu Valentina Pikulji Moonzund vzniklo dvoudílné válečné drama, ve kterém září herec OLEG MENŠIKOV (LAZEBNÍK SIBIŘSKÝ, UNAVENI SLUNCEM). Držitel Ceny Laurence Oliviera zde představuje vyššího námořního důstojníka Artěmjeva, hrdinu z bojů na Baltu v letech 1915–17. Tehdy se německé loďstvo snažilo probít k Petrohradu po moři přes průliv Moonzund, kde došlo k tvrdým střetům s ruskou armádou. Na pozadí těchto pohnutých událostí se odehrává strhující příběh Artěmjeva a půvabné špiónky Kláry, jejichž osudová láska je kvůli nepříznivým okolnostem předem odsouzena k zániku.

První povídka Lauzun je zasazena do doby 17. století a vlády krále Slunce; slavný dvořan a oblíbenec Ludvíka XIV., vévoda Lauzun udržuje milostný vztah s kurtizánou Madame de Monaco. Na té ovšem spočine i královo oko... Druhý příběh Jenny de Lacour je z konce 19. století a vypráví o nešťastné lásce Jenny k mnohem mladšímu muži René... Třetí povídka se vrací do 15. století a jejím hrdinou je bavorský vévoda Albrecht, který se proti otcově vůli tajně ožení s prostou dívkou Agnes. Ta je pak obviněna z čarodějnictví a Albrecht se ji snaží zachránit... Poslední povídka Herečky popisuje soupeření slavných hereček a jejich osobní peripetie s muži. Povídkový film režiséra Michela Boisronda SLAVNÉ LÁSKY vychází ze stejnojmenného díla spisovatele a dramatika Paula Gordeauxe (1891-1974), na scénáři se podílelo několik tvůrců. Titul vznikl převážně ve filmových ateliérech, natáčení probíhalo od února do června 1961. Režisérovi se do každé ze čtyř povídek podařilo angažovat skutečně herecké souhvězdí umělců mladé i starší generace. Film měl premiéru 3. listopadu 1961 a přes všechny předpoklady jej ve Francii viděly „jen“ dva milióny diváků, což ovšem v dobové konkurenci nebyl nijak výrazný úspěch. Možná i proto, že v daném roce zabodovalo hned několik historických filmů, dodnes slavných (HRABĚ MONTE CHRISTO, TŘI MUŠKETÝŘI, KNĚŽNA DE CLÉVES, KAPITÁN FRACASSE).

Grace Elliottová pochází ze starého skotského šlechtického rodu. V roce 1786 se přestěhovala do Paříže za svým milencem, vévodou Orleánským. I když láska skončila, zůstali přátelé. Děj začíná v Paříži, roku 1790, rok po dobytí Bastily. Vévoda navštíví Grace v jejím pařížském sídle. Debatují spolu o revoluci. Vévoda, přestože je to bratranec krále Ludvíka, s revolucí souhlasí a aktivně se jí účastní. Radí Grace, která je stoupenkyní monarchie, aby se vrátila do Anglie, ona však odmítá.

Pátá a závěrečná část filmové série opět rozpracovává drobnou část knihy "Nezkrotná Angelika". Angelika byla unesena pirátem d'Escrainvillem, který ji vzápětí prodal překupníkovi otrokyň pro harém marockého sultána. Tak se hraběnka de Peyrac setkává s Osmanem Ferrajim, moudrým eunuchem, který má v plánu stvořit z ní třetí ženu sultána Mulaye Ismaila, a tedy vládkyni Maroka. Joffrey de Peyrac předstírá, že je jedním z galejníků, aby se tak dostal do marockého Meknesu, spojil se s vlivnými přáteli a pokusil se svoji ženu zachránit. Mezi tím Angelika odolává požadavkům Osmana Ferrajiho a mocného sultána. Touto vytrvalostí si získá sympatie Normanďana Colina Paturela, který je již patnáct let králem otroků v Meknesu. Když se několik otroků pokusí o útěk, Angeliku přijmou mezi sebe.Producent i režisér filmu plánovali další pokračování, ale díky množství razantních úprav na samém počátku již nenatočili žádný další film o Angelice.

Po poprave svojho milovaného manžela Peyraca žila Angelika (Michéle Mercierová) istý čas medzi parížskou spodinou po boku svojho priateľa z detstva Nicolasa. Po jeho smrti a mnohých dobrodružstvách sa nakoniec rozhodla vydať za bratanca Filipa de Plessis-Bellieres. Jej nový manžel nečakane zomrie na bojovom poli a Angelika je vzápätí povolaná kráľom späť na dvor, aby splnila náročnú diplomatickú úlohu. Má presvedčiť perzského veľvyslanca Batchary-Beja k podpisu zmluvy o spolupráci s Francúzskom. Bej je však jej krásou okúzlený natoľko, že ju uväzní vo svojom paláci. Zo zajatia ju síce zachráni maďarský gróf Rákoczi, dohoda je však ohrozená a kráľ zúri. Angelika je zatknutá, ale ani kráľ neodolá jej kráse. Keď však vidí, že si jej náklonnosť nezíska, pretože medzi nimi stojí tieň Peyracovej smrti, prezradí Angelike, že to nebol on, kto zomrel na hranici. Život krásnej markízy dostáva nový zmysel a ona sa vydá hľadať svojho strateného manžela...

Mongolský pastevec uteče do hor poté, co ho při obchodu s kožešinami podvádí západní kapitalista. Tam pomáhá partyzánům a je zajat a zraněn. Nicméně se objeví takové stopy, které naznačují, že je přímým potomkem Čingischána. V takovém případě by se ho dalo politicky využít...