Kontroverzní dějinná postava, zakladatel Pákistánu Muhammad Alí Džinnáh, ve své éterické podobě a za doprovodu pracovníka historického archívu, zpětně hodnotí svůj život a postoje, které zastával od dob svého působení v Celoindické muslimské lize prosazující takzvanou teorii dvou národů, podle níž jsou indičtí muslimové jiným národem než hinduisté a pro zajištění jejich bezpečí a kultury je nutné vytvořit samostatný muslimský stát. Uvidí sám sebe při politických jednáních i rozepřích s Gándhím, připomene si vztah ke své sestře Fátimně, nepříliš šťastné manželství a hlavně krvavé události, které rozdělení Britské Indie na Indii a Pákistán provázely.
Film belgického režiséra Gérarda Corbiaua je volně inspirován studií Philippa Beaussanta Lully aneb Hudebník slunce, věnovanou postavě skladatele Jeana-Baptista Lullyho (1632 1687), který působil na dvoře Ludvíka XIV. jako dvorní skladatel a kapelník. Ludvík XIV. (1638 1715) se stal králem už v pěti letech, ale ujal se vlády teprve v roce 1661 po smrti kardinála Mazarina. Jako chlapec měl zálibu v tanci a v roce 1651 poprvé veřejně vystoupil v Baletu noci, při němž ho poprvé doprovázel Lully, který později pro mladého krále složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Skládal na královo přání také opery a hudbu provázející představení her Jeana-Baptista Poquelina, známého jako MoliŹre. Film sleduje vztahy mezi králem, Lullym a MoliŹrem, do jisté doby přátelské, později poznamenané závistí a zejména ochladnutím toho, který mezitím vyspěl v krále Slunce.
Vlastní strýc odepře mladému sirotkovi ze Skotska dědictví, na něž má nárok, a posílá jej za oceán do nového světa, kde má být prodán do otroctví.
Tato adaptace slavného románu Roberta Louise Stevensona se na rozdíl od předchozích hollywoodských zpracování vyhýbá přílišným úpravám a spíše se řídí příběhem samotným. Skotský sirotek David Balfour (Lawrence Douglas) je podveden vlastním strýcem Ebeneezerem (Donald Pleasance), jenž nechá Davida unést a prodat do otroctví, aby získal jeho dědictví. Chlapce zachrání Alan Breck (Michael Caine), skotský rebel bojující za nezávislost Skotska proti Britům (děj filmu se odehrává na konci 18. století), a oba se spřátelí. David i Alan musí projít nejedním nebezpečím, později si však Alan uvědomuje, že revoluce byla odsouzena k nezdaru od samého začátku a Davidovi se podaří zmařit chamtivé plány svého strýce. Snímek patřil k několika "klasickým" adaptacím, které na začátku 70. let uvedla do kin produkční společnost American International Pictures. Všechny tyto klasické snímky jsou považovány za velmi zdařilé.
Americký historický film o muži, který nebojoval za vlast, nebojoval za svobodu a stal se postrachem pro nepřítele a legendou pro svůj lid i budoucnost. Skotsko na začátku 18 století: kvůli komplotu proradného Angličana Cunninghama musí vůdce klanu Rob Roy uprchnout do hor. Aby však pyšného a nezáludného horala dostal, je Cunninghamovi dost dobrý každý prostředek. Vypálí Royovu usedlost a znásilní jeho krásnou ženu Mary
Film vypráví poslední léta vlády cara Mikuláše, který patřil do rodu Romanovců a vládl tvrdou rukou v Rusku po boku své manželky Alexandry. Příběh nám ukáže narození jeho těžce nemocného syna Alexeje, začátek 1. světové války, stále sílící pozici Lenina, občanský chaos a nakonec také carovu abdikaci...
Toto historické drama zobrazuje období, kdy Marie Stuartovna po smrti svého manžela odchází zpátky do Skotska. Tam si nárokuje právo na trůn, přičemž musí bojovat se svou sestřenicí, královnou Elizabetou I. . Po svatbě se skotským lordem se jim narodí syn, okamžiky štěstí však opět vystřídá její neúnavná snaha získat trůn, přičemž dalším dědicem královské koruny by bol její syn. Bojuje tedy nejen s královnou Elizabetou, ale i s bratrem Jamesem a protestanty, kteří zavraždí jejího manžela. Rozpory vyústí do stavu, že královna dá Marii Stuartovnu uvěznit a následně popravit stětím. Její syn -James I. - se 16 let po matčině smrti přece jen stává anglickým králem...
Anglie roku 1788. Královský dvůr je na vzestupu. Jeho Výsost Jiří III., excentrický panovník, jinak ale lidem milovaný regent, se znenadání chová, jako kdyby byl zbaven smyslů. Toho využívají jeho odpůrci i moci chtivý syn a následník trůnu princ z Walesu, který v Parlamentu okamžitě navrhuje zákon, podle nějž by byl král prohlášen za duševně chorého. Díky tomu by se on sám mohl prohlásit za vladaře. Mezi tím se o uzdravení regenta snaží nejrůznější lékaři...
Protože pro středověk není nic nemožné, může mladý právník Richard Courtois (Colin Firth) v zapadlém městečku na francouzském venkově obhajovat prase obviněné z vraždy, a jako svědky povolávat myši. To je v pořádku. Ale rozhodně nemá hledat pravého vraha, příliš se zajímat o soukromé záliby místního zbohatlíka a mít poměr s cikánkou, která chce osvobodit své prasátko.
Plachetnice Bounty opouští přístav Porthsmouth v roce 1787. Jejím cílem je doplout na Tahiti a přivézt náklad chlebovníku. Kapitán Blight je rozhodnut udělat vše pro to, aby se k cíli dostali tak rychle, jak jen to bude možné, přičemž tvrdě vyžaduje naprostou disciplínu. Když doplují na Tahiti, připadá to tam posádce jako v ráji - je to něco absolutně odlišného od sekýrování na lodi. Ale je tady čas odjezdu a nesmlouvavý kapitán donutí všechny odplout. Nespokojenost posádky už nelze udržet, a tak na cestě zpátky do Anglie dochází pod vedením důstojníka Fletchera Christiana ke vzpouře…
Polovina 17. století znamenala pro Anglii čas úpadku. Král Karel I. je zkorumpovaný diktátor, stoupá občanská neposlušnost a mnozí významní krajané odcházejí hledat štěstí raději do Nového světa. Mezi nimi je i budoucí Lord protektor Anglie, Irska a Skotska, protimonarchisticky smýšlející Oliver Cromwell. Nakonec ale svou rodnou zemi neopustí a naopak se králi postaví tváří v tvář. Chce učinit přítrž samovládcovu řádění a nastolit parlamentní právo. Situace neodvratitelně směřuje k občanské válce, v níž má právě vojevůdce Cromwell sehrát klíčovou úlohu. V opulentní historické podívané Kena Hughese ho ztělesnil vynikající Richard Harris, krále Karla pak Alec Guinness. Snímek v roce 1971 obdržel Oscara za hudbu a na stejnou cenu byl nominován i tvůrce skvostných dobových kostýmů Vittorio Nino Novarese.
