Míval jsem dům, než mi shořel. Teď vidím lépe na měsíc (japonské haiku). V hlavní roli MAX VON SYDOW (Sedmá pečeť, Tři dny Kondora, Robin Hood). Jeden oslepující záblesk a slovo život zcela změnilo význam. Ale člověk je tvor neuvěřitelně houževnatý a má obrovskou vůli žít... Na základě skutečných příběhů a s využitím speciálních efektů film oživuje osobní zážitky Japonců, Evropanů a Američanů, kteří se 6. srpna 1945 nacházeli v japonské Hirošimě. Jejich osudy navždy změnila první atomová bomba znamenající konec II. světové války a počátek jaderného věku. Až 80.000 lid, tedy 30% populace Hirošimy, bylo zabito okamžitě, dalších 70.000 podlehlo svým zraněním a dlouhodobé následky trvají dodnes.
Francúzsko-taliansky film z roku 1956 je jedným z mnohých spracovaní svetoznámeho románu Victora Huga Chrám Matky Božej v Paríži, ktorý sa odohráva v roku 1482. Kňaz Claude Frollo sa zamiluje do krásnej cigánky Esmeraldy, ktorej láskou je však veliteľ kráľovskej stráže Phoebus. Žiarlivý Frollo by chcel Esmeraldu iba pre seba a preto sa pokúsi Phoebua zabiť. Obvinenie však padne na Esmeraldu a tá má byť popravená na námestí pred Chrámom Matky Božej, no v poslednej chvíli ju zachráni hrbáč Quasimodo, ktorému predtým Esmeralda pomohla a prichýli ju do bezpečia chrámu. Týmto sa však problémy ani zďaleka nekončia...
Filmová adaptace stejnojmenné knihy autorky Pat Barkerové nás zavádí do zákopů první světové války. Zde jsme svědky každodenních hrůz, které se na mnohdy mladičkých vojácích podepisuje zejména po emocionální stránce, a tak dva z nich sledujeme do Craiglockhartské válečné nemocnice ve Skotsku a postupně se dozvídáme životní příběhy ostatních pacientů.
Výpravný historický film ze života mladé ruské carevny Kateřiny Veliké, původně pruské princezny Sofie, zachycuje dobu od jejího příchodu k ruskému carskému dvoru až po její korunovaci jako carevny Kateřiny v roce 1762. Šestnáctiletou dceru anhaltsko-zerbstského knížete Sofii Frederiku si vyhlédla tehdejší carevna Alžběta I. jako kandidátku na manželku pro svého retardovaného synovce a následníka trůnu Petra III. Sofie byla pozvána na carský dvůr do Petrohradu a dojem, kterým zapůsobila, byl více než příznivý. Domů už se nevrátila a svůj osud navždy spojila s Ruskem, zemí, kterou se musela učit poznávat, ale které propadla. Její boj se sebou samou, s nároky přísné Alžběty a ponižující vztah s šíleným Petrem III., lásku k hraběti Orlovovi i vzpouru proti manželovi a uchopení moci, to vše zachycuje dvoudílný kanadsko-britský film, celý natáčený v ruských exteriérech.
Více jugoslávský než český (i když počtem herců spíše obráceně) film líčí v romantickém hávu proslulý atentát na následníka trůnu Ferdinanda a jeho choť, předcházející výbuchu první světové války. Režisér Veljko Bulajić své vyprávění pojednal jako širokou výpravnou fresku, v níž dosti popisně a ilustrativně zachytil vzrušené politické dění v rakousko-uherské monarchii od nejvyšších politických špiček až ke spiklencům, hledajícím národní svobodu i cestou individuálního násilí. Snad zaujme, že vznešený pár, jehož cesta tragicky skončila v Sarajevu, si zahrály tehdejší mezinárodní hvězdy Christopher Plummer a Florinda Bolkanová; zjednaly jim notnou dávku diváckých sympatií, ale méně již pronikly do jejich aristokratické mentality a státnických úvah. Nebylo ponecháno ani původní mnohačetné jazykové rozvrstvení, všechny cizokrajné postavy jsou namluveny do češtiny.
Americký historický film o mužích, kteří rozpoutali válku kvůli ženě. Dramatický příběh se odehrává v jedenáctém století, kdy se lenní rytíř Chrysagon rozhodne využít svého práva "první noci", které mu zaručuje právo strávit svatební noc s nevěstou kteréhokoli svého poddaného. Tentokrát jde ovšem o víc než jen o nezadatelné právo. Vesnická dívka Bronwyn je totiž víc než jen půvabná a energická a šlechtic se do ní zamiloval. Chtěl by ji získat jen pro sebe, což se vůbec nelíbí ženichovi, který vyvolá vzpouru a postaví se proti nařízení a autoritě svého pána.
Historický film, který zachycuje souboj vůle dvou silných individualit ve sporu sochaře Michelangela a papeže Julia II. o výzdobu Sixtinské kaple.
Sugestivní příběh s křesťanskou tematikou středověkých dějin o svatém Františkovi z Assisi. Syn bohatého soukeníka z umbrijského městečka Assisi je mladík, který rád tráví čas ve společnosti svých přátel. Když se města Perugia a Assisi střetnou ve válce, vydá se do boje i on, aby svou dobrodružnou touhu realizoval. Proto se František v roce 1201 vydává do boje proti Perugii. V průběhu vojenského tažení je zraněn a během nemoci měl četné sny a vidění, ve kterých pochopil, že jeho posláním bude chudoba a pomoc nejchudším. Když se uzdraví, utíká za ptáčkem až na střechu a uchopí jej. Asi tuší, že se změní jeho život. Toulá se rozkvetlými loukami, ctí a miluje zvířata, zpívá písně a rozjímá o životě. Vydává se na životní cestu k vytvoření svého bratrstva řádu františkánů, které opustilo bohatství tehdejšího řádového života. Písně k filmu složil britský folkový zpěvák Donovan.
Najväčší americký rozprávač príbehov Mark Twain, prerozpráva svoj vlastný príbeh v dobrodružnom filme. Život Marka Twaina, skutočným menom Samuela Clemensa, bol jednou veľkou cestou za dosiahnutím možných aj nemožných snov. Bol cestou plnou vášne, úspechov aj sklamaní.Na tie pocity v kruhu manželky Livy a dcéry Susy na konci 19.storočia sa nedá zabudnúť. Samuel Clemens sa jednoducho rozhodol nechať "seriózne záležitosti" bokom a ako Mark Twain sa preslávil humornými príbehmi o obyčajných ľuďoch, ktoré ľudia dodnes milujú...
Při nedostatku mužů, děl a zásob překročit generál Washington se svou armádou řeku Delaware k bitvě, která nakonec zaznamenala obrovský historický moment. V roce 1776, míň než šest měsíců po uzavření deklarace o nezávislosti, byla spojenecká armáda pod vedením generála George Washingtona na pokraji naprosté porážky. Při nedostatku mužů, děl a zásob, jakkoli to chtěl Washington udělat, musel se svou armádou překročit řeku Delaware k bitvě, která nakonec zaznamenala obrovský historický moment.