V létě roku 1961 se Rogeru Marisovi a Mickeymu Mantleovi, baseballovým hvězdám týmu New York Yankees, podaří překonat rekord Babe Rutha z roku 1927, který za jedinou sezónu dokázat udělat 60 home runů. Oba hráči touží po uznání, po vítězstvích i po tom, aby ve dvoraně slávy jednou stáli bok po boku takových hráčů, jakými byli DiMaggio, Gehrig či Ruth. Netuší však, jak vysokou osobní daň budou muset zaplatit za to, že svou práci dělají, jak nejlíp dokáží. Pod tlakem tisku se jejich sportovní triumf mění v noční můru a jen díky hlubokému přátelství se dokáží vyrovnat s tím, co Amerika čeká od svých hrdinů.
Velkolepá historická adaptace Shakespearovy hry Julius Caesar, ve které jsme svědky posledních dnů muže, který se chtěl stát Imperátorem římským. Caesar se však císařem nikdy nestal. Roku 44. př. n. l., o březnových Idách, ho na schodech senátu zavraždili republikáni, vedeni Brutem (Jason Robards), Cassiem a Cascou. Nejmocnější Caesaův stoupenec a přítel, Marcus Antonius (Charleton Heston) však při smuteční řeči nad Caesarovým tělem přísahá vrahům pomstu a vyžene je z města. Společně s Caesarovým dědicem Octavianem (Richard Chamberlain) vyhlásí vrahům válku.
Svrchovanost Anglie je pod stálým tlakem okolních států a v zemi je třeba obnovit silnou katolickou víru. Umírající královna už nemá dost sil a jediným potenciálním nástupcem trůnu je její mladá sestra Alžběta, zapřísáhlá protestantka. Selhávají i naděje na záchranné manželství s některým ze sousedních panovníků a osud celé Anglie se ocitá na okraji hluboké propasti...
Britské biografické drama režiséra Hugha Hudsona se odehrává v roce 1924 na olympiádě v Paříži. Eric Liddel (Ian Charleson) je zbožný křesťan, který věří, že jeho atletický talent je dar od boha a že pokud vyhraje zlatou medaili, bude to způsob jak boha velebit. Harold Abrahams (Ben Cross) je anglický žid, který studuje v Cambridge. Sní o slávě a o tom, že dokáže svým antisemitský spolužákům i celému světu, že židé nejsou podřadná rasa. Jejich pohnutky jsou vznešené, závazky absolutní a čest nepochybná. Oba přinesou osobní oběti, aby dosáhli svého cíle. A v průběhu událostí, navzdory všem překážkám a osobním problémům, s nimž musí bojovat, se ukáže, že boj o vítězství s tak náročnými závazky a tak vysokými cíli je možná tou opravdovou odměnou. Tento film, který byl natočen podle skutečného příběhu, získal čtyři Oscary včetně Oscara za nejlepší film a Nejlepší původní scénář a na další tři byl nominován.
Filmový příběh o jednom z nejzvracenějších panovníků starověkého Říma Caliguly se stal kontrovezním nejen díky otevřenému znázornění brutality, ale také díky množství erotických scén. Právě díky nim se někteří z tvůrci rozhodli, že netouží, aby bylo jejich jméno uvedeno v titulcích. Nicméně bez ohledu na pornografický nádech se filmu Caligula podařilo vcelku originálně znázornit bizarnost nejen samotného Caliguly, ale i jeho přívrženců. Zrada, sex a násilí ovládli Caligulův dvůr a vy máte možnost zhlédnout několik verzí. Takzvaná "hardcore" verze, jejíž stopáž se šplhá ke 160 minutám byla "obohacena" o několik sexuálních momentů a díky tomu se od ní filmaři distancovali. Pro ostatní existuje mnoho dalších kratších verzí, které nejsou tak explicitní.
Historické drama s Peterem O'Toolem a Richardem Burtonem bylo natočeno na základě divadelní hry Jeana Anouilha. Zobrazuje spor, který se ve středověké Anglii rozhořel mezi králem Jindřichem II. a katolickou církví, reprezentovanou kardinálem Thomasem Becketem. Ten byl nakonec na popud krále zavražděn.
Rekonstrukce proslulé akce z roku 1960, při níž izraelská tajná služba unesla z jihoamerického exilu jednoho z nejhledanějších válečných zločinců. Adolf Eichmann (Robert Duvall), který organizoval genocidu Židů, žije pod cizím jménem v Argentině. Na základě podezření o jeho skutečné identitě přicestuje do cizí země skupinka agentů. Totožnost masového vraha je ověřena podle data jeho sňatku i dalších indicií. Pečlivě připravený plán se podaří uskutečnit, nastane však problém, jak dostat vězněného muže přes hranice... Ilustrace průběhu únosu se prolíná s konfrontací mravně otrlého Eichmanna a zdrženlivého šéfa komanda (Arliss Howard).
Ronald F. Maxwell se po úspěšném snímku Gettysburg pustil do práce na filmu Bozi a Generálové, který vypráví události, které Gettysburgu předcházely. Tento film je téměř čtyřhodinovým vyprávěním o americké občanské válce, kde si zopakovaly své herecké umění některé hvězdy z předchozího Gettysburgu. Scénář k němu napsal Jeff Shaara, syn Michaela Shaary, autora novely The Killer Angels.
Svět popmusic byl pro filmaře odjakživa lákadlem; je vlastně kupodivu, že slavní Beatles se stali v této oblasti středem pozornosti až nyní. Třicet let po legendární show Eda Sullivana, díky níž proslulá britská skupina dobyla Spojené státy, byl natočen snímek BACKBEAT, zabývající se začátky Beatles (1960-62). Zakládajících členů kapely bylo pět: vedle Johna Lennona, Paula McCartneyho a George Harrisona s Beatles hráli bubeník Pete Best a Lennonův kamarád z malířské školy, baskytarista Stuart Sutcliffe. Hamburské turné, jež začínající skupině sjednal Allan Williams od srpna 1960, znamenalo zásadní obrat v historii dosud neznámé kapely. Dnes legendární účinkování v klubu Kaiserkeller stmelilo hudební styl Beatles, přestože tehdy hráli většinou převzaté rockové skladby. Vliv na mladé Brity měla hamburská módní fotografka Astrid Kirchherrová, kterou na ně upozornil její přítel Klaus Voorman; oba mladí Němci přivedli do klubu své existenciálně laděné intelektuálské přátele. Astrid je autorkou fotografií, jež dodnes patří k vůbec nejlepším svědectvím o Beatles; ovlivnila také vizuální podobu skupiny pro příští roky (je např. "autorkou" jejich účesů).Film režiséra Iaina Softleyho se pokouší zmapovat hamburskou epizodu Beatles v souladu se známými fakty. Hlavní osou vyprávění je trojúhelník Lennon-Kirchherrová-Sutcliffe. Důvodem Stuova postupného odcizování kolegům bylo přátelství s Astrid i konflikty ne zcela disponovaného hudebníka s přáteli. Zakládající člen skupiny, prudce stoupající k popularitě, zvolil raději malířskou kariéru. Vytvořil několik pozoruhodných obrazů, ale v dubnu 1962 náhle zemřel na krvácení do mozku. Vedle snahy postihnout atmosféru vzrůstající beatlemánie, jež na počátku 60. let zachvátila svět, se autoři filmu spolehli na postižení napětí mezi třemi hlavními aktéry; ostatní členové slavné skupiny jsou odsouzeni do rolí pouhých přihrávačů. Ve filmu se naznačuje i Lennonova tajná slabost pro půvabnou fotografku a citové vazby ke Stuovi. Na rozdíl od pouze krásné Sheryl Leeové (Astrid) a od konvenčně "rozhněvaného" Stua v podání Stephena Dorffa je právě ambiciózní sršatý John v zajímavé, byť poněkud sporné interpretaci Iana Harta motorem příběhu. V očividné snaze postihnout tep doby vycházejí tvůrci filmů z poněkud uměle evokované atmosféry pop-artu, z fotografií Kirchherrové a částečně i z filmu Richarda Lestera PERNÝ DEN. Ve filmu nezazní ani jedna píseň Beatles. Hrají se zde jen písničky jiných autorů, jež měla skupina tehdy na repertoáru. Pro snímek je natočila skupina The Backbeat Band.
Adaptace divadelní hry Stanislawa Przybyszewského, v níž tvůrci evokují situaci z pařížského jara 1794, kdy francouzská revoluce začala potírat vlastní děti a gilotina zrudla krví nových nepřátel národa - obětí mocenského boje vládnoucích špiček. Vyprávění se soustřeďuje na spor dvou rozdílných osobností revoluce - Robespiera a Dantona, který se stane obětí politického procesu, je smeten z výšin pýchy, moci a bohatsví - a svou závratnou kariéru skončí na popravišti. Snímek se opírá o režisérovo inscenační mistrovství, brilantní dialogy a vynikající herecké výkony představitelů hlavních rolí.
