Historický příběh Františka Vláčila se odehrává v drsných reáliích druhé poloviny 13. století. Zobrazuje svár mezi vnucenou příslušností k asketickému křižáckému řádu a touhou po svobodném životě. Fanatický rytíř Armin von Heide (Jan Kačer) pronásleduje svého přítele Ondřeje (Petr Čepek), potomka českého zemanského rodu, jenž uprchl a vrací se zpátky na rodnou tvrz. Rytíř je rozhodnut jej potrestat za provinění proti regulím řádu a během Ondřejovy svatební noci vnikne do ložnice jeho nevěsty...
Osudy básníka Karla Hynka Máchy byly rozeklané, ani jeho básnická skladba Máj nebyla přijímána jednoznačně - ostatně právě k ní, pásmo v dobové transkripci jako Mág, název filmu odkazuje. Režisér František Vláčil se snažil pásmo životopisných událostí ozvláštnit poetickým nazíráním, avšak výsledek přesto svírá těžkopádnost, obraz vnitřně rozervaného umělce zůstává plochý.
Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967.
Ludwig je ambiciózním snímkem o životě kontroverzního bavorského panovníkova Ludvíka II., kterého ve filmu ztvárnil Helmut Berger, dvorní herec režiséra Luchina Viscontiho. Život Ludvíka II. stěží můžeme označit za šťastný, spíš se hodí přívlastek tragický. Nejen kvůli jeho záhadné nemoci, ale také pro jeho podivínství, které postupně vedlo k naprostému odcizení od lidí, na kterých mu záleželo (sestřenice Alžběta Rakouská – Romy Schneider). Tento marnotratný král, který vystavěl pohádkové zámky, byl lékaři označen za duševně chorého a zbaven trůnu. Za záhadných okolností pak ve 40 letech umírá ve vlnách Starnberského jezera.
Film Gepard (1963), adaptace románu Giuseppa Tomasiho di Lampedusy, nás zavede na Sicílii 19. století. Na pozadí bouřlivých událostí let 1860-61, kdy ostrov dobyla Garibaldiho revoluční vojska, vypráví o šlechtickém rodu Salinů - který měl ve svém znaku právě geparda. Konfrontuje odcházející svět hrdé, ale konzervativní šlechty a nových, nastupujících společenských vrstev s poněkud rozdílnými hodnotami i morálkou. Ve filmu, který získal Zlatou palmu na MFF v Cannes v roce 1963, zářili Burt Lancaster, Claudia Cardinaleová či Alain Delon. Viscontiho film je velkorysou podívanou glosující společenské změny - a je velkorysý i svou délkou: tu však vyváží vynikající umělecký zážitek, kde se mistrovská režie spojuje s neméně výbornými hereckými výkony, kamerou, kostýmy (Piero Tosi nominován na Oscara) i výpravou a hudbou (Nino Rota).
Píše se rok 1863 a do Halifaxu přijíždí mladá žena, slečna Lewlyová, aby našla poručíka Pinsona, do kterého se hluboce a vášnivě zamilovala. Obojí je však klam. Slečna Lewlyová je ve skutečnosti Adéla Hugová, dcera slavného francouzského básníka a spisovatele a mladý sličný důstojník už miluje jinou a Adélina pozornost je mu osobně i společensky na obtíž. Adéla je však svou láskou posedlá, pronásleduje svého bývalého milence na každém kroku, pozoruje ho jako voyeur a píše mu dopisy, na které on neodpovídá. Film vychází ze skutečného příběhu Adély Hugové, která svou sebedestruktivní posedlost zaznamenala ve vlastním deníku.
Dobový kriminální příběh slučuje vyšetřování vraždy s politickým pozadím. Vyšetřovaný zločin se totiž odehrál v roce 1933, nedlouho po převzetí moci Hitlerem, kdy byl v Mariánských lázních zastřelen jeden z emigrantů. Vrah tehdy uprchnul zpět do Německa dříve, než mohl být dopaden. Teprve po skončení druhé světové války, tváří v tvář nacistickým pohrobkům, otevírá policie dávný případ... Angažovaně se tvářící dílko až příliš rušivě dokazuje, kdo vždy bude narušovat mírové snažení a komu nelze nikdy důvěřovat.
Po smrti Ludvíka XIV. přebírá dočasně vládu Francie Filip Orleánský (Philippe Noiret). Požitkářský Filip se ale pramálo stará o politické záležitosti a věnuje se světským radovánkám. Vládnutí přenechává ctižádostivému, bezskrupulóznímu Abbé Duboisovi (Jean Rochefort), který tajně touží po místě arcibiskupa. Ve zbědované Bretagni se v té době připravuje povstání proti koruně...
Predlohou filmu bol román Karla Štorkána "Milión". Kniha i film zobrazujú udalosti okolo veľkej stavebnej katastrofy v Prahe roku 1928, pri ktorej zahynulo 46 stavebných robotníkov. Nešťastie vtedy vzrušilo celú republiku, pritom však nikdy nebolo úplne objasnené. Tvorcovia sa sústreďujú na príbeh Ing. Vondráka, projektanta stavby (popis k filmu z časopisu Film a divadlo 1977).
Filmová adaptace deníkových záznamů třináctileté židovské dívky Anny, které si vedla v letech 1942-44. Jak kniha, tak film líčí tíživou situaci skupinky Židů nucených schovávat se před nacisty v těsném podkroví jedné rušné továrny. Nemožnost vyjít ven, udělat jakýkoli zvuk v době, kdy je továrna plná dělníků, nedostatek jídla či vyhrocené vztahy jsou jen maličkostí oproti tomu, co se děje venku.