Historická veselohra Svatby pana Voka nás zavede do oblíbené rudolfínské doby. Jejím hrdinou je známá postava české historie, jeden z nejvýznamnějších představitelů naší šlechty z přelomu 16. a 17.století, jímž v r. 1611 vymřel mocný a slavný rod Rožmberků. Režisér Karel Steklý si z bouřlivého života Petra Voka vybral krátké období z r. 1580, kdy se Vok oženil s mladičkou Kateřinou z Ludanic. Pan Petr Vok - ve skvělém podání Miloše Kopeckého - ožívá jako postava víceméně komická. Stárnoucí velmož se totiž musí před vlastní svatbou s krásnou Kateřinou postarat o svůj dvanáctičlenný fraucimor. Vlastně se ho zbavit. A jak to pan Vok zařídil, napovídá už sám název filmu...
Děj historické veselohry SLASTI OTCE VLASTI se odehrává v polovině 14.století. Zachycuje období dospívání, prvních bitev, prvních lásek a prvního manželství pozdějšího českého krále a císaře římského Karla IV., byť převážně ve zkarikované podobě. Setkáme se v ní s řadou historických postav od krále Jan Lucemburského přes francouzskou princeznu Blanku z Valois až po Karlova věrného služebníka a přítele pana Buška z Velhartic.
Dva mladé navrátilce z první světové války čeká obtížná budoucnost, protože nemohou sehnat práci. Jeden se nakonec uchytí jako elektrikář, druhý pronikne do sociálně demokratického tisku, kde získává šanci zblízka přihlížet, jak vedení sociální demokracie klame své členy, jak vstupuje do služeb vládnoucích vrstev. A novopečený novinář řeší problém, zda se také má přizpůsobit korupčnímu prostředí... Režisér Karel Steklý se spokojil s plakátovitým přístupem, který vyhovoval normalizačním požadavkům na politický akcent.
V trochu melancholicky laděné komedii sledujeme další osudy pana Petra Voka z Rožmberka. Někdejší pověstný milovník a bonviván ve věku třiašedesáti let ovdověl. Ztrátu o hodně mladší manželky nese těžce a zdá se, že ho v životě už nic nepotěší. Věrní přátelé a sloužící podnikají všechno možné i nemožné, aby mu pozvedli náladu, někdy z toho ovšem povstanou zajímavé situace: jako třeba tehdy, když mu seženou zaručeně pravou mořskou pannu. Podaří se někomu vyléčit pána z letargie?
Herečka Xena Longenová a její manžel Arthur patřili k výrazným osobnostem pražských kabaretů 20. let, Xena však byla jako člověk citlivější a jako umělkyně talentovanější. Dokonce o ni projevilo zájem Národní divadlo. Režisér Karel Steklý zachycuje kaleidoskopicky zvolenou dobu, barvitě vykresluje jednotlivé postavičky, mezi nimiž nechybějí ani další výrazné osobnosti, třeba novinář a dramatik E.E.Kisch, v jehož Tonce Šibenici Longenová zazářila. Snímek však nedosahuje žádoucí plastičnosti ve vykreslení jednotlivých reálií i lidských povah, předkládá poněkud zmatený obraz avantgardní umělecké bohémy. Však také divácký zájem sklidil velice omezený.
Komedie o lásce českého šlechtice Záviše z Falkenštejna k uherské princezně Kunhutě, která se později provdala za Přemysla Otakara II. a stala se tak českou královnou...
Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění... Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muže vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci...
Film Stevena Spielberga je stěžejní dílo světové kinematografie a vítěz sedmi Oscarů, včetně ocenění za Nejlepší film roku a Nejlepší režii.
Psal se rok 1839 a u břehů Long Islandu přistála loď Amistad. Na její palubě bylo 53 černých otroků, kteří se vzbouřili na cestě z Afriky do Jižní Ameriky. Rekonstrukce skutečné události poskytla Spielbergovi silný dramatický příběh s výrazným etickým akcentem, neboť na vzbouřence čeká soud. Tehdejší prezident Van Buren, usilující o znovuzvolení a hlasy jižanských plantážníků, chce vězně obětovat, na stranu Afričanů se naopak staví bojovník proti otroctví Theodore Joadson, právník Roger Baldwin a bývalý prezident John Quincy Adams.
Režisér Jaroslav Soukup - ještě dříve, než začal natáčet nablýskané hity pochybný kvalit - se ve svých počátcích věnoval ambiciózním projektům, a to jak námětově, tak i vypravěčsky. Záchvěv strachu se odehrává v temném období po potlačení revolučního vzedmutí v roce 1848. Vypráví o jednom z čerstvě propuštěných vůdců někdejšího povstání, od něhož se bývalí přátelé distancují, a on sám se ocitá v centru pozornosti tajné policie. Jeho jméno má být totiž zdiskreditováno zfalšovanými důkazy o údajném udavačství. Pozoruhodné je vizuální zpodobnění Prahy na začátku druhé půle 19. století, vlhkých dlažeb a zatuchlých špeluněk. Soukup zdařile vylíčil bezmoc člověka, jenž se ocitnul v situaci vyobcovaného nešťastníka, sugestivně postihl dobu, po jejíž nehybné hladině se nanejvýš mohl zvířit záchvěv strachu.
Tento příběh se skutečně stal, a byť se o něm nikdy příliš nemluvilo, navždy se zapsal krvavým inkoustem do dějin Spojených států amerických. Během prvního lednového týdne roku 1923 se v Rosewoodu, malém floridském městečku obývaném převážně afroamerickou komunitou, odehrál bezprecedentní rasový masakr, který do té doby, ani nikdy později, neměl na území Ameriky obdoby. Křivé obvinění osamělé bělošské ženy, že byla napadena a znásilněna neznámým mužem tmavé pleti, zde rozpoutalo čtyřdenní pogrom, během nějž byl Rosewood vypálen do základů a kulkami pušek nebo na lynčovských oprátkách zfanatizovaného rasistického davu zemřelo možná až dvě stě padesát nevinných lidí. A vynikající, až mrazivě hodnověrné akční drama režiséra Johna Singletona, kterého proslavila především jeho vynikající prvotina Chlapci ze sousedství, je právě jeho rekonstrukcí. V ohnivém pekle lidské nenávisti se zde ocitají Ving Rhames coby podezřelý a ochránce svého lidu Mann, oscarový Jon Voight v úloze empatického bělocha, který se odmítá smířit s viděnými zvěrstvy, Don Cheadle a mnozí další.