V roce 1919 se odehrála událost, jež navěky změnila tvář moderního amerického sportu. Hráči tehdy hvězdného baseballového týmu Chicago White Socks přijali peníze, za něž měli prohrát ve finále světové série. Každý z devíti mužů, kteří se nechali uplatit soupeřem, měl ke svému konání jiné pohnutky a každý se se svým činem jinak vypořádal. Někteří se dokonce vzepřeli osudu a pokusili se o zvrat událostí. Sportovní drama režiséra Johna Saylese rozehrává psychologickou bouři, jejímiž hlavními motory jsou Jace Alexander, John Cusack, mladičký Charlie Sheen a další slavné hollywoodské hvězdy.
Osu filmu tvoří životní příběh blahoslavené Zdislavy z Lemberka, o níž spíše než sporé historické zmínky vypovídají legendy jako o hluboce věřící ženě s léčitelským darem, která se plně obětovala pokorné službě nemocným a trpícím bližním. Autorka obdařila legendární Zdislavu aktualizovaným ženským osudem, jejž provázala s historickými událostmi a s osobnostmi první poloviny třináctého století; tvůrci filmu se soustřeďují na posledních sedm let hrdinčina života. Zdislava, která podle všeho žila jen krátce (zřejmě v letech 1220-1252), však zanechala v srdcích a v paměti lidí trvalejší stopu, než kdyby byla jen skvělou matkou a laskavou hradní paní svých poddaných. Její osobnost tvůrci představují jako oduševnělou a milující ženu, jež svým racionálním zájmem o léčebné procedury předznamenává renesanční úroveň a realizační pečlivost, podloženou pečlivým domýšlením neznámých dobových reálií a konzultacemi s odborníky.
Historický film, jenž se odehrává v předvečer třicetileté války, kombinuje pohádkové rysy s kostýmní podívanou, šermířské střety se prolínají s dětskými hrdiny, kteří se ocitají v ohrožení. Píše se rok 1611 a pasovští žoldnéři, kteří vpadli do Čech, musí ustupovat před vojskem uherského krále. V této řvavě se mezi uprchlíky objeví kouzelná lahvička, která svému majitele splní jen jedno přání - a poté musí být prodána za poloviční cenu dalšímu zájemci. Režisér Ludvík Ráža natočil divácky přitažlivý, překvapivě drsný snímek určený nejen mládeži.
Oddíl pěti set dobrovolníků z Marseille táhne do Paříže, aby tam bránil revoluci v rozhodném boji proti hroutící se monarchii krále Ludvíka XVII. (Pierr Renoir) a Marie Antoinetty (Lise Delamareová). Píseň dobrovolníků z jižní Francie Marseillaisa se stala uznávanou hymnou revolucionářů. Útok na Tuilerie skončí vítězstvím lidu, král je sesazen a jak už všichni dobře z hodin dějepisu víme, Francie je prohlášena republikou. Film vznikl pod záštitou odborového svazu CGT, který také dodal mnoho neplacených statistů. Novinkou pak byla úhrada výrobních nákladů ve výšši 5 miliónů franků vydáním podílových listů.
Do luxusního sanatoria Dr. Johna Harveye Kellogga (Anthony Hopkins) se sjíždí pacienti jen z té nejvyšší společnosti. Pod nabídkou věčné krásy a mládí podstupují nejroztodivnější procedury a cvičení. Vše navíc bez alkoholu, cigaret a sexu. Pro mnohé pacienty se tak pobyt v sanatoriu stává noční můrou...
Jack McGurn (Dennis Quaid) musel vždy za své názory bojovat. Ale nikdy ne tolik, jako když se zamiluje do japonské Američanky (Tamlyn Tomita). Získá její srdce a přesvědčí ji, aby si ho vzala a založila s ním rodinu. Pak ale dojde k japonskému útoku na Pearl Harbor a Lily je spolu se svou dcerou a 100 000 dalšími Japonci uvězněna v internačním táboře.
Příběh Anglie jako jiných zemí tvoří historie a legendy. Zbaveny svých legend by dějiny světa byly suchopárné jako slova bez poezie, květy bez vůně, mysl bez imaginace. Děj této legendy, jedné z nejslavnějších i nejhanebnějších zároveň, vížících se k anglické koruně, zavádí svého diváka do druhé poloviny 15. století. Do doby, které předcházela stoletá válka mezi dvěma nejmocnějšími feudálními rody, usilujícími o získání dědičného práva na anglický trůn. V bojích mezi přívrženci Lancasterů (kteří měli ve znaku červenou růži) a Yorků (bílá růže), se stará nejvyšší šlechta Anglie téměř zlikvidovala. Zvítězil Edward IV. (1461-83) z rodu Yorků. Opíral se v duchu raného kapitalismu o města a snažil se vybudovat moc po vzoru renesančních vládců. Po jeho smrti se však na scéně objevuje jeho bratr Richard, muž s duší znetvořenou stejně jako jeho tělo, který se neštítil k dosažení osobních cílů nejodpornějších zločinů...
Na začiatku 20. storočia v šľachtickom sídle žije regent so svojimi
deťmi. Uvádza služobníctvo a ostatných zamestnancov do rozpakov svojimi
"plebejskými" zvykmi. Usiluje sa o zakúpenie zámku a získanie
spoločenského rešpektu, preto zorganizuje honosnú poľovačku, ktorou si
chce nakloniť miestnu smotánku. Na slávnostnú hostinu príde podozrivé
indivíduum, vystupujúce ako knieža Alexej, ktoré nás ani na chvíľu
nenechá na pochybách, že patrí do rodu Baróna Prášila, Dona Quijota či
Dona Juana. Na zámku Kratochvíle nastávajú krásne chvíle...
Kouzelník Pasparte, majitel maringotky, několika triků a promítacího přístroje, sní o tom, že si jednoho dne otevře první stálý český biograf, v němž bude promítat pouze české filmy. Chybí mu však potřebný kapitál, aby svůj sen zrealizoval, a tak zatím objíždí zapadlé vísky a láká jejich obyvatele na pozoruhodnou show. Cestou se setkává i s umírajícím kolegou, který mu svěří nejen všechny své filmové pásky, ale také velmi pohlednou dceru Aloisii. Pasparte dorazí i s dívkou do Prahy, kde se Aloisie stává středem pozornosti všech mužů v okolí. To by ani tak nevadilo, horší je, že na krásku nepříčetně žárlí i Paspartova bytná Evženie. Pasparte nakonec milou schovanku nabídne jako hospodyni svobodnému fotografovi Janu Kolenatému, jenž touží po jediném _ natáčet živé obrazy staré Prahy. Ovšem kouzelník má s mládencem ještě jiné plány. Chce ho jako společníka do budoucího podniku. Avšak ten je stále jen jeho velkým snem, protože dosud nesehnal potřebné prostředky. Navíc je tu paní Evženie, jež striktně odmítá jakékoli novoty, tedy s výjimkou těch, které by Pasparte vykompenzoval tím, že by se s ní oženil. Přesto si kouzelník podá na magistrát žádost o koncesi na stálé kino a začne jednat s Kolenatým a kabaretiérem Šlapetou o natočení prvního filmu. Jenže celý projekt je záhy ohrožen divadelní umělkyní Emilií Kolářovou - Mladou, jež je zapřísáhlou odpůrkyní biografu...
Císař Marcus Aurelius (Alec Guinness), který cítí blížící se smrt, určí věrného Livia (Stephen Boyd) svým nástupcem. Livius chce pokračovat v jeho zásadách v naději, že nastolí nekonečný mír. Ovšem ještě je tu syn Marca Aurelia, Commodus (Christopher Plummer). Jeho stoupenci zavraždí Marca Aurelia dříve, než oficiálně prohlásí Livia svým nástupcem a tím zajistí Commodovi trůn. Krutý Commodus se ujímá vlády, vyžene svou setru Lucillu (Sophia Loren) a Livia z Říma a svými činy vyprovokuje vzpouru východních provincií. To je začátek pádu Říše římské…
