Muzikálovou verzi úspěšné hry Oldřicha Daňka převedl v roce 1986 na filmové plátno režisér Jiří Sequens. Odehrává se ve 14. století v Čechách za panování krále Václava IV. Jejími hrdiny jsou tři žoldnéři, kteří bojují vždy na nesprávné straně a vždycky jsou nakonec biti, přesto jsou ale morálními vítězi všech konfliktů a šarvátek.
Český film o dramatických událostech kolem útoku na jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše Reinharda Heydricha.Od podzimu 1941 vládne nad okupovanými územími Čech a Moravy zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Jeho krutost vyvolává v zemi velkou nenávist. Exilová československá vláda ve Velké Británii proto na jaře 1942 vybere několik československých parašutistů a pověří je úkolem historického významu. Do rodné země se vydá několik dobře vycvičených paradesantních skupin. Jednu z nich vede nadporučík Král (Radoslav Brzobohatý). Jejich hlavní úkol je nebezpečný, ale jasný: provést atentát na Reinharda Heydricha. Koncem května 1942 se rotmistři Strnad (Rudolf Jelínek) a Vyskočil (Ladislav Mrkvička) připraví v ostré zatáčce v pražské Libni, kudy má projíždět Heydrich v otevřeném mercedesu. Přes potíže se zaseknutým samopalem se nakonec přece jen podaří Heydricha smrtelně zranit. Následují kruté represe, popravy nevinných a zběsilé pátrání po pachatelích...Český film Atentát natočil režisér Jiří Sequens jako pečlivou rekonstrukci událostí, díky nimž Spojenci a světová veřejnost uznali, že Československo s nacistickou okupací nesouhlasí a že jeho legitimní vládu tvoří exilový úřad prezidenta Edvarda Beneše. Provedení atentátu a následné události jsou ve filmu zachyceny věrně podle skutečnosti. Atentátníci ve filmu vystupují pod krycími jmény, která jim byla přidělena ve Velké Británii a na která zněly jejich falešné osobní doklady.
Římský generál Maximus (Russell Crowe) opět dovedl své legie k vítězství na bitevním poli. Válka je vyhrána a Maximus sní o domově. Nepřeje si nic jiného, než se vrátit k ženě a svému synovi. Umírající vládce Marcus Aurelius (Richard Harris) pro něj nicméně má ještě jeden úkol. Žádá, aby se generál ujal vlády. Commodus (Joaquin Phoenix), dědic trůnu, žárlí na vládcovu přízeň Maximovi a nařizuje Maximovu popravu, včetně jeho rodiny. Maximus sice o vlásek unikne smrti, ale těžce zraněného ho "zachrání" otrokáři. Maximus se tak dostane do gladiátorské školy a v aréně jeho sláva den ode dne roste. Nyní přichází do Říma, aby pomstil vraždu ženy a svého syna, aby zabil nového císaře - Commoda. Poznal, že jediná moc, silnější než vládcova, je vůle lidu. Cesta, která vede k naplnění Maximovy pomsty je stát se největším hrdinou celé říše.
Každé dítě zná ten příběh námořníka z Janova, který vyplul hledat novou cestu do Indie a objevil nový svět. Idylický ráj na zemi, oplývající bohatstvím. Dočkal se poct po svém návratu, ale prožil také mnoho útrap a hrůzy. Ať už je předmětem oslavování nebo zatracování, jedno mu nikdo nevezme. Ukázal svým následovníkům cestu a spustil ohromnou lavinu změn. "1492" je fascinujícím a provokujícím příběhem jedné z nejzáhadnějších postav historie. Nezobrazuje pouze Kolumbovu plavbu, ale také období více než dvaceti let jeho života a úporné snahy získat podporu na uskutečnění dávného snu. Zachycuje muže a ženy, kteří ho podporovali či mu stáli v cestě, i útrapy, jimž byl vystaven v pozdějších letech. Je to příběh jednoho z největších dobrodružství posledních pěti set let, které může být přirovnáváno snad jen k dobytí Měsíce. Na rozdíl od Američanů však Kolumbus nevěděl, kde a zda vůbec přistane. A za to mu náleží obdiv.
Kundun je jedno z označení pro člověka, kterého v Tibetu považují za převtělení Budhy. Stejnojmenný film se ale nevěnuje čtrnáctému Kundunovi-Dalajlámovi odosobněle jako náboženskému vůdci, ale jako člověku s vlastní minulostí, který často pochybuje, jestli je opravdu tím, čemu by lidé rádi věřili. Stejně tak vnímá zneuctění své země. Děj se odehrává pouze v Tibetu, začíná Dalajlámovým dětstvím a končí v okamžiku, kdy odchází do exilu.
Film Martina Scorseseho Gangy New Yorku se odehrává v 60. letech 19. století na jihu Manhattanu. Občanská válka je v plném proudu a Amerika stojí na pokraji chaosu. Pro chudé obyvatele New Yorku to však není jediná válka - druhá se odehrává přímo v ulicích za jejich okny. Jejich domovem je čtvrť Five Points - jedna z nejchudších čtvrtí v celé Americe, která je sužována neustálými boji mezi znepřátelenými gangy, usilujícími o nadvládu v ulicích. Čtvrť plná bídy a zločinu, která se stala magnetem pro aktivity podsvětí. V tomto období nespoutané kriminality a korupce v nejvyšších kruzích městské správy se odehrává příběh mladého irskoamerického přistěhovalce Amsterdama Vallona (Leonardo DiCaprio). Ten se po patnáctiletém pobytu ve vězení vrací do Five Points, aby zde pomstil smrt svého otce, kterou má na svědomí mocný šéf protipřistěhovaleckého gangu William Cutting, přezdívaný Bill the Butcher (Daniel Day-Lewis). Amsterdam ví, že prvním krokem ke splnění jeho úkolu je průnik do užšího okruhu Billyho přátel. Potíže se ale stupňují, když se seznámí s tajemnou kapsářkou Jenny Everdeane (Cameron Diaz), jejíž dokonalou samostatností a nepřehlédnutelným půvabem je okouzlen. Jenny má však také svou minulost, což nečekaně zkomplikuje jeho plán. Amsterdamova cesta se postupně mění v boj o osobní přežití a nalezení útočiště pro jeho lid. Během velkých pouličních bouří v roce 1863, které se staly nejdramatičtější kapitolou v dějinách amerických městských nepokojů, dosahuje jeho zápas s osudem svého vrcholu.
Režisér Jan Schmidt vytvořil volnou trilogii podle knih Eduarda Štorcha, odehrávající se v pravěku. První část se nazývá "Osada Havranů", prostřední "Na veliké řece", závěrečná "Volání rodu". V 70. letech vznikla série volně návazných příběhů z pravěku podle předloh Eduarda Štorcha, jenž toto dávné období s úspěchem popularizoval. Předurčenost mládeži však vedla k jistému zdětinštění, romantický náhled předem vyloučil drsnější věrohodnost. Převažuje svého druhu vzdělávací poloha, která přibližuje nejdůležitější životní aktivity pravěkých lidí, kteří ovšem místy vyhlížejí jako oživlý muzejní exponát. Napínavé příhody, které prožívají dva přátelé, odvážný mladík Havranpírko a zkušený, moudrý lovec nazývaný Sokol, se v tomto snímku vlastně uzavírají.
Režisér Jan Schmidt vytvořil v 70. letech volnou trilogii podle knih Eduarda Štorcha, odehrávající se v pravěku, jenž toto dávné období s úspěchem popularizoval. První část se nazývá "Osada Havran", prostřední "Na veliké řece", závěrečná "Volání rodu". Předurčenost mládeži však vedla k jistému zdětinštění, romantický náhled předem vyloučil drsnější věrohodnost. Převažuje svého druhu vzdělávací poloha, která přibližuje nejdůležitější životní aktivity pravěkých lidí, kteří ovšem místy vyhlížejí jako oživlý muzejní exponát. Napínavé příhody, které prožívají dva přátelé, odvážný mladík Havranpírko a zkušený, moudrý lovec nazývaný Sokol, se v tomto snímku vlastně uzavírají...
Režisér Jan Schmidt vytvořil volnou trilogii podle knih Eduarda Štorcha, odehrávající se v pravěku. První část se nazývá "Osada Havranů", prostřední "Na veliké řece", závěrečná "Volání rodu". Protagonisty jsou nerozluční přátelé Sokol a Havranpírko, kteří se střetnou s tajemným vládcem údolí, který je na každém kroku ohrožuje... Pohled je to ovšem tak říkajíc "pro mládež" - romantický, popisný a naivně dobrodružný.
Fiktívny príbeh inšpirovaný skutočnými udalosťami, ktoré sa stali v 70. rokoch v Nemecku (NSR). Po sériách bankových prepadov anarchistických revolučných skupín "Die Bewegung 2. Juni" a ozbrojenom úteku ich člena z väzenia, sa presúvajú do Východného Nemecka (NDR). Stasi, tajná služba NDR im vytvorí novú identitu, aby mohli začať nový život na východe. Niektorí, vrátane Rity Vogt a Friederiky Adebach, prijali ponuku, ostatní sa rozhodnú pokračovať v boji proti imperializmu ozbrojenou silou. Film sa ďalej venuje hlavne Ritynemu novému životu (postava Rita Vogt predstavuje skutočnú osobu Inge Viett a postava Friederike Adebach predstavuje Susanne Albrecht, členky militantnej skupiny RAF).