Na Milo Boyda (Gerard Butler), smolařského lovce odměn, se usměje štěstí, když dostane za úkol vystopovat a předat spravedlnosti svou bývalou manželku, reportérku Nicole Hurley (Jennifer Aniston). Domnívá se, že ho čeká snadná odměna, ale když mu Nicole zmizí, aby sledovala stopu vražedného spiknutí, uvědomuje si, že nic, co se týká jeho a Nicole, není jednoduché. Oba bývalí partneři neustále stupňují finty, kterými se jeden druhého snaží obelstít – do chvíle, než zjistí, že jim jde oběma o život. Možná se domnívali, že splnit manželský slib lásky, věrnosti a vzájemného respektu byl úkol nad jejich síly. Pokud ale chtějí přežít, budou muset společně překonat nástrahy mnohem větší.
Jorge Ramirez pracuje jako ošetřovatel v domově důchodců. Jeho monotónní život nečekaně přehodí výhybku, když dostane na starost autistického starce. Co způsobilo, že od tohoto okamžiku se v ošetřovateli probudil umělec velkého formátu, který závratnou rychlostí pronikne na scénu současného umění? A čeho je vlastně zapotřebí, aby byl člověk uznán umělcem, i když toto zařazení v sobě ještě nemusí zahrnovat přívlastek „dobrý“? Jorge se stává objevem, tvůrcem, který maluje bez zábran tak, jako by nikdo nikdy před ním ještě nic nenamaloval... Tak se aspoň rozplývají kritici nad jeho dílem. Jorge je vtažen do světa galeristů, sběratelů, obdivovatelů a kurátorů výstav. Vystupuje v televizi, vydělává značné peníze a je zahrnut obdivem. Spolu s jeho kariérou se ale také roztáčí kolotoč příčin, následků a paradoxů... [44. MFFKV 2009]
Dokument o lásce k filmu, nadšeném amatérství a indickém Supermanovi. Supermani z Malegaonu vyprávějí o skupině filmových amatérů, kteří v malém městečku v zapadlém koutě Indie natáčejí pro své potěšení parodie filmových hitů. Ve filmování hledají únik ze světa náboženského napětí a ekonomických problémů. Vtipný, dojemný a hravý snímek sleduje přípravy i samotné natáčení vlastní verze slavného Supermana, v němž se kříží Hollywood s Bollywoodem. Filmoví amatéři z textilního městečka Malegaon se potýkají s náročností práce se zeleným pozadím či se sháněním neherců. Nakonec ale i oni naučí svého Supermana létat. S jemným humorem film odhaluje i rozpory současné Indie a víru, že radost ze života dokáže život zlepšit. [44. MFFKV 2009]
Richard je doslova posedlý světem dávných Vikingů. Trpělivost jeho manželky Cath však jednoho
dne přeteče a vyhodí ho z domu. Richardova čest je pak ještě více ohrožena, když se Cath začne
vídat s učitelem jejich syna Garym. Richard si rychle uvědomí, že se ze svých fantazií musí probudit
a postavit se čelem k výzvám dnešního světa, a také se naučit otcovské zodpovědnosti. Rozhodne
se o svou rodinu bojovat a získat zpět Cathino srdce. Richard musí sebrat veškerou severskou
odvahu, odhalit v sobě skutečného bojovníka a zvítězit v největší bitvě svého života.
Již druhá speciální epizoda seriálu ROBOT CHICKEN s tématikou hvězdných válek, parodující různé momenty ze všech šesti epizod Lucasovy série.
Hrdinou španělské romantické komedie je Maxi, majitel vyhlášené restaurace v Madridu, který neskrývá, že je gay, ale přesto se ocitne v situaci, jež ho přiměje zamyslet se nad morálními hodnotami a zvážit, co je pro něho nejdůležitější.
Maxi je distingovaný šéf vyhlášené restaurace v Madridu, který neskrývá, že je gay a myslí si, že nemá co ztratit. Jenže každý má nějakého toho kostlivce ve skříni a Maxi není výjimkou. Jednoho dne se u jeho dveří objeví děti z dávného předstíraného manželství, a zároveň přijíždí pohledný bývalý fotbalista z Argentiny. Maxi se tak ocitá v situaci, jež ho možná donutí, aby se zamyslel nad morálními hodnotami a znovu zvážil, co považuje ve svém životě za nejdražší. Španělskou romantickou komedii režíroval Nacho G. Velilla, hrají Javier Cámara, Lola Duenasová a Fernando Tejero.
Všichni dobře víme, že nový život na svět přinášejí čápi. Mnozí z nás si ale neuvědomují, jaká to občas může být fuška. Na svět je totiž potřeba doručit i jiná stvoření než jsou štěňátka, koťátka a roztomilá děťátka. Pixar pro nás připravil krátký příběh o jednom z těch méně šťastnějších čápů.
Seriál byl natočen podle námětu stejnojmenného filmu z roku 1999.
Dvě povahově naprosto odlišné sestry zažívají milostné eskapády na střední škole. Mladší, naivní a krásná Bianca touží být populární, proto se začne kamarádit s Chastity, nejoblíbenější dívkou ze školy, která je také vedoucí roztleskávaček, mezi něž by se Bianca také chtěla dostat. Chastity Biancu ale jenom využívá, dělá si z ní otroka a místo slíbeného místa roztleskávaček se Bianca stává maskotem. Bianca se ale jen tak nevzdá...
Starší sestra Kat je tvrdohlavá a arogantní. Lidé na škole z ní mají strach, proto nemá žádné přátele, což jí očividně nevadí. Jediné, co jí zajímá, je zachránit svět a být ve všem nejlepší. Dívky mají otce, gynekologa, který si neumí představit, že by jedna z nich měla kluka. Dcerám dá podmínku… když nebude starší dcera Kat randit (ta se ovšem o nějaké to randění vůbec nezajímá), nemůže randit ani Bianca. To Biancu samozřejmě naštve, protože není jakákoliv šance, že by se Kat začala zajímat o kluky. Na každého ale jednou dojde…
Diego (Wim Helsen) je až k uzoufání nesmělý, před holkami se stydí. Vymýšlí technické detaily těch nejneuvěřitelnějších kaskadérských kousků, které pak předvádí jeho bratr. Když ho okolnosti přimějí, aby jeden ze svých triků předvedl sám, mine ochrannou síť. Po probuzení v nemocnici jen srší sebevědomím, odvahou a ostrovtipem – je teď „Tony T“. Lékaři u něho diagnostikují změnu osobnosti v důsledku poruchy funkcí čelního laloku, on ale odmítá léčení – konečně přece žije život, o němž vždycky snil. Tuto výstřední tragikomedii belgického režiséra Van Heese (Linkeroever) zdobí především její černý humor a některé působivé scény – včetně dvou spektakulárních kaskadérských kousků. Zvláštní uznání zasluhuje představitel hlavní role Wim Helsen, neboť přesvědčivost změny protagonistovy osobnosti závisí výhradně na jeho hereckých schopnostech – brýle i účes zůstávají u Diega i Tonyho stejné. [44. MFFKV 2009]
Časově omezenému, mizerně placenému zaměstnání bez perspektivy se v Itálii říká „precariato“. Na jeden z důsledků špatné ekonomické situace doplácejí statisíce mladých lidí, kteří jsou nuceni zapomenout na „nepraktické“ univerzitní vzdělání a přijmout podřadnou práci třeba... v call centru. Takový je i osud Gianfranka, hrdiny hořké komedie autorského režiséra Federika Rizza. Nadějný absolvent vulkanologie dostává první facku od života ve formě sluchátek s mikrofonem, prostřednictvím nichž je nucen každý den pronikat se sadou typizovaných otázek do domácností náhodně vybraných jedinců. Lépe na tom není ani jeho přítelkyně Marzia, ambiciózní reportérka, jejíž hlas odpoví při vytočení čísla erotické linky. Groteskně stylizované scény z neveselého života mladých Italů jsou propojeny zpověďmi skutečných „precariati“, podávajících svědectví o vyšinuté filozofii call center. [44. MFFKV 2009]
