První celovečerní film srbského režiséra Lungulova vedle sebe staví dobrodružství mladého srbského imigranta v New Yorku a těžce vydobytá poznání stárnoucího zkrachovance, newyorského rodáka, v Bělehradě. David Thornton ztělesňuje vyhořelého dvaapadesátiletého jazzového muzikanta, který přijme od stěhováka Branka (Branislav Trifunović) nabídku na pět tisíc dolarů, za něž se má vydat do Srbska a oženit se s Brankovou přítelkyní, aby jí tak umožnil zákonný přístup do Spojených států. Robert se ale v Bělehradě zamiluje do Brankovy matky (Mirjana Karanovićová) a Brankovi se mezitím v New Yorku hroutí všechny plány: ukradnou mu náklaďák a on se potácí po vrakovištích, pochybných čtvrtích a policejních služebnách. S lehkostí načrtnutá charakterová studie Darka Lungulova trpělivě dovádí postavy k osobním okamžikům drobných zjevení, režisér svůj východoevropsky kousavý humor přitom tlumí poněkud jemnějším smyslem pro absurditu poválečné situace. [44. MFFKV 2009]
Máša se po nevydařeném manželství stáhla do ulity skromné profese: překládá vážnou literaturu. Finanční tíseň ji donutí přijmout nabídku na tlumočení semináře anglického loutkáře. Tom předvádí mladým Rusům loutku, kterou pojednal jako své lepší alter ego. Její vtipné hlášky zpochybňují a korigují Tomovy pohnutky. Zřejmě proto netýkavka Máša, odhodlaná ignorovat mladíkovu dotěrnost, neodolá výzvě jeho mluvčího. Proti svým zásadám a k vlastnímu překvapení najde zalíbení v nepředložených akcích iniciovaných vynalézavým Tomem. Oboustrannou zamilovanost však komplikuje neadekvátnost citů nesourodého páru… Režisérka si pohrává s růzností povah a mentalit protagonistů své rozverné love story. Utahuje si z ruské sexuální zakomplexovanosti i ze sebestředné nevázanosti západního ražení. Děj ozvláštňuje klipovými postřehy, gagy a náladovými záběry rušných ulic současné Moskvy. [44. MFFKV 2009]
V městečku zvaném Panika, na dohled od farmáře Stevena a jeho ženy Jeanine, žijí v jednom domě Kovboj, Indián a Kůň. Nerozlučná trojice přátel prožívá bizarní dobrodružství, jež je zavedou mimo jiné do středu země, zamrzlé tundry a paralelního podvodního světa obývaného podvodnickými příšerkami se špičatými hlavami. Naši hrdinové jsou plastové figurky evokující dětství, kterým technikou stop motion vdechla život nerozlučná dvojice belgických animátorů. Excentrická komediální šaráda plná vypilovaných odzbrojujících gagů, vycházející mimo jiné z dědictví surrealismu, nabízí animovanou akční podívanou par excellence, jíž před nedávnem doslova podlehlo publikum canneského festivalu. Celovečerní verze neodolatelných peripetií plastových protagonistů, jež vznikala celé dva roky, vychází z kultovního, cenami ověnčeného dvacetidílného televizního seriálu.
Nobuko snila o tom, že v Tokiu prorazí jako herečka. Namísto toho žije rozvedená třicátnice s filmografií čítající hrstku snímků pro dospělé v rodném maloměstě u rodičů, jimž pomáhá s údržbou šintoistické svatyně. Herecký pseudonym Nonko, kterým ji její známí oslovují, permanentně připomíná vyprahlé a o ideály připravené ženě její neúspěch – stejně jako dveře do dětského pokoje v domě rodičů polepené jejími naivními dětskými vzory. Pro své okolí je Nonko odepsaná a i ona sama se zřekla jakýchkoli ambicí na štěstí. Do jejího života náhle vstupují dva muži – idealistický, cílevědomý mladík a její bývalý manžel. Režisér i tentokrát uplatňuje svůj silně empatický a nevybíravě upřímný přístup k outsiderům. Zahrnutím bezprostředních sexuálních scén, které významně dokreslují postavu hrdinky, se film hlásí k odkazu japonských vytříbených „ženských“ erotických filmů ze 70. let. [44. MFFKV 2009]
Láska, smích a sumo. Proč se otravovat s hubnutím, když se můžete dát na zápasení? Poznání, k němuž dojde čtveřice kamarádů, otevírá množství komediálních situací, ale upozorňuje i na společenský tlak vyvíjený na lidi s nadváhou. Snímek bere sumo jako prostředek uznání i revolty v hubeností posedlé společnosti a sport jako takový ukazuje coby cestu k vyrovnání se s osobními problémy. Pomůže sumo hrdinům ke zlepšení jejich společenské situace a nastolí v jejich rozháraných životech klid? Každá z postav si nese svá tajemství i osobnostní specifika, díky nimž film budí zájem, smích i napětí. Tvůrci dokážou zužitkovat každou nahrávku na vtip a diváky baví pády ze židlí, komickými kontrapunkty i slovními výměnami. Přestože se nebojí žertovat ani o otázkách smrti a za protagonisty si volí hrdiny s nadváhou, nikdy své téma nezneužívají pro pošklebování. A navzdory pochopení pro situaci hrdinů je nevykreslují ani s falešným soucitem. [44. MFFKV 2009]
Tlouštík Jomar kdysi býval úspěšný atlet, pak se ale nervově zhroutil a uzavřel se před celým světem. Film, který sami tvůrci charakterizují jako „antidepresivní off-road movie“, s jemným humorem popisuje Jomarovu cestu za synem, jehož nikdy nepoznal. Při dlouhém putování potkává podobně zmatené a osamělé jedince, jako je on sám: holčičku, která žije sama s babičkou uprostřed pustiny, mladého bagristu, jenž má hrůzu z gayů a také vlastní výborný recept na to, jak se zaručeně a lacino opít s pomocí menstruačního tamponu, či starého muže, pokorně čekajícího na důstojný odchod. Každé nové setkání dodává Jomarovi sílu jet dál a kromě cíle své cesty se také určitým způsobem přiblížit životní realitě, před níž dosud utíkal. Režisér Rune Denstad Langlo, vycházející hvězda skandinávské kinematografie, sází na sérii originálních vtipů v kombinaci s určitou melancholií a krásou zasněžené arktické krajiny, ale také na skvělý herecký výkon Anderse Baasma Christiansena v roli smolaře Jomara. [44. MFFKV 2009]
Malý Eamon stále velmi rád spí v posteli s maminkou Grace, což se nelíbí jeho otci a Graceinu příteli Danielovi, který se cítí odstrčený a frustrovaný Graceiným nezájmem. Eamon si vychutnává matčinu přízeň, která končí ve chvíli, kdy se během jeho školních prázdnin celá rodina nedobrovolně vydá na týden k moři na opuštěné irské pobřeží. Grace se celé dny slastně opaluje na pláži a pokukuje po svalnatém a opáleném surfaři a její muži jsou jí na obtíž. Příběh tří zcela nesourodých hrdinů plyne v pomalém a nevzrušivém tempu s minimem zásadních dialogů, vše důležité se odehrává pod povrchem a v jejich nitru. Režisérka nechává divákovi prostor domyslet motivace a důvody nespokojenosti svých postav a postupně velmi nenásilně posouvá svůj zájem od Grace přes Daniela až k malému Eamonovi, jehož nenadálé gesto snímek ukončuje. Neokázalý, impresionisticky laděný snímek, který se nejen díky zcela originální pointě vyplatí sledovat až do konce. [44. MFFKV 2009]
Tento duchaplný komický příběh začínajícího natěšeného policisty Leonidase, povolaného do služby na jednom ospalém řeckém ostrůvku, kde se téměř nic neděje a kde všichni vědí všechno o všech, navazuje na tradici půvabných charakterních komedií, jakou je např. Local Hero. Zvrat do Leonidasova života přinese náhlá smrt místního ochmelky, jehož tělo je nalezeno pod útesy. Konečně se může ponořit do řešení nějakého případu, konečně záminka, díky níž se snad sblíží s místní televizní hvězdou Aggeliki. Při vyšetřování záhadného úmrtí spouští každá nová stopa v jeho bujné fantazii neskutečné řetězce možných vysvětlení, čím dál tím absurdnějších, a tak i komičtějších. Důležitou roli v tomto druhém celovečerním filmu kyperského rodáka Christose Georgiou, žijícího nyní v Aténách, hraje také prostředí: krásná příroda odlehlého ostrova a s humorem nazíraná mentalita zdejší uzavřené komunity se stávají jakousi svébytnou postavou. [44. MFFKV 2009]
Adaptace i v Česku vydaného kontroverzního literárního debutu tehdy osmnáctileté Polky Doroty Masłowské vypráví příběh drsného nacionalisty, homofoba, rasisty a antisemity Silnýho. Opustí ho dívka Magda a on se sblíží se satanisticky orientovanou pannou Angelou. Pohybují se v nihilistickém prostředí drogově závislých městských zkrachovalých zoufalců, které Silnej glosuje s černým humorem a paranoidní zjitřeností. Film je poetickým, bezprostředním a zneklidňujícím portrétem lásky, beznaděje a politického vyhoření v dnešní středovýchodní Evropě. Je podobně zběsilý a šílený (v dobrém slova smyslu) jako kniha. Zapojuje do děje také Dorotu Masłowskou (ztvárňuje ji sama Masłowská). Využívá různé formální postupy, aby působil stejně divoce a nepředvídatelně jako román, oceňovaný i pro své stylistické kvality. Poctivý pokus převést obtížnou předlohu na plátno se pohybuje až na hraně experimentu, rozhodně si ale zachovává přehlednost a ducha knihy.
Příběh otce a syna, kteří se vydávají na krátkou dovolenou do hor Gunma. I když Tokyo sužují horka, zde je kolem 20 stupňů Celsia a tak, aby jim nebyla zima, otec přináší teplákové soupravy po babičce, ve kterých tráví celou dovolenou. Na další prázdniny se sem vracejí, ale s malými změnami.
