Hlavním hrdinou filmu je Carlo (Stefano Accorsi), jemuž táhne na třicítku a jeho dlouholetá přítelkyně Giulia (Giovanna Mezzogiorno) právě zjistila, že je těhotná. Carlo, stejně jako jeho kamarádi, se ocitne v centru pochyb a hlavně obavy z "vážného života" - z koupi bytu, rodiny, odpovědnosti. V tomto stavu potkává osmnáctiletou Francescu, která ho okouzlí natolik, že kvůli ní riskuje svůj vztah s Giulií. Nakonec ale zůstane - narozdíl od třech svých kamarádů, kteří zanechávají dosavadní život a s karavanem se vydávají na cestu po Africe.
Mladá soudkyně se jednoho dne ve své kanceláři setká se svéráznou, životem protřelou, i když stále nedospělou zlodějkou bot. Netuší, že právě tato žena vnese do jejího všedního a monotónního života nejedno vzrušení.
Textař Martin (Werner Enke) žije bezcílně a bezstarostně v mnichovské čtvrti Schwabing. Ani noční vloupání do obchodu naproti, které náhodou pozoruje ze svého okna, jej nijak nezajímá. Teprve jeho přítel Henry (Henry van Lyck) ho přesvědčí, aby o svém nočním pozorování vypověděl na policii. Na policejní stanici pak Martin prokáže takovou míru nezájmu přispět k objasnění loupeže a despektu vůči policistům, že sám upadne v podezření. V nepozorované chvilce navíc uprchne ze služebny a zamíří na koupaliště, které s Henrym považují za vhodný úkryt. Zde se seznámí se stejně nekonvenční Barbarou (Uschi Glas) z „lepší rodiny“, se kterou při procházkách vede pseudofilozofické diskuze. Barbara mu následně pomůže uprchnout z policejní stanice ještě jednou. Na závěr je policií dostižen ve svém bytě, kde si před policisty provokativně pohrává s nenabitou pistolí dokud jej jeden z policistů nepostřelí. Melancholická a místy groteskní komedie je komerčně úspěšným filmem tzv. Nového německého filmu a jako jeden z prvních filmů zobrazoval životní pocity mladých lidí před studentskými nepokoji v roce 1968.
Alan Partridge je jednou ze slavných inkarnací populárního anglického komika Steve Coogana, známého z filmů Nonstop párty a Tristram Shandy. Alan Partridge je britský komediální seriál o televizním a rozhlasovém komentátorovi. Tedy o nejslavnějším televizním a rozhlasovém komentátorovi, alespoň podle jeho vlastního názoru. Ve skutečnosti se jedná o naprostého egomana posedlého sebou samým. Děj seriálu začíná v momentě, kdy mu zrušili jeho televizní pořad a Alan dostal "lukrativní" práci v rádiu Norwich. Nebyla to však jediná tragédie. Rovněž jej opustila manželka, vyhodila ho z bytu a Alan musí bydlet v hotelu. To je vlastně jednou z náplní seriálu. Alan totiž pobývá především v rádiu, v hotelu nebo se snaží získat zpět svou zašlou slávu. Právě na těchto místech a při rozhovorech s lidmi, které zde potká, se dostává (především díky své egománii) do komediálních situací, které jsou alfou i omegou celého seriálu.
Šestice vysokoškolských studentů, kteří nemají nic společného, dostane za úkol spolupracovat na sociologickém experimentu, jehož cílem je vytvořit na papíře novodobou utopickou společnost. A to rozhodně není nijak snadný úkol…
Šestice vysokoškolských studentů, kteří pocházejí z různých vrstev a nemají nic společného, dostane za úkol spolupracovat na projektu, který je sociologickým experimentem, inspirovaným Utopií Thomase Mora. Ken je věčně přepracovaný asijský student, Justin je posedlý sportem, Nera vyznává novodobé hippies, Tanci je primadona, co nemůže chybět v žádném ženském spolku, Afroameričanka Aaliyah hraje basket a Caleb je nezávislý až běda. A těchto šest věčně se hádajících mladých lidí musí na papíru společnými silami vytvořit současnou utopickou společnost, jinak nesloží závěrečnou zkoušku. Navzdory veškerým rozdílům však všichni zúčastnění postupně objevují to, co mají společné a co z nich tvoří součást lidského společenství… Americkou komedii režíroval John P. Aguirre.
Malý Zoran vyhrá v škole literárnu súťaž na tému "Milujem Tita a prečo?" Za odmenu sa môže zúčastniť pioierského Pochodu Jeho rodným krajom. Zoran počas neho bude riešiť svoj vzťah nielen k milovanému súdruhovi, ale aj Jasne z detského domova... Skupina mladých pionierov je pre Markoviča modelom, na ktorom demonštruje mocenské vzťahy v rámci juhoslovanskej spoločnosti v 50. rokoch minulého storočia. Tvorcov pohľad na toto obdobie nie je romantizujúco-melancholický, aj keď istú dávku nostalgie z neho cítiť (za detstvom, nie za režimom). Zoranov pohľad na Tita ako hrdinu zo začiatku filmu sa postupne s pribúdajúcimi skúsenosťami a zážitkami mení, dozrieva. Zoran si následne zadefinuje svoj vlastný systém hodnôt a priorít. Markovič používa v rámci rozprávania rôzne štylistické prvky - od sofistikovaných pohybov kamery v priestore (hneď úvodná scéna, ktorá prakticky v jednom zábere predstaví Zoranovu rodinu), cez viac či menej jednoduché metafory (obrazné aj verbálne/tematické) až po zapájanie archívneho materiálu.
Rodiče notorického výtržníka Johna Scaduta, který má na kontě desítky napomenutí a pokárání, jsou přesvědčení že jejich syn se má moc dobře, nemá pocit zodpovědnosti a chybí mu disciplína. Proto mu při svém odchodu z domu na několik týdnů dají ultimátum: tento školní rok nesmí být ani jednou napomenutý, jinak nedostane slíbených deset tisíc dolarů. Problém je v tom, že John už hned od začátku školního roku připravil řediteli nemilý žert. Ví, že to bude prúser, ale už se nedá nic dělat. Do skandálního případu však zatáhne i nového studenta Petra a oba jsou napomenutí s výstrahou vyloučení ze školy. Za pár dní skončí ředitel v nemocnici a do školy má přijít nový - Vernon Baxter. Johna však zaujme fax, že Baxter se nemůže do školy dostavit, protože odjíždí na důležitou konferenci v zahraničí. John ví, že dokáže všechno, a tak chvíli pouvažuje a v jeho hlavě se zrodí neuvěřitelný plán: fax ukrade a spolu s Petrem seženou člověka, který se bude vydávat za Daxtera. Osloví podivína Fitze a po jeho odmítnutí i podřadného herce Olivera, jehož úkolem je vymazat z ředitelova skvělého softweru všechna napomenutí. Bláznivá komedie začíná ve chvíli, kdy se ve škole objeví Fitz i Oliver a představí se jako bratři. Jeden jako ředitel, druhý jako jeho poradce...
Dva mimozemšťané ztroskotali na naší planetě. Jak se nejlépe stát nenápadnými? Vzít si děti z dětského domova a vydávat se za rodiče. Britský seriál pro mladší publikum.
Hrdinou americké romantické komedie je zubař Bertram Pincus, který nečekaně získá schopnost vidět duchy a komunikovat s nimi. A navíc ho jeden z nich zatáhne do prekérní situace…V hlavních rolích Ricky Gervais, Greg Kinnear a Téa Leoni.
Americká romantická komedie vypráví o mrzutém manhattanském zubaři Bertramu Pincusovi (Ricky Gervais), který podstoupí operaci, při níž nečekaně zemře, ale za pár minut znovu ožije. Poté zjistí, že má schopnost, o kterou rozhodně nestál - vidí duchy a může s nimi komunikovat. A co je ještě horší, duchové po něm neustále něco chtějí. Navíc ho jeden z nich, někdejší byznysmen Frank Herlihy (Greg Kinnear), zatáhne do intriky, týkající se jeho ženy Gwen (Téa Leoni). Ta se totiž chce znovu provdat za muže, jehož Frank podezírá z nekalých úmyslů, a díky tomu se všichni zamotají do zábavné leč prekérní situace mezi tímto a oním světem.
Slečna Minoesová je dívka, která se z kočky na pár dní proměnila právě v člověka. Ze stromu, kam vylezla před zlým psem, ji zachrání do té doby nepříliš úspěšný reportér. Ale situace se začíná měnit, přijme ji jako svoji sekretářku a slečna Minoesová za kousek makrely chrlí jednu novinku za druhou. Čerstvé zprávy, na hlavní stránku novin, získává ze svých nočních toulek po střechách se svými "kámoškami" kočkami. Velkou kamarádku objeví v sousedčině dcerce a spolu s ní odhalí zločiny, jenž provedl významný muž z jejich městečka. Ovšem čas proměny vypršel a teď se slečna Minoesová musí rozhodnout - zůstat člověkem nebo se stát opět kočkou?
