Německý film se odehrává v létě roku 1960 v malém provinčním městě na břehu Rýna. Začíná oslavou Kalliho narozenin, k nimž chlapec dostane jako dárek vytoužený červený skútr. Spolu s kamarády se vydává do zoologické zahrady, kam má být přivezena skutečná opice, a tam se seznámí s paní Hilfersovou a jejími dvěma dcerami. Horké léto plné nečekaných událostí chlapci přinese i první něžnou lásku k sousedově dceři Franzi.
Surrealistická černá komedie odehrávající se na sešlém sídlišti z šedesátých let. Když se z matky pomalu stává světice a frustrace otce pramenící z této situace začíná být nezvladatelná, jejich mladý syn Thomas začne být posedlý událostmi, které slyší v rozhlasových zprávách. V té době probíhá osvobozovací boj o Belgické Kongo a z Thomase se stává Lumumba, jeden z účastníků odboje a nový vůdce Konga. V tomto úniku před skutečností je Thomas podporován listonošem Plagge, který čte veškerou poštu kterou roznáší a zná všechny fantastické a soukromé tajnosti výstředních obyvatel sídliště.
Ve svém čtvrtém filmu se Warmerdam vrací k tématu absurdního rodinného pekla, v němž si pod kotel vzájemně přikládají samotní rodinní příslušníci. Hlavní postavou je negramotný farmář Brand, kterého hraje samotný režisér. Jeho manželka Keet už má dost toho, že mu musí předčítat všechny titulky v televizi, a tak pro něj najme domácí učitelku. Brand se ale do mladé a krásné Leny, která mu dává hodiny, zamiluje, což v Keet vzbudí žárlivost. V zamotaném příběhu dojde ke smrti jedné z postav, což Warmerdam okomentoval slovy: „Zbytek byl hotový, ale stále jsem nevěděl, kdo to schytá. Požádal jsem herce, aby postupně zabíjeli jeden druhého násadou od smetáku, dokud jsem neviděl verzi, která pro mě byla věrohodná.“
Návrhář Cremer (Khaldoun Elmecky) vymyslí pro svoji firmu šaty, pro něž se nechal inspirovat pestrým sari své indické sousedky. Jenže brzy se ukáže, že tento oděv svým vlastníkům přivozuje samé nepříjemné zážitky... 1996 - cena kritiky v Benátkách, 1997 - speciální cena poroty v Postupimi.
Na jednom konci města pořádá teenager Scott mejdan v kuchyni rodičovského domu, ve stejnou dobu se na druhém konci města jeho rodiče opíjejí s rodiči jeho přátel. Scottův mejdan se odehrává v kuchyni, protože zbytek domu je pedantsky uklizen. Zatímco se Scott a jeho přátelé baví a popíjejí, Scottův asociální starší bratr a rival Steve poslouchá ve svém pokoji ve sklepě hard rock. Pohoda ovšem netrvá dlouho a jedna katastrofa začne stíhat druhou. Někdo upadne na obsedantně vyluxovaný koberec. Scottova dívka uteče s jeho nepovedeným bratrem. Jeden ze Scottových kamarádů nabourá otcovo auto. Rodiče se pohádají, protože jeden z nich v žertu naznačí, že hostitelův syn by mohl být homosexuál. Objeví se pistole. Dojde ke zničení golfového trávníku. A taky k nálezu sbírky chlupů zřejmého původu... Komedie o mejdanech, teenagerech, rodičích, pedantsky uklizených domech, nabouraných autech, nepovedených bratrech a chlupech z pohlaví. (MFF Karlovy Vary)
Ztřeštěná komedie podle stejnojmenné frašky H. Labiche. [dobový program]
Vědec Dr. Alexander (Heinz Rühmann) se cestou domů dostává do časového stresu. Přesně v 7.30 má mít totiž pečenou kachnu. V dopravní zácpě jede zkratkou kolem cirkusu a srazí se s prchajícícm slonem. Když tohle řekne policii, je zavřen na psychiatrii. A odtud se dá dostat jedině s velkou dávkou šikovnosti a prohnanosti...
Raný snímek Yasujiroa Ozu, mistra japonského filmu první poloviny dvacátého století, představuje úsměvnou satiru, která konfrontuje hierarchickou strukturu patriarchální společnosti dospělých se světem malých chlapců, kde postavení jednotlivce určují síla a vychytralost.
Na srdeční infarkt umírá tchán hlavního hrdiny, na kterém teď leží zodpovědnost zorganizovat mu důstojný pohřeb a při tom koordinovat celou rodinu a přátele, kteří na pohřeb přišli. Přijde řada na popleteného osmdesátiletého strýčka, rozjívené malé děti, které z toho ještě nemají rozum, sourozence přepočítávající i smrt na peníze, nahlédnutí za přetvářku v japonské společnosti a samozřejmě dojde i na vyrovnávání se s životem a smrtí v této černé komedii o průběhu jednoho japonského pohřbu.
Dva bratři Monoru a Isamu touží po vlastním televizoru, který mohou sledovat jen při návštěvách u sousedů. Protože jejich rodiče ale tuto novotu odmítají, oba bratři přestanou komunikovat nejen s nimi, ale i s okolím. Ozuův snímek je položen do polohy jemné ironie, v níž zaznívá autorova obava nejen z rozmáhajícícho se konzumního stylu života, ale i z generačního neporozumění, v němž je proklamovaná morálka dospělých jednou z příčin jejich špatné komunikace s dětmi. Umístění děje do venkovské komunity na okraji velkoměsta čerpá ze snímku Narodil jsem se, ale ...