Ten samý den, co po svém strýci zdědila peníze, Lily ztratí přítele, který rád provozuje akrobatické milostné hrátky. Zakoukal se totiž do její oslnivé spolužačky. Lily však nehodí flintu do žita a s pomocí dvou dobrých kamarádek rozjede akci, v níž jde o jediné: získat Tota zpátky. A to znamená úplně změnit vizáž, vydržet drastickou dietu (neobyčejně zdravou, samozřejmě), zhubnout a vyhrát válku nervů, která vyřadí z boje dívčinu rivalku. Ale na konci této nelítostné bitvy čeká velké překvapení
Veselohra z druhej polovice 19.storočia o histórii červeného dáždnika, ktorým podľa legendy ochránil svätý Peter osirelú sestru glogovského farára pred prudkým lejakom. O niekoľko rokov neskôr je zo siroty krásna Veronika, o ruku ktorej sa uchádza švárny Juraj Vibra.
Lyricko-komediálny film o láske, rodičovskom puritánstve, o nečakaných životných situáciách, ale aj o tom, že aj tá najzamotanejšia situácia môže mať dobrý koniec. Manželia Jasenkovci (JÚLIUS PÁNTIK, ERNA SUCHÁNKOVÁ) pricestujú do Bratislavy, aby navštívili svoju dcéru. Ich príbeh sa prepletá s príbehom mladej Hedy (MILENA DVORSKÁ), ktorá kvôli snúbencovej matke inscenuje fingovaný sobáš...
Kto by mohol zabudnúť na obl'úbenú postavu Sváka Ragana v hereckej kreácii neopakovatel'ného Jozefa Krónera? Trojdielny televízny film Sváko Ragan, ktorý vznikol podl'a poviedok Ela Šándora, si už pri svojom prvom uvedení pred mnohými rokmi okamžite získal priazeň divákov. Priniesol nielen dobrú zábavu, ale aj príťažlivý pohl'ad na svet myjavskej lokality s mnohými rázovitými zvykmi a postavičkami a vtipne využívaný dialekt, najmä myjavský a brezovský. Nad tým všetkým však dominuje schopnosť Sváka Ragana vynájsť sa aj v tých najnepríjemnejąích situáciach...
Brezovskí garbiari boli známi nielen kvalitou svojich výrobkov, ale ischopnosťou svoje výrobky na jarmokoch úspešne popredať. Vel'a sa po jarmokoch a trhoch v blízkom i vzdialenejšom okolí Brezovej nachodil aj Sváko Ragan a nečudo, že na svojich obchodných potulkách zažil aj kadečo veselého a spravil nejeden vydarený, ale i menej vydarený "kšeft"...
Scenárista Bedřich Voderka s režisérom Martinom Ťapákom obrátili pohl'ad v tretej a poslednej časti filmu aj na túto dôležitú časť Sváčkovho života. Sváko Ragan má už dospelého syna Ščevána, ktorého treba dôkladne priučiť otcovskému garbiarskemu remeslu a najmä zasvätiť ho do fígl'ov "gšeftovania s partiékou". Dcéra Juda je zasa pomaly zrelá na vydaj a treba sa rozhodnúť pre toho najlepšieho pytača, čo iste nie je jednoduché...
Hudební komedie, plně podřízená normalizačním tlakům, vypráví o mladých lidech, jejich trampotách se studiem, sportovními aktivitami i prvními nesmělými láskami. Povinně optimistické vyprávění nešetří poskytováním takzvaně kladných příkladů, které by mohly sloužit jako žádoucí vzor. Nalezneme tu hodně juchání a občasnou rodičovskou krátkozrakost, když otcové i matky nutí své dospívající děti, aby se podřídily jejich představám o žádoucí kariéře.
S menom hereckej osobnosti Jozefa Krónera sa spájaja obrovské množstvo
nezabudnuteľných hereckých kreácií, vytvorených ma divadelných
javiskách, či vo filmových a televíznych dielach. Role komediálne
i tragické, postavy historické i súčasné, mestské i dedinské typy ľudí,
vytvorené s hlbokou psychologickou presvedčivosťou. Mnohé z nich sa
stali priam kultovými dramatickými osobami, s ktorými sa diváci radi
stretávali stále nanovo, vždy schopné zaujať a očariť aj nové divácke
generácie. Stačí spomenúť brilantný výkon Jozefa Krónera v slávnom filme
OBCHOD NA KORZE, či populárnu a dojímavú postavičku dedinského hlupáčika
KUBA, alebo pôsobivý charakter otca v seriáli TISÍCROČNÁ VČELA.
Jozef Króner bol však nielen skvelým hercom, ale aj talentovaným
spisovateľom - vo svojich literárnych rozprávaniach vtipne zúžitkoval
svoje bohaté životné skúsenosti.
Televízny film Mišo je adaptáciou poviedky Martina Kukučína. Hlavného hrdinu humorne ladeného príbehu, Miša, autor obdaril ľudskou slabosťou -
láskou k poháriku. Bojuje medzi čestným slovom, ktoré dal pánu
farárovi Drozdíkovi, že piť nebude a medzi zvodmi okolitého sveta
a príležitosťami vo viniciach i na jarmoku, kde každý "pustí slzu dolu
hrdlom".
Promítač pracující v jednom kině New Yorku často a rád napodobuje své oblíbené filmové hvězdy ve scénách z jeho oblíbených filmů. Filmovými plakáty má polepenou celou ložnici. Jeho ideální svět mu však kazí jeho diktátorský šéf, Renaldi, který má přísná a často nepřiměřená pravidla řízení kina. Promítač je v podstatě osamělý muž, částečně vzhledem k povaze své práce. Jako takový má hodně času na přemýšlení o svých oblíbených filmech. Občas fantazíruje, že je postavou z filmu, super hrdina, Captain Flash. V těchto fantaziích, se odráží mnoho z filmů, které viděl. Ale stále se v nich objevuje kapitán Flash bojující proti svému úhlavnímu nepříteli, netopýrovi (který se podobá Renaldimu), který je vylíčen jako někdo, kdo chce ovládnout svět podobně jako Adolf Hitler. A jako vždy, kapitán Flash zachraňuje dívku, která se podobá té, kterou promítač v reálném životě „z dálky“ obdivuje.
V tomto krátkém filmu, který získal v roce 1991 Césara, nám hlavní hrdina prozradí co má a nemá rád.
Amélie žije v pařížské čtvrti Montmartre, která je světem sama pro sebe. Je číšnicí v místním bistru, nakupuje u místního zelináře, zdraví sousedy jako na malém městě. V jejím životě se nikdy neudálo nic zvláštního, až na matčinu kuriózní smrt, nad níž Améliin tatínek stále truchlí. Amélie by asi zůstala smířená se svým osamělým údělem, kdyby jednoho dne neobjevila ve svém bytě ukrytý poklad v podobě staré krabice s památkami na dětství někdejšího nájemníka. Nejenže se Amélie rozhodne po letech doručit krabici jejímu majiteli, ale dospěje současně k poznání, že může pomáhat zlepšit a napravovat okolní svět. Když pak jednoho dne objeví člověka sbírajícího u nádražních fotoautomatů zahozené podobenky cizích lidí, Amélie se zamiluje. Trvá to ale ještě nějaký čas, než se seznámí s Ninem a než mu dovolí rozšifrovat její tajemné zprávy.
Poetická černá komedie DELIKATESY je dlouho připravovaným celovečerním režijním debutem souznící autorské dvojice Jeana-Pierra Jeuneta a Marca Cara. Snímek je plodem práce skupiny nadšenců, milujících kinematografii a jako mnoho jiných před nimi toužících natočit film, jaký by sami chtěli vidět. I přes nízký rozpočet, omezující původní plány, se jim podařilo realizovat originální, vizuálně fascinující vizi, nabitou filmařskou energií a inteligencí, smyslem pro absurdní drobnokresbu, něžnou poetičností a přesnými brutálními gagy.Příběh situují tvůrci do blíže neurčené budoucnosti, snad po nukleární katastrofě, mající ovšem četné znaky 30. a počátku 60. let (doba dětství autorů); kritici si pro označení tohoto stylu vypomohli termínem "retrofiction". Na zbořené periferii ční do noci starý činžák. Jeho majitelem je řezník, jehož krámek s delikatesami přes obecný nedostatek oplývá čas od času masem. Nájemníci-nakupující si to samozřejmě dávají do souvislosti s četnými zmizeními osob. Do domu přichází na inzerát jako domovník bývalý klaun Louison, jehož přítomnost ukončí krutovládu obávaného domácího a nastolí po věčné noci nový den. Ani tajemní trogloté, žijící v kanalizaci a chystající vzpouru, nemohou už zůstat neteční k událostem nahoře, zvláště když je půvabná řezníkova dcera Julie poprosí o pomoc pro Louisona, s nímž ji spojují milostná pouta. Něžný příběh o lásce, překonávající všechny překážky, vychází z tradice francouzského filmu (poetický realismus Juliena Duviviera a Marcela Carného, "předměstské" lidové komedie Reného Claira, něžné crazy Jacquesa Tatiho). Konfrontuje ji však s brutální realitou současnosti, odraženou v estetice a emocionalitě soudobého filmu (bratři Coenové, Peter Greenaway, Terry Gilliam).Celý Snímek vznikl v ateliéru a hrají v něm málo známí herci, jejichž tváře a stylizovanost hereckého projevu ladí s bizarní atmosférou snímku. I přes četné přiznané inspirace ("Je to trochu tak, jako by se Marcel Carné díval na Spielberga, který zrovna viděl Gilliama, a ten předtím sledoval Leoneho...") je film originální vizí, jež je pro filmové labužníky skutečnou delikatesou.
