Další osudy Zuzany, tentokrát z horké Afriky, kam se vypravila, aby pomohla příteli od nechtěné svatby.
Na dva předchozí snímky nyní volně navazuje i díl třetí, odehrávající se v exotickém prostředí Viktoriiných vodopádů. Sem přijíždí Zuzana se svým kamarádem původně jako alibi, proč si nemůže vzít nevěstu, jemu určenou již od dětství. Jak už to tak ovšem bývá, vzájemné vztahy se komplikují. Z odmítané nevěsty se totiž vyklube krásná modelka a Zuzana potkává sympatického novináře. Snímek samozřejmě provází výborná muzika, na níž se podíleli Vašo Patejdl, Jožo Ráž, Ján Baláž, Laco Lučenič a Ibrahim Maiga.
Koprodukční projekt s Jugoslávií sice měl velké ambice, chtěl vyprávět bizarní příběh s metaforickými ambicemi, avšak výsledkem byla nepříliš přesvědčivá tragigroteska o drobném úředníčkovi, jemuž se stane osudným nuda na ospalém provinčním městě. Okolí, které prahne po nějakém vzrušení, jej totiž chce dohnat až k sebevraždě.
Slovenská filmová veselohra podle stejnojmenné povídky národního umělce Janka Jesenského. - Děj se odehrává v roce 1910 ve venkovském slovenském městečku, žijícím ve znamení posledních příprav na slavnostní ples. Avšak příchod vojenského oddílu obrátí celé městečko vzhůru nohama. Někteří místní kavalíři, kteří se obávají o své snoubenky, chtějí v poslední chvíli ples odložit, ale první muž městečka, hlavní slúžný Lálik, a velitel oddílu, oberst von Rumplay, rozhodnou nakonec o tom, že se ples koná. Při čtverylce jsou však důstojníci a jejich tanečnice překvapeni poplachovým signálem, který z bujnosti vytroubil voják Miško Marce, služebné u Láliků, kde si za nepřítomnosti panstva několik vojáků s děvčaty udělali vlastni slavnost. Ples je tím přerušen, oberst dá rozkaz k odsunu vojska z města a místní dámy i s dcerami sklidí za své chvilkově vzplanutí k fešným důstojníkům všeobecný posměch. (FILMOVÝ PŘEHLED 49 / 1955)
Ironický pohľad na malomeštiacke časy pred prvou svetovou vojnou. Dámy miestnej smotánky sú potrestané za svoje chvíľkové poblúznenie k dôstojníkom vojenského oddielu, ktorý príde do malého slovenského mestečka v roku 1910, v čase konania mestského plesu.
Slovenská komédia, ktorá rozpráva príbeh o legendárnom hybskom zbojníkovi Pachovi, sa radí k divácky najúspešnejším filmom. Pacho nie je historická postava. Je len modelom možného a vysnívaného zbojníka, ktorý okrem toho, že bohatým berie a chudobným dáva, neznáša krivdy a feudálny útlak. Častejšie ako svaly používa rozum. Vie si poradiť v každej situácii za pomoci sebe tak vlastnej šikovnosti a prešibanosti. So svojou družinou, pritom zažíva nevšedné dobrodružstvá. Rešpekt a obdiv nevzbudzuje len u mužov. Napriek tomu, že nepatrí záletníkom, ženy, nevynímajúc cisárovnú Máriu Teréziu, sa bijú o jeho priazeň...
Želvy cestují časem zpět do dob starověkého Japonska, kde mohou trénovat bojová umění.
Rodinný film o čtyřech želvách a jedné kryse, kteří v kanále přijdou do styku s neznámou chmeikálií a zmutují. Nepřirozeně rostou a zvyšuje se jim i inteligence. Krysa byla mazlíčkem japonského mistra bojových umění a v klícce se naučil nejrůznější pohyby, které želvy naučil. Sám si říkal Mistr Tříska a své "děti" pojmenoval Leonardo, Michelangelo, Donatello a Rafaelo. Želvyčky jsou hodné a svou znalostí bojových umění pomáhají lidem. Spřátelí se s žurnalistkou April a podivínským ochránce zákona Casey Jonesem, který používá jako zbraně sportovní pomůcky. Společně želvy způsobují nemalé problémy asijskému gangu, který vede tajemný Trháč a ten se rozhodně želvy odstranit. Když ovšem Trháč unese Mistra Třísku, naši nindžové to nenechají jen tak a rozhodnou se ho zachránit.
Titulní hrdina komediálního filmu je typický žižkovský frajer. S chytrostí a šarmem si vyřizuje otevřené účty s policejním inspektorem Mourkem, který ho chce stůj co stůj dostat do kriminálu. Jenže Fešák Hubert unikne z každé nastražené pasti a nakonec připraví na zavilého policistu a jeho podřízené elegantní podraz. Z hledaných zločinců, které Mourek díky Hubertovi se slávou dopadne, se vyklubou nevinní lidé. Děj se odehrává na počátku třicátých let, v době hospodářské krize. Snímek vychází z tradičního pojetí žánru a pohybuje se v rovině určité nadsázky. Jak příběh, tak atmosféra jsou značně idealizovány.
Na letišti přistálo letadlo, ze kterého jsou vykládány různé předměty pocházející ze začátku 20. století, včetně starého auta. Mladý mechanik s letuškou si prohlížejí album zažloutlých fotografií a před očima se jim rozvíjí příběh. Dějiny motorismu v Čechách začínají, když Laurin s Klementem založili továrnu na výrobu motocyklet. Roku 1904 se konaly ve francouzském Dourdanu první motocyklové závody, kterých se zúčastnili i Češi. Seznámili a zamilovali se tu český mechanik František a Nanette, dcera francouzského mechanika Frontenaca. Český závodník Vondřich dojel pro poruchu druhý. V roce 1905 se konal závod znovu, Vondřich se pojistil zavazadlem náhradních dílů a vyhrál. Nanette s Františkem, kteří si celý rok psali, se znovu sešli. Po motorkách se začaly všude vyrábět automobily a v roce 1909 byl ve francouzském Gaillonu uspořádán jejich první závod. Vyhrál český závodník hrabě Kolovrat. Jeho mechanik František se v místním kostele oženil s milovanou Nanette.
Střihové vyprávění má vzdávat hold slavnému českému herci, ale výsledek posléze dopadl dost neslavně. Výňatky z Nového filmů jsou pospojovány hodně troubovitými hraným rámcem, v němž předválečná i poválečná hvězda již nedopřeje publiku svou tvář, slyšíme jen její hlas. Film měl původně režírovat Jiří Suchý, ale nesměl se toho ujmout, nakonec vyšuměl i vtipný nápad, že Semafor působil na stejné scéně jako kdysi Nový.
Student, který namísto očekávaných peněz zdědil bezcenný třírohý klobouk, vymyslí se svým kumpánem lest na hloupého kupce a klobouk mu prodá jako zázračný - kdo si ho nasadí na hlavu, nemusí prý nikomu nic platit... Hudební film na motivy divadelní frašky V. K. Klicpery natočil podle vlastního scénáře Alfréd Radok. Snímek, okamžitě obviněný z kosmopilitismu, byl na popud vedení barrandovských studií několikrát přestříhán, ale i přesto se stal záminkou k Radokovu vyhazovu - velký podíl na něm měl Otakar Vávra. Film dodnes působí především poetickou, na detail soustředěnou kamerou a na svou dobu nevšední hudbou. Vedle představitelů hlavních rolí, v té době zavedených filmových herců Zdeňka Dítěte, Josefa Kemra a Saši Rašilova se dočkali větších příležitostí i Rudolf Pellar a především Alena Kreuzmannová.
