Ve dvacátých letech dvacátého století panuje v Číně chaos. Jednotliví generálové ovládají různě velká území a bojují mezi sebou o moc. Naproti tomu podzemní hnutí Sun Jat-Sena se pokouší uskutečnit revoluci a sjednotit zemi pokud možno bez přílišného použití násilí. Příběh nás zavede mezi tři mladé ženy a dva mladé muže, kteří se shodou okolností potkají v Pekingu.
Majitel realitní agentury Julien Vercel je podezřelý z vraždy své manželky Marie-Christine a jejího milence Clauda Massouliera. Všechny důkazy svědčí proti němu a náhle přichází ještě obvinění z další vraždy. Julien si neví rady, a tak se pokusí před policií uprchnout. Jen Julienova sekretářka věří v nevinu svého šéfa. A jelikož je nejen sekretářkou, ale zároveň i amatérským detektivem, rozhodne se na vlastní pěst vypátrat skutečněho vraha. [FFF 2009]
Americká noc (1972), film ve filmu a film o filmu, je Truffautovým vyznáním lásky k vlastnímu řemeslu. S lehkou ironií s příslovečným francouzským šarmem jsou tu vykresleny poněkud spletité vztahy mezi herci se štábem, evokovány příhody z filmařského zákulisí, postižena vzrušující atmosféra natáčení, posedlost lidí, propadlých kouzlu celuloidového pásku. Truffaut nepopírá, že raději než hotové filmy má proces jejich vzniku, vytváření umělého světa. Ukázal jsem natáčení v poněkud luxusnějších podmínkách než v jakých obvykle pracuji (mimo 451° Fahrenheita, který vznikl v londýnském studiu). Většinou natáčím v reálu, tady jsem ukázal práci ve studiu, chtěl jsem udělat kompromis mezi Evropou a Amerikou a jestliže to Američanům připadá jako skromné natáčení, tak pro Francouze je tomu naopak. Americká noc je vynikajícím příkladem dobrého zábavného filmu, dokonale napsaného, dokonale režírovaného i dokonale zahraného. Nic méně, ale také nic víc. A nezdá se, že by si Truffaut dělal větší ambice: Věřím, že v oblasti filmu je cosi frivolního, trochu narcistního nebo egoistického, a ten, kdo pro toto nemá pochopení, musí film opustit. Ten, kdo chce skutečně něco lidem sdělit, najde nejlepší prostředek v literatuře, eventuálně při televizní přednášce.
Bernard Morane byl nenapravitelný sukničkář, který během svého života svedl nespočet žen. Desítky z nich se na začátku filmu scházejí na provinčním hřbitově, aby se se svým svůdcem rozloučily na jeho poslední cestě. Poté je v retrospektivě vyprávěn příběh tohoto muže, pro něhož ženy byly vždy neukojitelnou vášní...
Truffaut byl za režii tohoto snímku nominován na MFF v Berlíně v roce 1977 na Zlatého medvěda, o rok později film získal další tři nominace na Césara za hlavní mužský herecký výkon (Charles Denner) a za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli (Nelly Borgeaud, Geneviéve Fontanel). V roce 1983 natočil režisér Blake Edwards remake s Burtem Reynoldsem v hlavní roli.
Antoine Doinel – věk 26 let. Ženatý s Christine, učitelkou hudby. Čekají dítě. Ve svém novém zaměstnání se Antoine setkává s femme fatale – šarmantní japonkou Kyoto, která jej okouzlí, a především osvobodí od trivialit manželského života. Antoine podléhá své touze a začne si s Kyoto milostnou aférku. Ve chvíli, kdy Christine odhalí nevěru svého manžela, rozhodne se Antoine opustit domov… [FFF 2009]
Antoine Doinel – věk 24 let. Odpykává si trest ve vojenském vězení. Po propuštění (a vyloučení z armády) se vydává za svou dívkou Christine a snaží se uspět v civilním životě. Zaměstnání, která Antoine především kvůli své nestálé povaze poměrně často mění (noční hlídač, soukromí detektiv, prodavač obuvi), jej ale vnitřně nenaplňují. Antoine je však již duševně dospělý muž, který svou povahu zná, tudíž si umí ze života vzít to lepší a netrápit se malichernostmi.
Antoine Doinel (hrdina viacerých filmov a alter ego režiséra Francoisa Truffauta) sa z problémového dieťaťa stal mladistvým delikventom. Prihlásil sa do armády, ale kvôli neposlušnosti ho prepustili. Vracia sa z vojenského väzenia do civilného života a hľadá prácu. Vystrieda povolania nočného strážnika, opravára televízorov, skladníka aj súkromného detektíva. Rovnako zúfalo hľadá smer aj v ľúbostnom živote a svoju náklonnosť prenáša z vážnej študentky hudby Christine na atraktívnu, no vydatú Fabienne...
Jako by François Truffaut chtěl tímto dílem publiku poskytnout dvojitou porci povzbudivé laskavosti: jednak evokací sousedské a vstřícné atmosféry v malém městě, jednak zaujatým pohledem na svět dětí, od batolat až po adolescenty. Spolužákům z místní základní školy je ovšem věnováno více místa než těm nejmenším a film se nenápadně člení na epizody, když jednotlivé děti ze školního kolektivu vystoupí na chvíli do popředí a režisér upře pozornost na jejich osobní problém. Osamělost, neúspěch, nesmělost, neporozumění dospělých, trápení se zamilovaností – žádná z těchto starostí zde není zlehčena. Naopak, načrtnuté příběhy naznačují, že život dětí je neméně dramatický než ten, který vedou jejich rodiče. Truffaut neokázale skládá hold citlivosti, vitalitě a vynalézavosti svých malých hrdinů a diváka dokáže opakovaně dojmout jejich mistrovsky zachycenou spontaneitou.
Všechno začíná v okamžiku, kdy se do jihočeské vísky Hoštice přichází student vysoké zemědělské školy Šimon Plánička, aby nastoupil v místním JZD na brigádu a současně se pokusil prověřit v praxi svůj experiment na téma "dojivost krav v závislosti na kultuře prostředí." Vedení JZD však nechce o pochybném experimentu ani slyšet. Všechno se však změní v okamžiku, kdy se po vesnici rozkřikne, že je Šimon synem předsedy krajské zemědělské správy, také se totiž jmenuje Plánička. Blažena, dcera paní Škopkové u níž je Šimon ubytován dostane za úkol vypátrat, jak se věci mají. Všechno však komplikuje žárlivost Blaženina kluka Vency. Film musel být před uvedením do distribuce pro kina zkrácen o deset minut.
Ve třetím pokračování bláznivých letních komedií se podíváte nejen do známé jihočeské vísky Hoštice, ale s jejími svéráznými obyvateli také do Itálie. Tam se totiž vypravili na pozvání družebního italského zemědělského družstva, jehož zaměstnanci se na oplátku chystají do Hoštic. Zatímco v první části filmu se můžete bavit neochotou přizpůsobit se místním poměrům či nezdařenému únosu naplánovaném zhrzenou Milenou a Evíkem, ve druhé části se rozjíždí ztřeštěná snaha zvelebit zanedbanou vesnici a "přiblížit" ji světu, čehož se má dosáhnout především zbudovaním nudistické pláže. Jak už to ovšem bývá, objeví se italská delegace v nejméně vhodnou chvíli. Kupodivu se jim zanedbané hospodářství družstva zalíbí natolik, že navrhnou uchovat jej jako skanzen.
Již podruhé jsme zavítali do jihočeských Hoštic, abychom sledovali osud Konopníků a Škopků. Nahlédneme do vztahu mezi těhotnou Blaženou a Vencou, kolem kterého zhrzená Milada z hospody rozšíří fámy. Vzniká skandál a hotová bitva mezi jejich rodinami. Ve stejném duchu probíhá vztah mezi živočichářem Bédou a účetní JZD Evičkou.