V roce 1987 natočil režisér Barbet Schroeder hořké komediální drama, jež vychází z novely legendárního Charlese Bukowskiho. Mickey Rourke zde hraje opileckého básníka Henryho Chinaskiho, který se setká s alkoholičkou Wendy (v podání Faye Dunawayové). Jejich společným životním cílem se stane upít se k smrti…
Film navazuje bezprostředně na události z prvního filmu King Kong (1933) a začíná ve chvíli, kdy se celý New York baví zasíláním obsílek Carlu Denhamovi, člověku, který má vše na svědomí. Otráven přemírou pozornosti souhlasí se stejně postihnutým kapitánem a odplouvají do Dakangu, exotického přístavu, kde chtějí začít pracovat a zároveň se tak vyhnout vězení. Potkají zde mladou cirkusačku Hildu a ztroskotance Helstroma, který Denhamovi kdysi poskytl mapu ke Skull Islandu, a aktuálně chystá útěk, protože v opilosti zabil Hildina otce a spálil jejich stan. Vybájí si poklad, který měl Kong hlídat a přemluví na mizině přežívající kapitána a Denhama k návratu na ostrov. Na loď se ještě tajně vetře Hilda, která nemá kam jinam jít a k Denhamovi cítí sympatie. Po vzpouře na lodi zapříčiněné Helstromem jsou všichni, i on sám, vysazeni na Skull Islandu. Naleznou zde albínského "syna Konga", kterého zachrání před utonutím v tekutém písku. Vděčné zvíře pak trosečníky ochraňuje před útoky dinosaurů a jiných monster. Náhodou také Hildě a Denhamovi ukáže schovaný poklad, který na ostrově skutečně je ukrytý.
Melouchaření ve stavebnictví sice kdysi bývalo trestné, ale šikovní lidé dokázali ledasco zařídit. Poněkud rozpačitá tragikomedie přesvědčuje, že i stavbaři by měli být poctiví. Protagonistou je tu mravný projektant, který si občas zaskočí zazpívat, aby si užil i jiného než pracovního vyžití.
Abbie, zklamaná svými předchozými známostmi, se zaptlete se svým homosexoálním přítelem. A jelikož její biologické hodiny tikají, nezbývá jí než udělat příští správnou věc...
Dvacetiletá Flora Postová (Kate Beckinsale) přijala pozvání své sestřenice Judith (Eileen Atkins) k pobytu na venkovském statku rodiny Starkadderů, aby tuto svéráznou rodinu postupem času změnila k lepšímu. Služku zasvětí do tajů antikoncepce nebo např. místnímu kazateli v "kostele Třesoucích se bratří" poradí, aby jel rozšiřovat svá učení do světa v dodávce od Forda.
Billy Fisher (Tom Courtenay) je povaleč a snílek. Pracuje sice v pohřebním ústavu, kam pravidelně přichází s notnou dávkou zpoždění, žije však ve svém vlastním světě - ve světě fantazie, ve kterém je absolutistickým vládcem a vůdcem, za nímž jdou s nadšením davy. Jeho skutečný život je pravým opakem jeho snových výletů. Rád by se stal scénáristou a pracoval pro věhlasného komika Boona, není však schopen pro svůj cíl nic udělat. Jeho rozpolcená osobnost se zmítá mezi touhou splnit si svůj sen a strachem z téhož. Proto lže nejen svému okolí, ale především sám sobě.
May-Alice byla úspěšná televizní hvězda, ovšem po tragické nehodě zůstala upoutána na vozík.
Vrací se do svého rodného domu v Luisianě, který před mnoha lety opustila. Aby překonala svou
úzkost, začne pít a svůj hněv a zoufalství si vybíjí na ošetřovatelce, která ji pomáhá. Ovšem i
zdravotní sestry jsou pouze lidé a May-Alicina nesnesitelnost je nad jejich síly, a tak odcházejí a
přicházejí nové. Chantelle je poslední ošetřovatelkou, kterou Mary-Alice najala. Chantelle potřebuje
nutně peníze a tak je odhodlána s protivnou a nešťastnou celebritou vyjít stůj co stůj…
Přežil pád své vesmírné lodi, která přiletěla bůhví odkud. Chodí po světě, v němž je pro něj všechno nové, neznámé, dívá se na celé to lidské hemžení kolem sebe velkýma, udivenýma očima. Neumí mluvit, ale rozumí, umí číst myšlenky, umí pozorně naslouchat, umí možná i mnoho jiných věcí: dotykem dlaně léčit bolavé rány, opravovat nefungující přístroje... A lidé, s nimiž se potkává - alespoň někteří - jako by v sobě najednou nalézali kousek toho lepšího, co v nich je. Kousek lidskosti, která je bůhví proč nutí tomu divnému chlápkovi pomoct...
Nízkorozpočtový snímek (veškeré náklady činily pouhých 400 tisíc dolarů) Bratr z jiné planety je typickým autorským filmem: kromě scénáře a režie jej John Sayles i sestříhal, (dokonce si v něm i zahrál menší roli - jednoho "muže v černém"). Inspirací k němu, podle Saylesových slov, byly jednak jeho vlastní divoké sny, jednak román Ralpha Ellisona Neviditelný muž. To, že jeho ústřední hrdina neumí mluvit a vnímá svět kolem sebe de facto jako udivené dítě, umožnilo režisérovi použít některé postupy a metody, které byly nemyslitelné od příchodu zvukového filmu. (Některé scény také v divákovi vysloveně evokují klasické němé snímky s Busterem Keatonem.) A pohled bytosti z jiného světa na ten náš mu umožnil vytvoření jemné společenské satiry, umožnil mu ukázat, jak se dají - lidskostí a vzájemným pochopením - překonávat komunikační bariéry.
V r. 1985 získal snímek na Mezinárodním filmovém festivalu fantastických filmů ve španělské Katalánii dvě hlavní ceny: Joe Morton za nejlepší herecký výkon, John Sayles za nejlepší scénář.
I v českých filmech lidé cestují strojem času - tak se hlavní hrdina, nadšený přívrženec záhad, ocitá v roce 1946 s úmyslem přivézt odtud vynálezce, jehož práci přisuzuje mimořádný význam... Jenže fantastika je to hodně krotká, málo nápaditá, a také zábavnost silně pokulhává, když se film opírá o obvyklá vypravěčská i námětová klišé.
Pohádková bajka vypráví o kouzelné slepici, která snáší zlatá vejce. Když se podnikavý taxikář (samozřejmě chamtivý) dozví o takovém divu, okamžitě si uvědomí, že by snadno a bez námahy mohl zbohatnout kdyby takovou nosnici získal... Herecky bezbarvý film vznikl podle krátké povídky filmového kritika Jaroslava Bočka, avšak spokojil se s krotkou a nepříliš zábavnou satirou.