Česká bláznivá komedie připomínající pohádku o hloupém Honzovi, který všechny zlé přechytračil a získal všechno, co takovým hrdinům přináleží.
Honza se tu ovšem jmenuje Vít Dolejší, všeobecně přezdívaný Vitoušek. V podzemí Národního divadla hlídá stav spodních vod a když dostane padáka, protože divadlo připadne jeptiškám, nezbývá hrdinovi než zdědit po dědečkovi z Ameriky karlovarský hotel Richmond a pět milionů dolarů, vázaných na jeho rychlou rekonstrukci. V tom okamžiku se ovšem hrdina ocitá v síti intrik zbohatlého veksláka zvaného Boss, ředitele hotelu a bývalého estébáka Křiváčka a vychytralého advokáta Wágnera. Ve hře jsou však nejen velké peníze, ale také půvab notorické hráčky Alice, do níž se Vitoušek zamiluje a pak všem ukáže, že vůbec není takový blbec jak si všichni mysleli.
Inženýr Pavel Hnyk je v práci úspěšný, v soukromí však příliš spokojený není. Blíží se mu totiž padesátka a on se nemůže zbavit pocitu, že mu život jaksi proklouzává pod rukama. Nejúčinnější medicínou na takové strasti bývají milostné avantýry, a Pavel si jich také bohatě dopřává. Jeho manželka Alice je povoláním advokátka, ví tedy o takových případech svoje, a protože je to moudrá žena, mlčky je přechází. Jednoho dne se ale na Pavlově pracovišti objeví nová kolegyně - půvabná Slovenka Julie. Přátelský vztah se brzy změní na milostný poměr, a ten postupem času přerůstá v bezhlavou, ničivou vášeň, která nedbá na nic a na nikoho...
Nehrdinský hrdina příběhu, čtyřicetiletý Bohouš Burda, je věčný idealista, který je nespokojen s tím, jak žije. Manželství nestojí za nic, jeho žena žije zcela v zajetí počítačů a nemá pochopení ani pro jeho recesní vtípky. Život ve velkoměstě ho otravuje doslova i v přeneseném smyslu, touží po rodné hájence v čisté přírodě. Radost ze života chce hledat jinde než v technickém pokroku a vyjádření tohoto názoru mu vynese dokonce i několik dobře mířených ran pěstí. A tak přichází vzpoura - proti všemu a proti všem. Do cesty se mu navíc připlete i mladá půvabná dívka Terezka, která má podobné názory jako on. A tak Burda končí v horách s pojízdnou zubní ordinací a s dívkou, která chce žít jen s ním. Zdá se, že idylka může začít. Jenže...
I pranepatrné události mohou mít dalekosáhlé důsledky - odehrají-li se v pravý čas a na pravém místě. V roce 1911 byla takovým jazýčkem na vahách evropské rovnováhy (alespoň podle tvůrců naší komedie) malá balkánská zemička jménem Carpathie, vlastnící, bůhví proč, čtvrtou nejlepší armádu v Evropě. Je nasnadě, že její odklon od jednoho bloku a příklon ke druhému by mohl křehkou evropskou rovnováhu pořádně ohrozit. Není tudíž divu, že návštěvě početné carpathské delegace, přijíždějící do Anglie na korunovaci krále Jiřího V., musí být věnována náležitá pozornost, a jejím členům musí být splněno každé přání ještě dříve, než je vysloví. A přeje-li si nejmocnější muž Carpathie, velkovévoda Karel (takto princ regent) strávit noc ve společnosti půvabné muzikálové tanečnice, není o čem přemýšlet. Má to ovšem drobný háček. Neboť tou vyhlídnutou tanečnicí je na britský vkus poněkud příliš svérázná Američanka, které se představa, že by měla posloužit k nezávaznému rozptýlení Jeho královské Jasnosti, vůbec nezamlouvá...
Snímek, jehož předlohou se stala divadelní hra Terence Rattigana z roku 1953 The Sleeping Prince (česky pod názvem Jeho výsost subreta v roce 1991), svedl na plátno dvě výrazné herecké osobnosti své doby. Laurence Olivier, tehdy již svého druhu ikona britského divadla i filmu, hodlal "oživit" své herectví dotykem s mladou hvězdou, Marilyn Monroe, pro kterou byl "Princ" v jejích třiceti letech již pětadvacátým filmem, doufala prorazit v Evropě. Jejich osobní setkání nebylo ovšem nejšťastnější a vzájemná spolupráce byla poznamenána mnoha konflikty a nedorozuměními. Oliviera dokonce znechutila natolik, že se dalších téměř 13 let vyhýbal filmové režii. Nic z toho se však naštěstí nepřeneslo na filmové plátno. Vzniklo půvabné, nestárnoucí dílko, plné jemného humoru i ironie, jehož oba protagonisté tu dostali další příležitost prokázat celou šíři svého talentu.
U starosty Bartoše se sešlo třináct hostů. Nešťastné číslo všechny znepokojuje - a náhle situaci zachrání nečekaný příchozí, který zapadá do počtu i podle jména. Pavel Čtrnáctý je všem sympatický, ovšem pouze do chvíle, kdy dá průchod svým čerstvě probuzeným citům a políbí starostovu dceru Emu. O dívce okamžitě začnou kolovat pomluvy a všetečné paní Linhartové ta záležitost nedává spát. Ráda by ji pořádně probrala, sezve si tedy společnost - a náhodou přijde zase třináct lidí. Vzápětí se ke všeobecnému překvapení objeví - Pavel Čtrnáctý! Téhož večera si prohlédne vzácné tisky a opět zmizí. Kdo je onen tajuplný mladý muž a co se skrývá za jeho podivným počínáním?
Jake Schram (Ben Stiller) a Brian Kilkenny Finn (Edward Norton) jsou svobodní, pohlední a úspěšní mladí muži z módní newyorské čtvrti Upper West Side. Už od dětství jsou nejlepšími kamarády. Poklidná idyla jejich spokojených životů vezme za své ve chvíli, kdy se do města vrátí jejich dávná společná kamarádka Anna (Jenna Elfman). Oba se do ní zamilují a letité přátelství nezadržitelně přerůstá v lítý souboj o srdce vyvolené dívky. Už tak chaotickou situaci milostného trojúhelníku navíc komplikuje fakt, že Jake je rabín a Brian katolický kněz
Detektiv Slater ( Chuck Norris ) vyšetřuje vraždu svého kamaráda, po kterém
zůstal pes Reno. Oba jsou z této situace nešťastní. Reno však není obyčejný
pes. Při vyšetřování je Slaterovi víc než jen vyrovnaným partnerem. Navíc
se k nim připojí Matthew, synovec zavražděného policisty. A tak v průběhu
vyšetřování dochází k bláznivým situacím, protože tým složený z policejního
důstojníka, malého chlapce a šibalského psa skutečně nemá chybu.
O tomto filmu Chuck Norris prohlásil, že patří k tomu lepšímu, co kdy natočil.
Ziskuchtivý obchodník se rozhodne v krásném, horském prostředí, vykácet obrovské množství stromů, které zde rostou mnoho let a skrývají v sobě mnohá tajemství. To se ovšem moc nelíbí místním obyvatelům, i když by získali dobře placenou práci při kácení lesa. Parta dětí ale nechce na nic čekat, a tak se na vlastní pěst pouští do boje za záchranu tohoto kouzelného prostředí, při které jim pomáhá tajemný lesní duch, známí z legend a vyprávění jako ochránce lesa. Podaří se jim společně zachránit les před touto hrozbou?
Příběh složitého dospívání citlivého chlapce Kvida vznikl podle stejnojmenného románu Michala Viewegha. Nostalgická komedie ze života jedné svérázné české rodiny se opírá především o atraktivní téma: šedá léta "reálného" socialismu jsou totiž pro mnohé pamětníky zároveň šťastnou dobou jejich mládí či puberty. Dějová linie se soustřeďuje především na trampoty Kvidova otce, excentrického dříče s vysokoškolským diplomem, kterého jeho úsilí zabezpečit rodinu bez ztráty důstojnosti dovede téměř až k šílenství. Snímek, zaměřený na lidské vztahy a vášně, tak akcentuje spíše vážnější polohu vyprávění. Svým tématem i zařazením do doby normalizace připomíná úspěšný titul Díky za každé nové ráno. Mozaikovitá epopej s trpkým humorem a s prvky retro stylu se bohužel nevyhnula jisté roztříštěnosti, která výsledné podívané ubírá částečně na atmosféře i na dramatickém tahu. V roli Kvidových rodičů zaujme charismatická dvojice Libuše Šafránková - Ondřej Vetchý a do úlohy slídivého soudruha Šperka byl výtečně obsazen Vladimír Javorský.
Desperát a bandita Henry Moon (Jack Nicholson) je polapen na útěku do Mexika. V městečku, kde je souzen dostane na výběr. Buď viset, nebo si vzít místní starou pannu Julii Tate (Mary Steenburgen), která potřebuje někoho na pomoc do svého zlatého dolu. Logicky se rozhodne pro druhou možnost v domnění, že manželku předělá ke svému obrazu. Ale brzy pochopí, že to nebude tak jednoduché a možná by bylo snazší utéct přímo z oprátky než z tohoto manželství, z něhož stejně nikdy žádná láska nevykvete. I když, kam čert nemůže, tam nastrčí bábu...
