Když mladé černošce Hortense zemře adoptivní matka, rozhodne se vyhledat tu skutečnou. V adopční agentuře ji čeká překvapenmí - v kolonce barva pleti stojí jasně napsáno - bílá. Zmatená dívka se rozhodne matku najít. Cynthia Purleyová žije v řadovém domku v dělnické čtvrti se svou další nemanželskou dcerou Roxanne. Setkání s prvním dítětem, jež po porodu ani neviděla, je pro ni šokem. Přesto mezi matkou, která tráví dny v osamění, a nově nalezenou dcerou, vznikne hezký intimní vztah. Cynthia nakonec představí Hortense své rodině. Toto setkání přinese pro všechny očištění od tajností a lží, jimiž téměř každý z hrdinů přehlušoval svou bolest či psychické trauma. Film vypovídá o nedostatcích ve vzájemné komunikaci člověka s člověkem, o neporozumění, jež často zbytečně způsobuje těžkosti ve vztahu i mezi nejbližšími. Mike Leigh pozvolna odkrývá charakter každé ze svých postav a naznačuje příčiny jejich chování. Činí tak svým typicky vyhraněným stylem, k němuž patří zájem o běžné lidské problémy, cit pro prostředí a zvláštně nenápadný, jemný humor. Pozitivní vyznění "bergmanovského" příběhu stojí především na velmi kvalitních hereckých výkonech.
Hlavná postava drsného príbehu o novodobom Ahasverovi - charizmatický, inteligentný Johnny - je z hľadiska divákových sympatií spočiatku ambivalentnou postavou. Johnny prichádza do Londýna navštíviť svoju bývalú priateľku Louise. Tento dobrovoľný "bezdomovec", ktorý odmieta podriaïovať sa konvenciám spoločnosti a provokuje ju svojimi názormi či prehnanými činmi, sa stretáva na svojej "odysei" Londýnom s ïalšími osamelými ľuïmi - s alkoholičkou, žijúcou vo svete románov Jane Austenovej, s nočným strážnikom obrovskej budovy, s psychicky labilnou predavačkou... Johnnyho púť je plná "nahých" bezbranných ľudí, žijúcich v iluzívnych svetoch svojich predstáv, a naopak - ľudí agresívnych a bezohľadných, ktorý Johnnyho za jeho drsné pravdy odmeňujú drsným násilím. Johnny neľútostne vtrháva do svetov druhých, zobúdza ich obyvateľov zo "sna" svojimi provokáciami a ako len môže, vyvracia ilúziu možnosti lepšieho, zdanlivo usporiadaného života... Tento pôsobivý existenciálny, miestami až apokalyptický film prenikavo a veľmi presne vykresľuje charaktery a pomenúva veci a javy. Je podobenstvom o osamelosti ľudí, strácajúcich ilúzie a kladie otázky, na ktoré jeho postavy nedokážu odpovedať. Ani svojim postavám, ani divákovi neponúka hotové riešenia, naopak - koniec necháva otvorený bez prísľubu zmeny k lepšiemu.
Na severu Londýna žijí manželé Wendy a Andy a s nimi i jejich dvojčata, sestry Natálie a Nikola. Wendy pracuje v nedalekém obchodu, vyučuje aerobic na základní škole, sem tam si střihne komediální výstup, sem tam vypomůže v restauraci. A slepě miluje svého manžela, nerozhodného kuchaře, který se jen nerad rozhoupává k důležitým činům. Kousavá dcera Natálie se živí coby instalatérka a sní o prázdninách v Americe. A Nikola? Ta je hlavně nabručená, protože jí to moc nejde s opačným pohlavím, nemá pořádnou práci a navíc trpí nepříliš skrývanou bulimií. Prostě taková obyčejná britská rodinka. A právě v této obyčejnosti je její největší kouzlo, které se všemi hádkami a udobřováním dokonale vystihnul na pět Oscarů nominovaný legendární britský režisér Mike Leigh.
Tři muži z Brooklynu, Greer, Jamie a Mars, jsou všichni milenci Noly Darlingové. Nikoliv však postupně, ale najednou. Jednoho dne Nola dostane nápad všechny své muže pozvat na společnou večeři... Převážně černobílý snímek představuje sondu do života černošské dívky žijící nevázaným sexuálním životem. Výstižněji - Nola je závislá na sexu. Režisér Spike Lee (ve filmu si zahrál postavu Marse Blackmona) se snaží v dokumentárním stylu odvyprávět příběh hned z několika vypravěčských úhlů, přičemž se nevyhýbá ani poněkud odvážnějším erotickým záběrům.
Hlavním tématem filmu jsou černí a bílí, muži a ženy, zvyky ze staré školy i hip-hop. Steve Harvey stále oslavuje hudbu sedmdesátých let, hlavně pak milostné písně s jejich romantickými texty. D.L. Hugley se šťourá v rasových rozdílech a soustavně mluví o své svatbě. Oblíbeným tématem Cedrica Baviče je černošský prezident a doba, až bude starší. A ještě je tam Bernie Mac, který si představuje, co je na pozadí lidské mysli a právě objevil nové aspekty sexuálního života po čtyřicítce. Kamera Spikea Lee nás zavede na pódium i do zákulisí a zaručí vám, že u tohoto filmu se opravdu nudit nebudete.
Judy sa chce presadiť vo filme, ale rozhorčene odmietne, keď má režisérovi ukázať svoje prsia. Ani neskôr sa jej nedarí, a tak nakoniec prijme ponuku pracovať ako telefonistka pre agentúru poskytujúcu zákazníkom sex po telefóne. Po krátko školení jej pridelia číslo 6 a veľmi rýchlo sa vypracuje medzi najžiadanejšie dievčatá agentúry. Judy to ide tak dobre, že pri vzrušovaní zákazníkov dokáže myslieť na celkom iné veci alebo si kresliť. V súkromí však odmieta všetkých zákazníkov. Postupne ju však práce prestáva baviť, a tak jej dá majiteľka agentúry na pár dní voľno. Judy ich využije, aby vybavila isté „osobné“ záležitosti...
Děj se točí okolo roznašeče pizzy Mookieho (Spike Lee), který si v převážně černošské čtvrti paradoxně našel práci u Italoameričana Sala (Danny Aiello). Celkem poklidný průběh všedních letních dní plný pohodové muziky a nezávazného klábosení začne zprvu sotva postřehnutelně, postupně však stále patrněji, narušovat jeden ze Salových synků - rasistický Pino (John Turturo). Vše neodvratně směřuje k nepříjemnému střetu dvou odlišných kultur.
Pierre Delacroix (Damon Wayans) je vzělaný černoch, který vystudoval na Harvardu a právě pracuje pro jednu televizní stanici. Musí vydržet výstřelky svého šéfa Thomase Dunwittyho (Michael Rapaport), který je netaktní a chová se jako vesnický křupan. Dokonce o sobě prohlašuje, že je víc černoch než Delacroix. Dunwitt často odmítá Delacroixovy skripty pro televizní relace o černých lidech, které zobrazuje v inteligentním a pozitivním světle. Vše vrcholí, když dostane na vybranou - buď propuštění nebo černo-centrickou show. Rozhodne se pro show, ale jen z důvodu, aby byl vyhozen. Nová show je vedena v duchu černých obyvatel, s rasistickými vtipy a karikaturami různých hvězd. U šéfa však vyvolává kladné nadšení a vše dostává do jiných kolejí.
Debut dnes velmi slavného režiséra Anga Leeho je komediálním pohledem na střet západní a asijské kultury. Učitel tai-či Mr. Chu se z Číny přistěhuje za svým synem do Spojených států. Okamžitě se však jeho životní styl dostane do konfliktu s pohodlím, na které si zvykla jeho snacha, neurotická spisovatelka. Mr. Chu se tak musí rozhodnout najít si své vlastní bydlení a začít znovu žít sám pro sebe. Situační humor a zároveň důraz na rodinné hodnoty jsou největší devízou filmu. Ang Lee se totiž vyhnul celé řadě klišé, která podobné schéma příběhu nabízí. (Filmasie 2006)
Anglie počátku 19. století: krajina podobná parku, domácká sídla a v nich šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak to vypadá. paní Dashwoodová se svými třemi dcerami - Elinor, Marianne a Margaret - se po manželově smrti musí vystěhovat právě z takového útulného sídla. Nový domov najde u vzdáleného příbuzného, starosti se dvěma dcerami na vdávání jí však zůstanou. Naštěstí najde v rozumné Elinor zalíbení bohatý a laskavý Edward Ferras, zatímco o vznětlivou Marianne projeví zájem ušlechtilý plukovník Brandon. Elinor však zjistí, že Edward je tajně zasnouben s jinou a Marianne před uzavřeným nápadníkem popřeje sluchu raději romantickému dvoření povětrného Willoughbyho. Vypadá to, že zlomená srdce už nikdo nenapraví - kdyby ovšem nešlo o ironickou komedii s dvojitým šťastným koncem.
Romány britské spisovatelky Jane Austenové (1775 - 1817) rozhodně nepatří mezi mrtvou literární klasiku. Jeden z jejích nejlepších románů, "Rozum a cit" (1811), se přičiněním vynikajícího tvůrčího týmu proměnil ve vtipnou, romantickou komedii o problémech s láskou, které nikdy nestárnou.
