Příběh začíná záběry ničivého zemětřesení, které má na svědomí spoustu lidských obětí. Mezi nimi je i mladá žena, která u sebe nemá žádný průkaz totožnosti a její tělo je značně deformované nehodou, a proto putuje do márnice jako neidentifikovaná. Poté, co stavební firma uzná svou chybu v konstrukci mostu, na kterém dívka zemřela, a slíbí rodinám pozůstalých vysoké finanční odškodnění, se o tělo dívky přihlásí pár, který tvrdí, že mrtvá dívka je jejich dcera, která jako malá utekla z domu. Při identifikaci těla rodiči si ale pracovník márnice usmyslí, že dívka není jejich ale jeho dcera, kterou již také řadu let postrádá, a tak začíná bizarní tahanice o mrtvolu a s ní spjaté odškodné, plná absurdních situací a morbidního humoru, která vrcholí překvapivě extrémním závěrem.
Snímek o vztahu ruského chlapce a krávy, ke které choval téměř rodinný cit a uvědomoval si více než kdokoliv jiný její důležitost.
Příběh tvora z šedivého světa, který netoužil po ničem jiném jak po štěstí a barevnosti. Jakmile ale dosáhl toho druhého, stále mu něco chybělo...
Putování písečného tvora je poháněno pouze jediným cílem - vodou. Na své cestě vstoupí do různých bizardních světů, které ho navádějí stále blíž k vodě. Až se k ní přeci jen dostane, tak umírá. Voda ho však opět oživí a on tak završuje nikdy nekončící koloběh života.
Obtloustlý chlapík s psíkem běží přes hory za milovanou buclatou dívčinou, kterou doprovází ovečka. Oba horaly ale odděluje tajemná tenká stěna. Ve snaze neprostupnou zábranu překonat se muž ocitá v bizarním světě dvourozměrných lidí, zvířat i objektů… Surreální animovanou hříčku lze chápat jako svéráznou reakci na literární „math-fiction“ anglického pedagoga Edwina A. Abbotta Plochosvět (1884). [43. MFFKV 2008]
Krátké vyprávění kanadské režisérky norského původu Torill Kove o své babičce, která v období 2. světové války žehlila košile norskému králi.
Držitel Oskara, fi lm natočený podle života Ryana Larkina, kanadského animátora a autora jedněch z nejvýznamnějších animovaných fi lmů své doby. Ryan prožívá noční můru všech umělců – podléhá závislosti, a aby vyšel, žebrá na ulici. Ve snaze objasnit jeho sestupnou spirálu, zpovídá Landreth jeho přítele. Pár silných slov.
Praha, 1939. Německá hrozba se blíží a mladý český muž židovského vyznání Jan Wiener (Kryštof Hádek) prožívá nejtěžší období svého života. Musí se rozhodnout mezi svobodou v emigraci a matkou (Barbora Kodetová). A musí serozhodnout, dokud Československo neobsadí nacistická vojska
V oblíbené street movie navštíví žasnoucí architekt David Vávra více i méně známé stavby 20. století. Tentokrát drožkou.
Myšlenka natočit televizní cyklus o zapomenutých a skrytých stavbách architektury 20. století našich měst se zrodila v hlavě ostravského divadelního režiséra Radovana Lipuse někdy na konci milénia. Společně s Davidem Vávrou, představitelem žasnoucího architekta, pak připravili natáčení vynikajicího dokumentu v padesáti dvou lokalitách České republiky.
