Přední evropský režisér Lars von Trier je jedním ze zakladatelů dánského manifestu Dogma 95. Zde se však od těchto pravidel odklonil, aby vytvořil stylizovaný žánr hudebního a tanečního filmu. Na nákladném evropském projektu se podílela řada zemí, např. Dánsko, Francie, Švédsko, Itálie, SRN, Norsko či Finsko. Děj se ovšem odehrává ve Spojených státech v polovině šedesátých let. Hrdinkou je svérázná československá emigrantka Selma Ježková, jíž hrozí brzká slepota. Sama emigrovala do Států, aby tu zajistila oční operaci synovi, postiženému dědičnou chorobou. Selmu obklopují dobří lidé, přesto však zůstává ve svém údělu sama. Potíže překonává zejména díky vášni k muzikálu. S amatéry zkouší muzikál Za zvuků hudby a často pak muzikálová čísla v představách přenáší do reálného prostředí, v němž se pohybuje. Dominantou filmu, který podobně jako snímek Prolomit vlny řeší téma sebeobětování, zůstává výkon islandské zpěvačky Björk, jež se zde se svou výjimečnou rolí zcela identifikovala bez dalších ambicí na filmovou kariéru. Dokumentární způsob snímání pomocí ruční digitální kamery tvoří pak zvláštní a často diskutovaný kontrast k žánru melodramatu a muzikálu. Jedněmi obdivovaný, druhými odmítnutý film si odnesl z festivalu v Cannes obě hlavní ocenění - Zlatou palmu a navíc hereckou cenu pro Björk.
Základem fantastické komedie Pozemšťanky jsou lehce k mání je oblíbený příběh o laskavých mimozemšťanech, kteří ztroskotají na Zemi a spřátelí se s "domorodci". Téma začalo být módní po úspěchu Spielbergova snímku E.T.- Mimozemšťan; do oblasti těch "nejbližších setkání" mezi pozemšťany a mimozemšťany je posunul film Starman. V podání režiséra Juliena Templea se neobvyklý kontakt změnil ve ztřeštěnou galaktickou love story mezi kapitánem kosmické lodi z daleké planety a kalifornskou manikérkou Valerií - Dívka se má vdávat, ale její nastávající, doktor Ted Gallagher, se spíše než o snoubenku zajímá o hezké sestřičky. Frustrovaná dívka se marně pokouší získat zpátky Tedovu přízeň; když však v jejím bazénu havaruje kosmický člun se třemi mimozemšťany, začne mít docela jiné starosti...
Tom Sawyer a jeho nejlepší kamarád Huck Finn společně rádi rybaří a sní s otevřenýma očima o pirátech, ukradeném zlatu a o Becky Thatcherové, nové a hezké spolužačce. Přátelé vyrazí za pohřbeným pokladem, na své cestě však potkají obávaného medvěda grizzlyho, nebezpečného Joea. Když se jim podaří upláchnout, octnou se přímo uprostřed fantastického dobrodružství, které je zanese z mocné Mississippi k záhadným jeskyním, ukrývající tajemství, kde objeví legraci a vzrušení... a taky mnohem větší štěstí, o jakém se jim nezdálo ani v nejodvážnějších snech...
V této žhavé muzikálové komedii Elvis Presley ztvárnil Scotta Heywarda, jenž je synem texaského ropného magnáta. Scott se rozhodne vyměnit si místo s chudým, ale poctivým instruktorem vodního lyžování Tomem Wilsonem aby zjistil, zda ho ženy milují za to, jaký je, nebo jen kvůli jeho penězům. Tom se tak zabydlí v luxusním apartmá, které předtím obýval Scott, a ten se naopak pustí do výuky vodních lyží. Scottův otec Duster však málem pukne, když zjistí, co jeho syn dělá. A stavitel lodí Sam Burton přemluví Scotta, aby řídil jeho nový člun ve velkém závodě. Elvis v tomto pohodovém plážovém filmu zazpívá osm písniček a snímku nebudou chybět zástupy krásek v bikinách, napínavá závodní scéna ani přepychová produkce.
Filmová verze muzikálového zpracování osudů Nikoly Šuhaje loupežníka, jak je pro brněnské Divadlo na provázku podle archivních dokumentů a novinových článků napsal Milan Uhde a nastudoval režisér Zdeněk Pospíšil. Snímek, oscilující mezi pohádkou, baladou a muzikálem je zároveň inspirován románem Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník. Do amfiteátru se scházejí diváci, jsou vítání herci zpívajícími za doprovodu kytar píseň o "chlapovi z Koločavy". Postupným přehlušováním melodie jsou diváci vtahováni do děje, ze skutečnosti se stává sen a příběh pomalu začíná... Snímek přibližuje hravou formou klíčové okamžiky vývoje partnerského vztahu od svatební bezstarostnosti až po nemilé odcizení ve společném bytě... Autoři v něm v podstatě vykreslili vlastní manželský příběh.
V nádherně vykresleném příběhu o mladé a nezávislé ženě, která je donucena se vydávat za chlapce, aby ukojila svoji žízeň po vědění, ztvárnila hlavní roli Barbra Streisand.
Režisérský debut Barbry Streisand Jentl představuje hudební adaptaci příběhu židovského spisovatele Isaaca Bashevise Singera. Jentl (Barbra Streisand) je mladá žena, která touží jen po tom moci studovat Písmo. Protože je však žena, je jí tato možnost odepřena. Rozhodne se tedy vydávat za mladíka jménem Anshel a začíná vysněná studia. Brzy se sblíží se svým spolužákem Avigdorem (Mandy Patinkin) a nakonec se do něj zamiluje. Svou pravou identitu však ukázat nemůže, neboť to by znamenalo konec studií. Avigdor miluje Hadass (Amy Irving), ale náboženská pravidla mu zakazují si ji vzít. Pokouší se tedy dát ji dohromady s Anshelem, následkem čehož se Hadass do Anshela zamiluje. Snímek získal čtyři nominace na Oscara, včetně dvou za nejlepší píseň, a podle mnohých se pro Barbru Streisand jedná o životní roli. Český příspěvek se ve filmu projevuje především známými exteriéry, které podporují tento půvabný a citlivý příběh polské židovské dívky, která, přestože jí to tvrdá pravidla víry zakazují, touží po vzdělání.
Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování.
Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. Režisérem snímku byl tentokráte George Stevens, se kterým o rok později natočil Astaire ještě snímek Nevěsta v rozpacích (1937).
Devatenáctiletý Pavel Kříž tráví veškerý volný čas v pražských pasážích, bistrech a na diskotékách s partou zloděje Robyho. Pavel sice má maturitu, ale pracuje jako čistič oken, přičemž velkou část jeho příjmů tvoří zisk z podvodů, šmeliny a krádeží Robyho party, které dodává zaručené tipy. Není tedy příliš nadšen, když mu vedoucí úklidu přidělí mladou brigádnici Janu Hálkovou. Přestože se dívka netají nechutí k Pavlovu způsobu života, vznikne mezi nimi křehké citové pouto. To však nemůže vydržet v prostředí, v jakém se Pavel pohybuje. Mladík se dostává do stále větších problémů část Robyho party je dopadena policií a on nemůže sehnat peníze na vrácení dluhu. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy parta zlodějů unese Janu
Osudy otce a syna Horáčkových, proložené řadou písniček Michala Davida. Tentokrát jim ovšem scénáristé Eduard Pergner (známý také pod jménem Boris Janíček, otec bývalé moderátorky Esa Terezy Pergnerové) a Jaroslav Soukup prohodili úlohy. Jirka se oženil, usadil a dospěl, zatímco s jeho otcem jsou problémy, neboť jej postihla "druhá míza" a s pocitem, že mu ujíždí poslední vlak, naváže vztah se striptérkou Álou, barví si vlasy, ale hlavně se mu líbí hezká a milá zdravotní sestra Lucie. Přestože se chová tak, až se ostatním zdá jakoby mu přeskočilo, všechno samozřejmě dobře dopadne.
Jirka Horáček žije na plzeňském sídlišti se svým otcem a volný čas tráví s partou kamarádů především na diskotékách. Na jedné z nich se seznámí s atraktivní blondýnou Evou, která však patří ke staršímu frajírkovi Cáfovi. Přestože se stejný večer seznámí také s Jitkou, zamiluje se do sebevědomé krasavice Evy. A tak zatímco sympatické Jitce dává okatě najevo svůj nezájem, snaží se vetřít do přízně Evy. Současně se začíná dostávat do stále větších problémů se svým otcem, který nemá nervy na jeho pubertální vylomeniny.
