Skupina Pražský výběr je dodnes pojmem pro každého, kdo v osmdesátých letech poslouchal rockovou hudbu. Debutové album Straka v hrsti tehdy z politických důvodů oficiálně nevyšlo, přesto však jeho nahrávka mezi nadšenci kolovala v tisících kopií. Skupina, kterou v její nejslavnější podobě tvořili Michael Kocáb (zpěv, klávesy), Michal Pavlíček (zpěv, kytara), Vilém Čok (zpěv, baskytara) a Jiří Hrubeš (bicí), se posléze stala hlavním hrdinou "hudební magorie", nazvané podle jedné z jejích nejznámějších skladeb.
Děj filmu, režírovaného Karlem Smyczkem a Michaelem Kocábem, se začíná odvíjet v roce 1984, kdy je Pražskému výběru po pěti letech zase dovoleno veřejně vystupovat. Průvodcem příběhu je stařec Ropotámo (M. Kocáb v typické koncertní masce). Film ve stylizovaných sekvencích zachycuje písně, život skupiny, umělecké i lidské konflikty jejích členů i represe ze strany bolševického režimu. Vrcholem snímku je koncert v Lucerně v předvečer sametové revoluce, 16. listopadu 1989.
Kromě členů Pražského výběru se ve filmu objeví i jiní, dodnes populární hudebníci: Lucie Bílá, Bára Basiková, David Koller (v roli dalšího bubeníka Výběru Klaudia Kryšpína) a také předčasně zesnulý americký hudebník Frank Zappa.
Muzikálovou verzi úspěšné hry Oldřicha Daňka převedl v roce 1986 na filmové plátno režisér Jiří Sequens. Odehrává se ve 14. století v Čechách za panování krále Václava IV. Jejími hrdiny jsou tři žoldnéři, kteří bojují vždy na nesprávné straně a vždycky jsou nakonec biti, přesto jsou ale morálními vítězi všech konfliktů a šarvátek.
Začínajúca speváčka Francine Evansová a excentrický saxofonista Jimmy Doyle sa stretli v deň osláv konca 2. svetovej vojny. Ich láska nabrala od začiatku prudký spád. V atmosfére plnej eufórie a skvelej hudby sa zdá, že nič nie je nemožné. Ale úspech v šoubiznise si vyberá svoju daň aj na láske. Hoci Francine znáša Jimmyho egocentrizmus i rôzne excesy a obdivuje jeho muzikantský talent, on sa nedokáže vyrovnať s jej stúpajúcou slávou. Narodenie dieťaťa je smutným koncom ich vzťahu. Keď sa po rokoch opäť stretnú, môže byť pre oboch už neskoro.
Nostalgický retromuzikál s množstvom skvelých hudobných výstupov a nezabudnuteľnými výkonmi Lizy Minelliovej a Roberta de Nira predstavoval v kariére režiséra Martina Scorseseho pokus nadviazať na úspech predošlého filmu Taxikár v úplne odlišnom a odľahčenejšom žánri. Hoci reakcie kritiky i obecenstva boli zmiešané, New York, New York dnes patrí ku klasickým retrofilmom Nového Hollywoodu sedemdesiatych rokov.
Dokument o posledním koncertu skupiny The Band a jejích hostů, jenž je také svědectvím o divokém rockovém životě 70. let.
Na Den díkuvzdání roku 1976 pořádala rocková skupina The Band, jenž doprovázela Boba Dylana, ve Winterlandu v San Francisku svůj koncert na rozloučenou. Rozloučit s touto vlivnou formací se přišli také nejslavnější hudebníci konce 60. a první poloviny 70. let, a tak snímek nepředstavuje pouze strhující dokument o tomto historickém večeru, ale také vyprávění o rocku dané doby. Většinu filmu tvoří záběry z koncertu The Band a jejich hostů, vystupuje zde Eric Clapton, Ringo Starr, Neil Young, Joni Mitchell a mnoho dalších. Vrcholem snímku jsou pak rozhovory se členy skupiny, při nichž můžeme být přímými svědky jejich nekompromisního rockového života, názorů a zážitků. Režisér Martin Scorsese, který je v žánru hudebního dokumentu jako doma (jeho zatím poslední je o Rolling Stones) ukázal své velké filmové umění, když dění na pódiu i mimo něj bez citlivě a zbytečných exhibicí zaznamenal. Jeho režie si prakticky nevšimnete, ale přesto se Poslední valčík hned od svého vzniku stal doslova vzorem, jak správně natočit živý koncert.
Půvabná studentka Hanka se na chmelové brigádě stává středem zájmu vychloubačného premianta Honzy a čestného a zásadového, byť poněkud svéráznějšího Filipa. Romantika v podkroví školy, kde jsou studenti ubytováni, však končí necitlivým zásahem pedagogického dozoru. Svěží, optimistický, sedmnáctiletý český film. A dnes už také nesmrtelná legenda!
"Ten příběh, který uvidíte a co tak divně začíná, ten mohlo prožít vaše dítě, ať chce či nechce rodina. Ten může prožít vaše dítě a nikoli jen na chmelu a když se nad ním zamyslíte, dosáhl svého účelu."
Tímto nápěvem začíná český muzikál, který není třeba nijak představovat. Příběh lásky, která vznikla ke zděšení okolí na chmelové brigádě, patří mezi naše nejoblíbenější filmy také díky skvělým písničkám, které zpívají Karel Gott, Josef Zíma, Jana Petrů, Karel Štědrý a Jana Malknechtová.
Nesmělý suplent lidové školy umění Aleš Brabec získal první cenu na hudebním festivalu a dostane proto nabídku, aby pracoval pro pražské Divadélko v suterénu. Jeho ředitel Soukup právě potřebuje několik písniček pro chystaný muzikál a tak je ochoten udělat všechno proto, aby Alešovi vytvořit vhodnou atmosféru ke skládání. Skladatel se však zamiloval do zpěvačky souboru Marcely Malé a místo skládání jen zamilovaně hledí. Soukupova manželka Jitka však tvrdí, že Alešovou inspirací je šok, což také ihned dokáže na předchozích písničkách. Soukup s divadelním mistrem Čermákem se tedy rozhodnou vyrobit Alešovi tu správnou tvůrčí atmosféru a pustí se do vymýšlení inspirativních šoků. Metoda má úspěch, alespoň to tak zpočátku vypadá a povzbuzená dvojice doplněná o Marcelina bývalého snoubence Mydlocha se pustí do dalších nepříjemných překvapení.
Ať se však snaží sebevíc, finálová píseň stále chybí a proto se rozhodnou pro opravdu drsný implus a snaží se Aleše přesvědčit, že se stal vrahem...
Příběh na motivy hry Josefa Kajetána Tyla "Strakonický dudák". Malíři pokojů ze Strakonic, Švandovi, sudičky předpověděly závratnou kariéru hvězdy pop music. Předpověď se skutečně vyplní a Švanda se stane velmi úspěšným. Brzy ale zjistí, že sláva není v životě to nejdůležitější a to co hledá a po čem touží. Je načase vrátit se z velkoměsta zpátky domů...
Je toho mnoho, co musí stačit řidička tramvaje Marie po skončení pracovní směny. Všechno však dělá ráda, protože svého muže Václava miluje. Jednoho dne ho zahlédne na Malostranském náměstí, jak se polibkem loučí s atraktivní blondýnou. Marii se zdá, že se jí zhroutil její malý útulný svět, a v slzách opustí tramvaj. Ale smutek netrvá dlouho. Utře slzy a začne jednat. Ze spořitelních knížek vybere všechny peníze a v Módních závodech skoupí nejnovější modely. Návštěva v salónu krásy pak dovrší její přeměnu v dámu. Václav zuří, když zjistí, že všechny úspory jsou pryč. Jeho výčitky umlčí Marie výčtem domácích prací, za něž by musel zaplatit. Václav se opije na podnikovém večírku a Marie ho odveze k jeho milence Kateřině. Tam se seznámí s Kateřininým manželem, boxerem Béďou, který se do Marie rázem zamiluje a začne s ní chodit. Václav a Kateřina žárlí, oba chtějí bývalé partnery zpět. Marie nestačí odmítat ctitele a Václav se rozhodne o ni bojovat. Utká se s Béďou dokonce v boxu, ale Béďa ho rychle srazí na zemi. Tehdy zasáhne Marie, postaví Václava na nohy a zvedne mu ruku na znamení, že vítězem je on. Publikum jásá, troubí klaksony. - Marie, v neforemném tramvajáckém plášti stojí na Malostranském náměstí. Beze slov nastoupí znovu ke své práci.
Tommy je příběhem o mladíkovi, který v dětství po otřesném traumatickém zážitku ztratí schopnost vidět, slyšet a mluvit. Stane se však slavným díky dovednosti hrát pinball (tj. hru na kuličkovém automatu) jen s pomocí intuice. Když matka v zoufalství způsobí dospělému Tommymu další šok, mladíkovi se vrátí smysly. Dřívější sláva spolu se zázračným uzdravením z něho udělá světovou hvězdu, mladík se vžije do role Spasitele a káže o světě bez násilí a bez drog. Nevidí však, že jeho dobře míněná snaha vychází nazmar, a stane se jen dalším z mnoha popkulturních idolů. Ale dav, který ho ještě před chvílí obdivoval, se proti němu vzbouří. Ve filmu hraje řada osobností filmové a především hudební scény - E. Clapton, T. Turner, J. Nicholson, E. John, The Who... Přes svou kontroverznost patří Tommy k úspěšným filmovým přepisům scénických rockových představení, která zažívala konjunkturu v sedmdesátých letech.
Jedním z mnoha děl plodného režiséra a scénáristy Kena Rusella je snímek nazvaný MAHLER. Není jeho prvním ani jediným dramatem zachycujícím postavu výrazného a ceněného umělce. Mahler žil na přelomu 19. a 20. století (1860 – 1911). Tato doba byla prosycena modernismy, které ovšem v jeho tvorbě nenalezneme. Mahler udržoval ve své tvorbě tradiční linii. To bylo důvodem, proč nenacházel odezvu u publika a jeho dílo začalo být oceňováno téměř půl století po jeho smrti. Za svého života byl vysoce ceněným dirigentem. Překážkou na cestě k postu hlavního dirigenta Vídeňské státní opery mu byl jeho židovský původ, který zvláště vadil manželce ředitele Cosimě Wagnerové, proto se rozhodl konvertovat na křesťanskou víru. Tento akt je ve filmu dramaticky vyjádřen netradiční symbolikou postavenou na hudbě, výrazovém tanci postav Mahlera a Cosimy Wagnerové, kostýmech a kulisách. Ken Russell je narozdíl od Mahlera tvůrcem velmi netradičním, inovativním se sklony k provokaci. Často obviňovaným z obsesí různých druhů. Scéna konverze je toho důkazem. Rámcovým dějem filmu je návrat Mahlera a jeho manželky Almy Schindlerové-Mahlerové z USA zpět do vlasti. Během cesty vlakem nastávají momenty, které v Mahlerovi vyvolávají vzpomínky, jimiž je děj prokládán, čímž dochází k výpovědi o událostech v jeho životě. Tyto vzpomínky nezachovávají časovou posloupnost. Vzpomínky na manželství a děti předcházejí vzpomínkám na vlastní dětství apod. Přestože námět a děj filmu podává ukázky ze života skutečně existující postavy, je tento snímek přínosný svým příběhem, aniž bychom potřebovali nutně vědět, že nějaký Mahler skutečně existoval. Toho je dosaženo mimořádným technickým provedením, které vede od scénáře přes práci s kamerou až k hudbě a střihu. Film lze řadit mezi důležité a nepřehlédnutelné mezníky v dějinách kinematografie.
