Na půdě v království odložených hraček bydlí panenka Pomněnka a její tři kamarádi: medvídek, rytíř a skřítek. Do jejich světa však vtrhne vládce Říše Zla a trojice s pomocí dalších obyvatel půdy musí Pomněnku zachránit. Režii animované pohádky má Jiří Barta. Známý český režisér animovaných filmů Jiří Barta (Krysař, Zaniklý svět rukavic) objevil na zapadlé půdě starého domu tajemný svět. V zaprášeném kufru si tam zařídili útulný domov čtyři kamarádi: panenka Pomněnka, požitkářský a trochu líný medvídek Mucha, marioneta - dřevěný rytíř Krasoň a rtuťovitý plastelínový skřítek Šubrt. Jsou veselí, hraví a každý den u snídaně si vylosují, kdo má ten den narozeniny. Oslavenci zahrají písničku, krásná Pomněnka mu upeče dort a pak své kamarády vypraví „do práce“. Mucha je výpravčím na nedalekém nádraží, Šubrt strojvedoucím a rytíř Krasoň jezdí denně vlakem do Dračí sluje, kde svádí lítý boj s nafukovacím Drakem. Idylu jejich veselých her a hravých rituálů však zničí vládce Říše Zla - pobronzovaná sádrová „Hlava“. Nařídí svým sluhům, aby Pomněnku unesli, ale kamarádi se vydají panenku zachránit. Cestou na ně číhají nebezpečné překážky a na pomoc jim přicházejí i další obyvatelé půdy v čele s chytrou myškou Sklodowskou. Společně překonají všechny pasti a nástrahy a svým důvtipem i odvahou zvítězí nad vládcem Říše Zla. Zachrání tak nejen Pomněnku a sebe, ale i svůj harmonický domov a starý dobrý svět, a poznají, jakou sílu má přátelství.
Romance o dospívání a hledání vlastního místa.
Zach je mladý a pohledný umělec. Musí ale zanechat školy, aby pomohl sestře s výchovou nemanželského dítěte. Volný čas pak tráví s přítelem Gabem malováním nebo na surfu. Přijíždí Gabův bratr Shaun, který Zacha velmi zaujme. Zach se musí vyrovnávat nejen se svými životními prioritami, ale také se svou sexuální orientací.
Hedorah, tvar měnící monstrum, které se živí kouřem a odpady, ohrožuje japonské ostrovy a je na Godzille, aby zasáhla. Po předchozích, na dětské publikum cílených dílech by se jedenáctý díl slavné godzillí série dal označit za návrat ke kořenům. Jednak je zde opravdově vyobrazena zkáza a oběti, které způsobuje toxický Hedorah, film rovněž nese závažné poselství. Jako Godzilla prvotně sloužila jako alegorie atomové bomby a jejího nebezpečí, Hedorah ukazuje na destruktivní znečišťování přírody a vybízí k ekologickému chování.
Na nádraží na zemi leží zatoulaná jízdenka, člověk ji zvedne a pak už ho nikdo nikdy nespatří. To samé se stalo Nanině malé sestřičce. Nana je z toho celá vedle a obává se to přiznat své matce, která leží v nemocnici. Proto se dívka vydává na vlastní dobrodružné pátrání, při kterém narazí na hrozivé tajemné věci, o nichž se jí nezdálo ani v těch nejdivočejších snech. Setkává se se spolužačkou Kanae, ta na své ruce nosí náramek, jenž dostala od svého přítele, který ho náhodou nalezl na nádraží. Kanae se náramku nemůže zbavit a ví, že jí hrozí smrtící nebezpečí. Dívky se společně snaží tuhle hrozivou záhadu rozluštit a zachránit nejen svůj život, ale také i těch ostatních, kteří by v budoucnu zemřeli...
Realita a vysněný svět se střetávají v myšlení narušeného muže v komorním dánském dramatu Kennetha Kainze, oceněném cenou Robert a cenou režisérů z festivalu Fantasporto. Oním mužem je zde Kriss Henriksen, vlastně ještě mladík, který trpí Asbergerovým syndromem, nevzdáleně podobným známějšímu autismu, a který většinu svého života strávil v psychiatrických ústavech. Rozhodně ho tedy bylo víc než času, který prožil po boku své matky, jež ho nenávidí jako hlavní důvod, proč je stále sama. To ale Krisse tolik netrápí. Jeho hlavním zájmem je totiž film Čisté srdce, melodrama ze 40. let, jež má na videokazetě a které viděl snad už tisíckrát, a to přes fakt, že kvůli vadě na konci pásky nikdy nezjistil, jak vlastně celý příběh dopadne. A protože ho hlavní hrdinka tohoto černobílého snímku, půvabná Linda, skutečně uhranula, rozhode se mentálně retardovaný Kriss, že ji společně se svým kamarádem z léčebny musí zachránit. Utečou proto z uzavřeného oddělení léčebny a vydají se vstříc světu, který byl pro ně až doposud zakázanou zahradou. Za zdí však na oba muže čekají nástrahy, které si nikdy ani nedokázali představit. V hlavní úloze neveselého nahlédnutí do zmatené mysli postiženého člověka exceluje dánský herec Anders Matthesen.
Partička amerických teenagerů, která si vyrazila do Irska, se jen chtěla pobavit uprostřed lesa s halucinogenními houbami. Ale nyní si chce někdo pohrát s nimi. A pak je zabít. Originální koprodukční horor, který vám opravdu nažene strach, natočil Paddy Breathnach.
Kdo si chce zahrávat s halucinogenními lysohlávkami, musí počítat s tím, že i o malé, nevinně vypadající kloboučky hub se dá dost šeredně spálit. Jenže vysvětlujte něco takového americké omladině. Proto se partička zámořských teenagerů vydává do Irska, aby si zde pod vedením zkušeného guru Jakea pořádně zařádili a zažili ten nejbestiálnější trip svého života. A jejich přání se jim také brzy vyplní. Společně s děsivými vizemi totiž v lese přichází i něco mnohem horšího. Něco, co lační po krvi a nebojí se vzít si ji i za cenu absolutního masakru. Ne každá cesta za zážitky vede do ráje a ne všude má cenu křičet o pomoc. Mykologové amatéři, třeste se, houbičky v originálním koprodukčním hororu režiséra Paddyho Breathnacha už si na vás chystají výtrusnice.
V opuštěném domě naleznou detektivové stovky videokazet, zachycujících mučení a vraždy obětí neznámého, výjimečně sadistického únosce a masového vraha…
Studentka Alice je se svou kamarádkou Kathy pozvána učitelkou francouzštiny Friedou na bazénovou párty. Alice zde poprvé poznává účinky marihuany, což dokonce vyústí v lesbické hrátky s Friedou. Následně se zbavuje svého starého oblečení a změna její osobnosti je tak definitivně dokonána. Nyní Alice patří mezi hippies a hlavní náplní jejího života se stávají drogy a volná láska. Pohádka však netrvá věčně. Na jednom z večírků zažije LSD trip, na který již nikdy nezapomene.
Dokumentaristicky pojednaný příběh vypráví o jednom začínajícím dokumentaristovi, který chystá film o dějinách sklářství. Poctivě si shání informace, pozvolna se sbližuje s neznámým a ne vždy přístupným prostředím, s lidmi, jejich jednání často nerozumí, protože mu unikají motivace... Střepy pro Evu jistě nejsou dílem obratně vykrouženým, avšak určitě zaujmou smyslem pro aspoň dílčí zachycení všední reality.
Dororo je adaptací stejnojmenné manga série, kterou slavný průkopník Osamu Tezuka stvořil na konci šedesátých let minulého století. Děj je zasazen do období Sengoku, kdy se na japonských ostrovech ve velkém prolévala krev alespoň dvakrát denně. Nejsilnějších 48 démonů cítí, že se blíží zrod mocného člověka, jenž by mohl jejich existenci ohrozit. Válečník jménem Kagemitsu Daigo je však ochoten s démony uzavřít obchod. Nabídne jim osmačtyřicet částí těla svého nenarozeného syna výměnou za neporazitelnost v boji a možnost stát se lordem protektorem celého Japonska. Zmrzačené dítě se skutečně narodí, ale je okamžitě posláno v košíku pryč po řece. Novorozeně naštěstí objeví Jukai, zručný lékař, který mu pomocí rafinovaných protéz umožní normálně existovat. Chlapec oplývající nadpřirozenými schopnostmi je pojmenován Hyakkimaru. Když dosáhne dospělosti, vydává se společně se zlodějkou Dororo na epickou cestu, na jejímž konci snad čeká čtyřicet osm mrtvol a vrácené údy.
