Sval, který ovládá varlata, to je „kremaster“, podle něhož nazval výtvarník Matthew Barney svůj jedinečný pětidílný cyklus, těsně propojující film se soudobým výtvarným a konceptuálním uměním. Výchozím bodem je stadion v Boise ve státě Idaho, kde Barney vyrůstal. Nad plochou plují dvě vzducholodě Goodyear – takové, jaké často zajišťují přímý přenos při sportovních událostech. Ke každému vznášedlu patří po čtyřech hosteskách a jednom bílém stolu s abstraktním objektem z vazelíny. Hrozny vína, jež jej obklopují, jsou v jedné vzducholodi zelené, ve druhé rudé. Pod stoly v obou vznášedlech sídlí dvojjediná kráska Goodyear. Uvádí děj do pohybu: kuličkami hroznů kreslí obrazce, podle nichž dole na ploše stadionu vytvářejí tanečnice své choreografie. Těla tvoří rovnoběžky i tvar činky, velký kruh se mění ve strukturu množících se buněk. Nechybí horizontálně rozdělené pole, tedy Barneyho „podpis“, putující znak. Tvar pohlavních žláz (a obraz nitroděložního života) se propojuje s tvarem vzducholodí – stvoření je silným motivem celé pentalogie.„Hudební revue“ vyzařuje charakteristické znaky celého Cremasteru. Jako postavy vtažené do děje lze vnímat i místo, předměty, skulptury. Jedinečné obrazy si lze vykládat zcela volně i symbolicky: právě obraznost a atmosféra v novátorských Barneyho filmech pomáhají divákovi překlenout svobodomyslný přístup k ději. (MFF Karlovy Vary 2006)
Film vypráví o slečně Justině Jonesové, osamělé panně, která chce ukončit svůj život a dostane se po smrti do pekla. Po čase se vrátí na Zem jako sexuálně neukojitelná. Když se její pobyt na Zemi chýlí ke konci, čeká jí krutý trest, je odsouzena na věčnost se šíleným mužem, který se nedokáže sexuálně vzrušit.
Jedna žena tvrdí, že má v sebe zárodok mimozenského votrelca , ktorého do nej vložili mimozenšťania. Tejto informácie sa chytá redaktorka sci-fi televízneho kanálu I keď žene z výjazdového týmu TV nikto neverí, pri rekonštrukcii napadnutia, však čoskoro zmenia názor, keď sú i oni napadnutý krvilačnými mimozenšťanmi. Nezostáva im nič iné, len sa im postaviť na odpor.
Ben Carson (Kiefer Sutherland) už zažil lepší dny. Před rokem byl tento lehkovážný policajt postaven mimo službu kvůli zastřelení kolegy. Tato nehoda ho stála nejen místo, ale vnesla mu do života alkohol a vztek. Žena i děti se mu odcizily a on skončil na rozváleném gauči u své sestry. Carson se ze všech sil snaží získat rodinu zpět a vezme proto práci nočního hlídače v bývalém obchodním domě. Ten, dříve symbol bohatství a úspěchu, nyní chátrá, zdevastovaný mohutným požárem, při kterém zemřelo mnoho nevinných lidí. Během obchůzek v obchodním domě si Carson začne všímat, že s velkými ozdobnými zrcadly na zdech není něco v pořádku. V ohromných blýskavých plochách se odráží obrazy vzbuzující hrůzu. Policista v nich vidí i sám sebe a stojí proti vlastním zlým démonům. Carsonova sestra Angela (Amy Smart) je přesvědčena, že bratrovy noční můry jsou „jen“ následkem stresu a pocitu viny za nešťastné zabití. Zato jeho žena Amy, pragmatická policejní lékařská komisařka, je ke Carsonovým vidinám méně tolerantní. Jeho čím dá tím víc nevyzpytatelné chování je ještě více odcizuje a Amy se obává, že ohrožuje i jejich děti. Carson se na vlastní pěst pustí do vyšetřování a zjistí, že tajuplná síla využívá zrcadla jako vstupní bránu k tomu, aby terorizovala jeho i jeho rodinu. Pokud chce Carson zachránit ženu a děti před děsivou smrtí, musí nějakým způsobem přijít na pravdu ukrytou za zrcadly a přesvědčit Amy, aby mu pomohla zastavit největší zlo, s jakým se kdy setkali.
Bláznivá komedie, která zcela vystupuje mimo tradiční téma a styl Larse von Triera. Majitel IT agentury si vytvořil postavu imaginárního šéfa, ale když chce firmu prodat, nezbývá mu než najmout podřadného herce, který bude zaskakovat nejen při jednáních. (FebioFest 2007)
Ako to vlastne je: „môžem byť pobožnou lesbičkou alebo homosexuálom?“ Na takého otázky sa snažia hľadať odpoveď muži i ženy, ktorí sú hlboko veriaci Židia, ale milujú ľudí svojho pohlavia. Trápia sa oni aj ich blízki. Cítia sa ako vyhnanci. Celý život bojujú s rozporom medzi zásadami židovskej viery a svojimi pocitmi. Konečne sa odvážili priznať si túto dilemu a hľadať na ňu odpoveď u rabínov, rodičov i spoločnosti. Koprodukčný snímek o rozporuplném vnímání homosexuality židovských verících.
Snímek pyšnící se tím, že byl jako první film o Tibetu opravdu natočen Tibeťany, se podobně jako o devět let starší „první bhútánský film“ Pohár prostřednictvím postav buddhistických mnichů zaměřuje na prolínání tradiční a moderní kultury. Opět se v centru dění ocitá televize, která tentokrát hrdinům skýtá možnost sledovat oblíbené tradiční legendy. Když se dospívající mnich z kláštera vrátí na svátky ke své rodině, s nadšením zjistí, že otec domů pořídil televizi s VCD přehrávačem a především kolekci televizního zpracování příběhu Putování na západ (konkrétně se jedná o seriál známý českým divákům jako Opičí král, který v roce 1990 vysílala ČT). Chlapec by rád seriál pustil i svému opatrovnickému mnichovi a svému mladšímu kamarádovi tulku (převtělenec lámy), kteří obdivují vyprávění o Tansen Lamovi (v české verzi mnich Tripitaka). [Filmasia 2008]
John Cusack se nedokáže vyrovnat se smrtí manželky a svým dcerám to říct také neumí...
Ho-jun má malý a nedostatečný úvazek na univerzitě, kde přednáší o filmu. Je rozvedený a přišel o opatrovnictví svého malého syna. Poté, co je mu vytrvale odmítán nejen nárok na dítě, ale i na plný úvazek, propadne depresi. Jediné lidské bytosti, které o něho v odcizeném světě projevují zájem, jsou prostitutky a Svědci Jehovovi. Až dosud Ho-jun zuřivě odmítal „posly dobrých zpráv“ a zamykal se před nimi. Ale jednoho dne mu osud vnutí misionáře Gye-sanga... I ten má problém: odmítl vojenskou službu z důvodu nejen svého náboženského přesvědčení. Vyčerpaný Ho-jun pokládá zpočátku zbožného Gye-sanga za nezvaného hosta, postupně mu však otevírá své srdce, zatímco se Gye-sang snaží zbourat psychickou zeď mezi nimi.
Mladičká A-Yu se trápí pocitem, že se jí štěstí vyhýbá. Anne, kamarádka z vězení, jí slíbila, že se o ni postará, ale dokonce i milenec, kterého jí Anne domluvila, hned po první noci zmizí. V továrně, kde začne pracovat, se o ni zajímá mladý muž a vypadá to, že by jí mohl nabídnout vše, po čem A-Yu touží. Bylo by ovšem zapotřebí, aby se stala samostatnou, aby byla dospělou a zodpovědnou bytostí. Jenže A-Yu, protagonistka filmu s podtitulem „Život je tvrdý, když se vám nedaří, zatančete si ča-ča“, se ve svém tanci životem stále potřebuje nechat někým vést. Věčně smutná, přecitlivělá, s nemocnou duší. Věčně pasivní a dětská ve vztahu k mužům i ke své přítelkyni Anne. Možná tím jediným, kdo jí otevře cestu k sebepoznání a tak k plnějšímu životu, bude nakonec rybář, autista, který s lidmi komunikuje prostřednictvím maňásků...