Snowcake je příběh o lásce, přátelství a neortodoxním vztahu muže unikajícím své minulosti, autistické matky, která se musí vyrovnat se ztrátou své dcery, a vášnivé ženy držící si lásku dostatečně od těla. Když Alex zastaví mladé stopařce Vivienne, nemá ani tušení, že jeho život se v mžiku otočí vzhůru nohama. Havarují a Vivienne na místě zemře.
Díky pocitu viny se rozhodne navštívit Vivienninu matku. Netuší však, že Linda je autistka, která sice chápe, co se stalo, ale není schopná projevit jakékoliv emoce. Alex se rozhodne u Lindy zůstat a postarat se o pohřeb. Netrvá však dlouho než si začne románek se sousedkou LIndy Maggie, což se vůbec nelíbí jednomu místnímu policistovi. Ten přijde na to, že Alex byl odsouzen za zabití člověka a nedávno opustil vězení. S blížícím se Vivienniným pohřbem se začíná na povrch dostávat Alexova temná minulost...
Aké obete musia prinášať rodiny vojakov a dôstojníkov, pracujúcich v extrémne utajených jednotkách amerických ozbrojených síl?
O šestiletého Váňu, vyrůstajícího roku 1942 v dětském domově, se zajímá italská rodina. Ještě než dojde k adopci a odjezdu do Středozemí, projeví chlapec přání setkat se svou skutečnou matkou, kterou by tak spatřil vůbec poprvé. Jeden z nejoceňovanějších dětských filmů současnosti byl natočen na základě skutečné události. Režisér Kravčuk v něm prokázal svůj talent vést dětské představitele v náročných situacích. Za herecký objev lze považovat malého Kolju Spiridonova v titulní roli. (FebioFest 2006)
Do zapadlé vesnice někde v Chorvatsku se po letech strávených v Německu, kam utekla před válkou, vrací těhotná Mira. Chce si po narození dítěte najít práci a normálně žít. Její rodina se ovšem nemíní smířit s tím, že je těhotná bez manžela. Začnou ji vydávat za vdovu, aby pro ni snadněji našli muže. Rodinná situace se však zkomplikuje, když se narodí dítě s asijskými rysy. Rodina se stane terčem posměchu a dědeček odmítne vnuka přijmout. Civilně a minimalisticky natočené drama portrétuje primitivnost nacionalismu a tradičních stereotypů, které jsou v chorvatské společnosti pořád zakořeněné. Odsuzuje její nešvary, aniž je lacině zesměšňuje. (FebioFest 2006)
Píše se rok 1957. Malé město na rusko-norské hranici žije startem Sputniku do vesmíru a pochopitelně také komunistickou ideologií. Mladík, kterému se přezdívá Koník, je zamilovaný do číšnice Lary a rád boxuje. Do města přichází German, který se brzy stane přítelem hlavního hrdiny, jemuž se svěří s tím, že ve městě trénuje, aby se dostal do tajného kosmického programu. Jeho snem je však opustit Rusko a utéct na Západ. Film zasazený do výrazného a fotogenického prostředí podzimního přístavu kdesi na severu balancuje mezi komediálním a tragickým vyzněním. Ostře v něm kontrastuje až komické nadšení z revolučního Sovětského svazu, právě se dotýkajícího své hvězdné budoucnosti, a každodenní tvrdá realita represí, násilí a nesvobody. (FebioFest 2006)
Milostná romance o tom, jak anděl Giordano opouští nebe a zkouší vést život na zemi. Úplné přerušení kontaktů s nebem a odtržení od pomoci shůry však u něj způsobí nervové zhroucení. Pomoc přátel a hlavně pozemská láska však dodají Giordanovi sílu, aby se opět postavil na nohy. Film vznikl ze soukromých peněz skupiny krakovských přátel, která se rozhodla dokázat, že i v dnešní době je možné natočit levný, a přitom ne hloupý film. Vynikající krakovští herci v něm ztvárnili snové postavy, z nichž každá má svůj vlastní „náhradní“ svět, protože v tom opravdovém je občas těžké žít. Divácky vděčný film o lásce. (FebioFest 2006)
Páteční noc na předměstí. Pera těžce zmlátili na cestě domů z večírku. V bezvědomí je převezen do nemocnice. Policie se při vyšetřování nemá čeho chytit; ve vzduchu visí spousta podezření. Perova matka se snaží udžet si víru v jeho uzdravení. K Perově mladší sestře, Mie, se začínají dostávat různé informace. Její přítel, Shadi, podezřívá svého staršího bratra, že stojí na pozadí útoku, ale nemůže to nikomu říct. Spousta lidí se ocitá v nejistotě a pochybnostech vůči pocitům, které nás svádějí na scestí. (Skandinavskydum.cz)
Plachý Jun a bojovný Shiro se dostali do vězení ve stejný den a oba byli odsouzeni za vraždu. Jun je od začátku přitahován k agresivnímu Shirovi a postupně se oba přes svou rozdílnost sbližují. Hned na začátku však vidíme Juna sklánějícího se nad Shirovým mrtvým tělem a mumlajícím o tom, že ho zabil. Dva detektivové přicházejí vraždu řešit... Nelineárně vyprávěný příběh se odehrává v neznámé budoucnosti, za vězení slouží jen velmi sporé kulisy.
Začalo to v roce 1928 v Kentucky… Strašlivá nákaza zvaná „Bílý mor“ si vyžádala 63 000 lidských životů. Obří sanatorium mělo izolovat nakažené jedince a poskytovat zázemí děsivým experimentům, které měly jediný cíl - nalezení účinného léku. Hluboko v základech sanatoria vybudovali šachtu, která polykala všechny zemřelé. Nejmasovější hrob na světě získal přezdívku „Tunel smrti“. V roce 1958 objevili lék a sanatorium zavřeli. Gigantický památník utrpení a bolesti měl usnout navěky. Jenže teď se probouzí… Nyní se pět dívek rozhodlo v něm přespat. Každá na jiném patře, odhodlaná o samotě přežít noc na nejděsivějším místě na světě.
Tohle je jejich příběh a skutečně se stal…
Johannes začne pracovat ve virologickém oddělení Technologické univerzity v Mnichově, kde se seznámí s Alžířanem Faridem, který pracuje na stejném projektu. Mezi oběma mladými vědci vznikne přátelství. Farid neví, že Johannes byl kontaktován tajnou službou, aby Farida sledoval, neboť ta jej podezřívá z teroristické činnosti. Johannes odmítne, ale určité pochybnosti v něm přetrvávají. Vedle toho se oba seznámí s půvabnou servírkou Beatou, která je jim oběma sympatická. Všichni tři se ocitají v nebezpečném trojúhelníku vědy, politiky a lásky. Nebezpečí islámského terorismu je pro režiséra Benjamina Heisenberga pouze modelovou situací pro pojmenování vzrůstajícího pocitu vnitřní nejistoty a citového vyčerpání příslušníků současné evropské společnosti. (FebioFest 2006)