Příběh filmu Gillesova žena, natočeného podle stejnojmenného románu Madeleine Bourdouxheové, se odehrává ve 30. letech minulého století. Když jsem tuhle knihu začal číst, nejprve jsem ji po první stránce odložil, ale pak jsem se k ní na radu přítele vrátil a už jsem se od ní nemohl odtrhnout, říká režisér. Gilles a Elisa vypadají jako spokojený pár - ona se vzorně stará o děti a o domácnost, vaří, pere, uklízí a trpělivě čeká na svého manžela, až se vrátí domů ze šichty. On těžce pracuje, aby rodinu uživil, zvlášť když je Elisa znovu v požehnaném stavu. Její sestra Victorine právě dostala místo ve městě a často přichází, aby vypomohla s dětmi... Elisa má sice tu a tam pocit, že s jejím mužem není něco v pořádku, ale vždycky jej pomine - těhotné ženy přece občas mívají zvláštní nápady. O to bolestnější je odhalení pravdy. Boj, do něhož se Elisa pouští, aby zachránila vše, co miluje, je zoufalý, mlčenlivý a statečný. (MFF Karlovy Vary)
Na letecké základně „ochránců“ vzdušného prostoru je stále rušno. Elitní piloti střeží, trénují a milují. Během letecké přehlídky zmizí z dosahu radarů jedna ze stíhaček. Vojenská kontrola vyšle do zóny, kde byla naposledy spatřena, dva zkušené piloty Marchelliho a Valloise. Když ale ztracený stroj objeví, dostanou zcela nečekaně příkaz k přistání. Při náročném manévru zaútočí pohřešovaná stíhačka na jednoho z nich. Začíná vojenská operace, při které se piloti snaží získat ukradený stroj a zabránit tak teroristickému útoku. Letecká akrobacie, bojové scény v oblacích a přátelství na život a na smrt je společným jmenovatelem této napínavé podívané.
Alessandro Stellin a Ferdi Castronovo spolu odjakživa sdílejí dobré i zlé: stejnou školu, problémy s učiteli a spolužáky, směs nudy a divokosti živoření na předměstí Turína a v poslední době i starý skútr, na němž se jim občas povede vypadnout do zdevastované příměstské přírody nebo pustých, rozpadajících se továrních komplexů. Každý z nich se však musí potýkat s vlastní zoufalou osamoceností a s nepochopením rodičů: Alessandro žije s osamělou matkou, která pustne pod tíhou zpackané minulosti, Ferdi zase s nezaměstnaným otcem-alkoholikem. Dokážou se dospívající mladíci vyhnout pastem pouličního zločinu, násilností, drog a beznaděje? Nebo už brzy začnou připomínat své rodiče? Syrově realistická adaptace románu Gianfranca Bettina využívající mladých neherců a prostředí velkoměsta získala debutujícímu režisérovi pozornost na MFF v Benátkách a jednu ze tří hlavních cen na MFF v Rotterdamu. (MFF Karlovy Vary)
Rok po kruté a tragické nehodě se šestice kamarádek opět vydává na každoroční dobrodružnou výpravu - tentokrát do odlehlé části Appalačského pohoří, aby podnikly sestup do jeskynního systému. Uvnitř jeskyně je náhle zasáhne pohroma. Kameny uvolněné při sesuvu zatarasily jediný východ a uvěznily je uvnitř. Skupina se po neshodách dělí a každá z dívek se modlí, aby našla nějaký jiný východ. Je tu ale ještě něco jiného, co na ně v podzemí číhá - neznámý druh velkých humanoidních nestvůr, které se dokonale adaptovaly na život ve tmě. Představa, že se brzy stanou kořistí příšer, v dívkách probouzí ty nejprimitivnější pudy a nutí je dělat úplně vše, aby obstály v totálním boji s nepopsatelnou hrůzou, která útočí bez varování, znovu a znovu a znovu.
Muzikálové zpracování klasické pohádky o třech prasátkách: tři vepříci se rozhodnou postavit si domky. První postaví domek rychle, ať si může jít rychle pískat na flétnu a zpívat. Druhé si postaví své obydlí také rychle, ať může jít hrát na housle a zpívat s prvním prasátkem. Zatím co se první dvě prasátka už dávno baví, třetí si staví pevný dům z cihel. Brzy příjde na scénu hladový vlk. Ten dostane chuť na vepřové, tak se čuníci musí schovat ve svých příbytcích. Obydlí prvních dvou prasátek nevydrží vlkův nájezd, tak se oba musí schovat v cihlovém domku třetího čuníka a dají mu za pravdu, že se vyplatí dělat věci pořádně.
Sedmiletý Ind Omi, jehož matka umírá, odjíždí do Ottawy ke strýci Jalalovi, který se oženil s Kanaďankou. Otce nemá a svou cestu do ciziny považuje za záchrannou misi - musí najít hrdinu, který se s ním vrátí do Indie a maminku zachrání. V Kanadě se chlapec sblíží s Rolandem, kapitánem na místní výletní lodi, jemuž se líbí Omiho sestřenice Safyia. A ta je právě ve věku, kdy se bouří proti rodičovské autoritě.
Tento snímek, který byl uveden v rámci soutěžní sekce na loňském MFF v Benátkách, je zasazen do prostředí velkého zábavního parku World Park na předměstí Pekingu. Půvabná tanečnice Tao a další dívky tu vystupují v show mezi napodobeninami nejslavnějších staveb světa - patří k nim Tádž Mahal, Eiffelova věž, Big Ben či egyptské pyramidy. Tao a její přítel Taisheng se do Pekingu přistěhovali před několika lety ze severu a oba se uchytili ve World Parku. Ne každý, kdo přichází do hlavního města s velkými nadějemi, dostane práci, v níž se surrealistický virtuální svět mísí se skutečností. Přesto ti, kteří jsou tímto virtuálním světem pohlceni, z něj hledají východisko... Chtěl jsem natočit film, který by odrážel mé pocity z Pekingu, ze životního stylu ve velkoměstě, říká režisér. Myslím si, že naše představy o světě jsou ve skutečnosti jen dojmy o našem vlastním životě a prostředí, v němž žijeme. To, čemu říkáme svět, je pouze náš malý koutek v něm. (MFF Karlovy Vary)
Chtějí-li získat dědictví po matce, musí dva bratři a jejich sestra vykonat pouť do svatého španělského města Santiago de Compostela. Samozřejmě hezky po svých. Možná na této daleké cestě konečně poznají, co je v životě důležité…
Réda by rád byl normální mladý Francouz jako jeho vrstevníci, ale jeho starý otec, který do Francie kdysi imigroval z Maroka, lpí na svém náboženství i tradicích. Není divu, že mezi nimi už léta panuje napětí. Když se starší bratr opije a přijde o řidičský průkaz, nezbývá ovšem Rédovi nic jiného než odvézt autem do Mekky otce, který by sám dlouhou cestu nezvládl. Cesta z Francie přes Itálii a území bývalé Jugoslávie je pro dva moderní poutníky plná nečekaných setkání i vážných vzájemných kolizí. Tradicionalistický otec likviduje každý synův pokus proměnit cestu v normální turistické putování. Vyhodí mu mobil, jediné mladíkovo spojení s dívkou, kterou má rád, a postupně ho vtahuje do svého vlastního světa. Návrat do země předků, v jejichž boha už nevěří, se pro mladíka stává putováním k vlastním kořenům i k synovské lásce, kterou ze svého života už dávno nesmyslně vyloučil. (MFF Karlovy Vary)
Kolektívny projekt šiestich mladých režisérov z krajín strednej a východnej Európy predstavuje šesť filmových poviedok, spojených ústrednou témou generácie. Je to prvá postkomunistická generácia, ktorá vyrástla v turbulentnom období politických zmien, krehkých mladých demokraciách či vojnových konfliktoch a dnes má zaujať svoje miesto vo svete. Každý z talentovaných filmových režisérov priniesol svoj osobný pohľad na problém spoločenských zmien a medzigeneračných vzťahov, ktoré dotvárajú obraz súčasnosti. Bulharská poviedka zachytáva dve tváre svadobného rituálu a konfrontuje tak platnosť tradičných hodnôt s rýchlym technologickým pokrokom. Rumunský príbeh rozpráva o vidieckom dievčati, ktoré musí kvôli operácii chorej matky obetovať svojho obľúbeného cvičeného moriaka. Bosniansky príspevok je portrétom dvoch dievčat z mesta rozdeleného etnickými a náboženskými konfliktami, ktoré sa narodili v ten istý deň, no zatiaľ si k sebe nemohli nájsť cestu. Poviedka z Maďarska je temnou úvahou o stopách minulosti, ktorej po smrti matky musia čeliť brat so sestrou. V srbskom príbehu sa za kurióznych okolností stretnú matka s dcérou, aby si v električke rútiacej sa plnou rýchlosťou s pokazenými brzdami narýchlo vyjasnili svoje medzigeneračné problémy. Jednotlivé poviedky, ktorým nechýba humor ani vážnosť, spája veselý animovaný film z Estónska. Režiséri týchto malých pôsobivých diel už medzičasom na seba upozornili i úspešnými celovečernými filmami a pozbierali za ne i prvé ocenenia. Medzi nimi nájdeme rumunského víťaza Zlatej palmy z Cannes Christiana Mungiu (za film 4 mesiace, 3 týždne a 2 dni), či držiteľku Zlatého medveďa z Berlinale Jasmilu Zbanic (za film Grbavica).