Ruský voják se dostane ve válce v Afghánistánu do zajetí. V jeho průběhu se z něj postupně stane muslim. Když se pak po letech vrací do své vesnice, překvapuje blízké a sousedy a snaží se vyrovnávat s tíživým životem na ruském venkově.
Kreslený snímek Král a pták je dílem významného francouzského tvůrce animovaných filmů Paula Grimaulta, který spolu s Jacquesem Prévertem napsal i scénář. Myšlenka natočit film, volně inspirovaný pohádkou H. Ch. Andersena Pastýřka a kominíček, se zrodila již v roce 1946, kdy režisér poprvé spolupracoval s básníkem Prévertem na filmu Cínový vojáček, jenž vznikl rovněž na motivy Andersenovy předlohy. Když byl v roce 1950 film Pastýřka a kominíček hotov, nebyl s ním Grimault spokojen. V roce 1967 si vyžádal negativ, aby svůj snímek přepracoval. Finanční potíže i smrt Jacquese Préverta (1977) způsobily, že byl film dokončen až v roce 1979. Filmová pohádka nezapře, že na ní spolupracoval básník. Je prostoupena poetickým humorem i filozofickým poselstvím, které je sice v rámci pohádkové fabule dosti jednoduché, zato však podané s fantazií a nenucenou hravostí. Milenecký pár oživlých pohádkových postaviček pastýřky a kominíčka představuje kladnou hodnotu lásky, aktivním vyznavačem svobody a slunečních paprsků je zase pták; s vynalézavostí a vtipem se dokáže statečně postavit zlu, personifikovanému v postavě krále, despoticky vládnoucího monstrózní, odlidštěné dvorní mašinérii. Půvabné, vtipné dialogy, celkově vyvážená koncepce příběhu i pohrávání si se žánrem kreslené grotesky vysloužilo filmu v roce 1979 Cenu Louise Delluka a Stříbrnou medaili na XII. MFF v Moskvě 1981 v kategorii dětských filmů. [artfilm.cz]
Alžír, 7.října 1957. Francouzští vojáci donutí zajatce vyzradit adresu jednoho z posledních vůdců povstání Aliho Bodáka. Následuje retrospektiva. Bodák si s nejvěrnějšími připomíná klíčové okamžiky národně revolučního odboje, který trvá již tři léta. Nejprve zkouška: Ali dostane zbraň, kterou má zabít policistu, chybí mu však náboje... Po vyčištění vnitřních řad se odboj zaměří na přepadávání veřejných složek a krádeže zbraní, následují teroristické atentáty... Závěrečné záběry ukazují vítězství revoluce, která Alžír osvobodila 2. června 1962. Režisér Gillo Pontecorvo, původním povoláním novinář a aktivní účastník antifašistického odboje italské mládeže, se rozhodl Bitvu o Alžír natočit dokumentaristickou metodou. Po ročním studiu pramenů a zkoumání autentických míst alžírské revoluce realizoval "nezapomenutelný obraz", sugestivní výpověď, která má v řadě sekvencí sílu a věrohodnost autenticky snímaného materiálu. Ke zobrazení často naivní, primitivní metody osvobozeneckého boje v němž neexistuje objektivní etika dodává režisér: "Je to jako podzemní řeka, která se nakonec objeví na denním světle, je to neústupnost sdílená milióny lidí, kteří se domnívají, že všechny prostředky jsou dobré k dosažení svobody."
Martin Jiroušek
Devítiletý Magnifico je z chudé rodiny, na kterou osud seslal mnoho problémů. Nejstarší bratr přišel v Manile o stipendium, sestra je po mozkové obrně závislá na pomoc ostatních a ani malý Magnifico se svým rodičům nejeví příliš perspektivně. Rodině umírá babička a Magnifico se ve snaze ušetřit rodičům peníze rozhodne sám vyrobit rakev. Svou upřímnou snahou vyřešit problémy všech jako by vracel dospělým už ztracenou naději.
Samantha Stephensová (Patricia Kalember) nemá najmenšie dôvody pochybovať. Ona a jej rodina patria k tým, ktorí s dôverou zaobchádzajú až príliš ľahkovážne. A to je ideálne miesto pre učiteľku Victoriu (Erika Eleniak). Táto na prvý pohľad sympatická a príťažlivá žena však má svoj plán. Prostredníctvom dcéry, ktorú doručuje a záhadným bylinkovým čajom, ktorý tak presadzuje, celkom preberá vládu nad rodinou. Samanthin manžel už takmer Victorii uveril, že jeho žena má vážne psychické problémy, ale práve v tom čase na povrch vyplávajú hrozivé súvislosti. Je to Victoria, ktorá hrá nečistú hru s ťažko predvídateľnými následkami. Zabrániť jej však v diele skazy nebude ľahké...
Skupinka různých lidí se potká v rumunském hradu, který byl po 500 let zapečetěný. Brzy zjistí, že v chodbách pevnosti nejsou sami. Jednoho po druhém tu likviduje vlkodlak.
Pětiletý Tony (Krisztián Kovács) je nejmladším členem rodiny a trpce nese, že na něj nemají rodiče čas. Utíká proto do snového světa, kde jsou mu společníky trpaslíci Kokojsa a Bobojsa a nazývají ho Bráškou. Když po jedné hádce u snídaně zavře otec Tonyho za trest do koupelny, trpaslíci chlapce zmenší a vydávají se s ním do pohádkové říše, kde dlí šestihlavý drak. Právě ten hlídá čas, kterého se tolik nedostává lidem. Přemoci ho může jen odvážný, pohotový a myšlenkově silný kluk. Rodinný film, ve kterém se prolínají skutečné a snové scény, kombinují se hrané a kreslené sekvence, byl v Maďarsku velice populární, proto se po roce dočkal volného pokračování AHOJ, MOŘE! (Hahó, a tenger!).
Mladá policejní komisařka Emmanuelle Barsac vyšetřuje smrt mladé ženy. Není pochyb o tom, že jde o sebevraždu, ke které zřejmě které vedly silné citové pohnutky, protože dívka před smrtí prožívala intenzivní milostný vztah. Když je nedlouho poté volána k další podobné sebevraždě, uvědomí si, že oba případy mají nejen řadu nečekaných souvislosti, ale jsou ve svém scénáři téměř totožné. U obou najde v kůži vázaný výtisk staré legendy o Tristanovi a Isoldě, obě si vedly deník a Emmanuelle zjistí, že zápisky v obou popisují téměř identický průběh milostného vztahu. Po studiu dalších podobných sebevražd mladých žen z minulosti je vyšetřovatelka stále více přesvědčena, že narazila na stopu neobvyklého sériového vraha. Svůdce, který své oběti okouzlí, svede, obratnou manipulací se slovy je přesvědčí, aby zpřetrhaly všechny vazby s přáteli i rodinou a nakonec je pozvolna přesvědčí k tomu, aby spáchaly sebevraždu. Emmanuelle, která má sama problémy s citovým životem se stává případem posedlá a to ještě netuší, že může jít o život i jí samotné. To když jí cestu zkříží tajemný muž, který ji okouzlí, ale současně v ní vzbudí podezření, že právě on by mohl být hledaným smrtícím romantikem, kterému přezdívá Tristan. Pokouší se ho odhalit pomocí drobných lstí, on však dokáže pokaždé uniknout a co víc, pomalu si ji začíná podmaňovat.
Příběh o krvavé pomstě, před níž ani Bůh neochrání. Za zdí ponurého kláštera se šíří strach... Čtyři nebezpeční gangsteři uprchnou z vězení. Ukryjí se na jediném místě, kam je policie nemůže následovat - v cisterciánském klášteře. Mezi upchlíky, připravenými zabíjet na ochranu své konečně nabyté svobody, a bezbrannými mnichy začíná boj o přežití. Ale v téhle smrtící konfrontaci není nic, jak vypadá.
Ameliův snímek o osudu dvou bratrů ze Sicílie, kteří plni naděje přicházejí do Turína hledat štěstí a místo toho nacházejí faleš, rozčarování a zradu, je rozdělen do šesti částí. Každá z nich se odehrává v jednom dni v průběhu šesti let od roku 1958 do roku 1964, každá je uvozena datem a podtitulem. Divák není zcela úmyslně seznamován z dějem, který se odehrál mezi popisovanými daty, o proběhlých událostech se dozvídá jen z konverzace. Amelio jej postupně vtahuje do děje a nabízí šokující změny v životě obou hlavních hrdinů. Vzájemný bratrský vztah je složitý a mnohdy bolestný. Starší Giovanni je negramotný, o to více si přeje, aby o dvanáct let mladší Pietro vystudoval, a stal se učitelem. Těžce pracuje a všechny vydělané peníze dává na Pietrovo studium. Tomu je však daleko bližší lehkomyslný život v zahálce a ve lži. Zatímco Giovanni bere do rukou knihy jako svátost, Pietro jimi opovrhuje a sní o lehkém žití. Takto rozehrává Amelio svůj příběh a zdálo by se, že jej bude i nadále vést v konvenci nastolené sentimentální roviny. Tvůrce má však pro diváka přichystány v průběhu šesti let překvapivé zvraty v osudu obou bratrů. Ani jeden z nich není tak docela tím, kým se na počátku při zjednodušeném pohledu zdál být, ani na jednoho z nich nečeká osud tak jednoduše předvídatelný z prvních scén filmu, o to více však logický v jeho závěru.