Film Jesuse Franca, mistra sadismu a erotiky. Podle světoznámé novely mistra žánru Markýze de Sade.
Eugenie Radeck je krásná, ale plachá dívka, která žije se svým nevlastním otcem na předměstí Berlína. Její otčím je slavný spisovatel erotických románů. Jednoho dne Eugenie objeví jeho skrytou novelu, jejíž erotický obsah ji ovlivní natolik, že jím začne být sexuálně posedlá. Když otčím zjistí, že jeho tajnou novelu četla, rozhodne se ji zasvětit do světa plného sexuální perverze, sadismu a nakonec i vraždy. Eugenie se ochotně stane jeho komplicem a společně spáchají dokonalý zločin, který otčím roky plánoval. Po čase však i on zjišťuje, že jeho dokonalý plán má trhliny, o kterých předem nevěděl... Film natočil režisér Jesus Franco, který je považován za mistra sadismu a erotiky.
Mladá dívka přijíždí do Londýna navštívit své již dávno odcizené příbuzné, aby jim po smrti svého otce přečetla jeho poslední vůli. Zpět do rodné země ji to neláká. Rozhodne se zůstat na zámku své rodiny. Pomalu však začíná zjišťovat, že něco není v pořádku. Nakonec se její pobyt na zámku mění v noční můru, když zjistí, že její nová rodina je v podstatě mrtvá.
Snímka rozpráva o krásnej mladej grófke Irine Karlsteinovej, ktorá zdedila panstvo na malom európskom ostrove. Je to nemá, nenásytná nymfomanka, veľmi sporo odetá upírka v čiernych kožených čižmách. Požieračka mužov i žien, vysávačka ich životnej energie. Jej rola vo filme je jednoduchá – chodí zasnene po hmlistom lese alebo meste a lamentuje nad svojím osudom. A keď niekoho stretne, zmyselne sa mu zahľadí do očí a o pár minút ho navštívi doma s jasným úmyslom... Ďalšími postavami sú starý detektív (Jesus Franco osobne), ktorý po grófke pátra a snaží sa ju zastaviť; slepý lekár, s ktorým detektív úzko spolupracuje a istý rekreujúci sa bohém, ktorý prosto len sedí, alebo sa prechádza na balkóne svojho hotelového apartmánu, číta si nahlas poetické verše a so samovražednými myšlienkami uvažuje o zmysle svojho bytia.
Příběh žen ve vězení, které je umístěno na jakémsi ostrově. Ženy zde nemají jména, ale pouze čísla. Jsou tu nemilosrdně zneužívany a samozřejmě i brutálně znásilňovány.
Ruský vedec Joseph Javorsky prilieta pracovne do Ameriky, no hneď po príchode je naňho zo strany KGB spáchaný atentát. Ten sa síce nevydarí, no pri úteku pred nebezpečnými agentami sa Joseph dostane do zakázaného vojnového územia, kde práve prebieha skúška atómovej bomby. Výbuch a následujúca radioaktivita z neho spravia vraždiacu beštiu. A keď sa v okolí nájde prvá obeť, vyberá sa po stopách "atómovej obludy" elitný mariňák Jim Archer.
Ilsa je nacistická šéfka malého SS tábora pre cca 20 väzňov. Má veľké prsia, uhladenú blond frizúru a veľmi peknú tváričku. Cez deň je jej úlohou robiť na väzňoch pokusy typu "Pri akej teplote vody asi tak človek, ponorený do nej, omdlie od bolesti?" a po nociach si relaxuje sexovaním s vybranými väzňami. V druhej línii filmu sa probližujeme k zopár väzňom a pripravujeme sa s nimi na veľký útek. Béčková snímka je prepchatá sexom, násilím a krvou.
Ilsa je zpět! A je divočejší než kdy dřív. S brutální zuřivostí zotročuje dívky pro chlípného šejka, vládce ropného impéria.
Nezapomenutelný film, který se pravidelně objevuje v anketách o nejlepších deset tureckých filmů, vznikl jako adaptace povídky Necati Cumalıho. Mistrovské dílo režiséra Metina Erksana získalo jako vůbec první turecký film významné mezinárodní ocenění: v roce 1964 vyhrálo Zlatého medvěda na Berlinale. Suché léto, příběh z venkova, který čerpá svoji dramatičnost z boje o vodu a zemi, reprezentuje v turecké kinematografii jeden z nejpůsobivějších zápasů mezi dobrem a zlem. Jeho protagonisty jsou bratři Osman a Hasan. Chtivý Osman ohradí pramen vyvěrající na jejich pozemku hrázemi, aby tak zabránil obyvatelům vesnice v přístupu k vodě. Jeho poctivý bratr se s ním kvůli tomu dostane do sporu. Hasan se ve své dobrotě dokonce přizná k vraždě, kterou ve skutečnosti spáchal jeho bratr. Je za to odsouzen do vězení. Po návratu se dozví, že Osman zneužil jeho nepřítomnosti k tomu, aby svedl jeho manželku. Spravedlivý hněv musí nutně vést k bratrovražednému zápasu. Jeden z nejlepších příkladů společenského realismu v tureckém filmu z šedesátých let se nevyhýbá ani zobrazení erotiky.
Parta satanistických hippie terorizuje vesnici, do které zavítá při své jízdě. Pořádá zde rituály, bere drogy a ubližuje zvířatům i lidem. Vše nabere však naprosto obludné a nezastavitelné obrátky, když tuto tlupu agresivních pobudů malý kluk nakazí vzteklinou z mrtvého psa. Nákaza se rychle šíří, mezi všemi vzniká zmatenost, halucinace, agresivita a vzájemné násilí. Bohužel se nákaza začne šířit i mezi ostatní obyvatele vesnice. Nikdo si není jist vlastním životem ...
Životní příběh člověka, který ze sexuální zvídavostí posedlého a neustále za ni trestaného chlapečka vyrostl ve frustrovaného muže. Muž, léčící si své komplexy předplácením soukromých striptýzů, hraním na chrámové varhany, psaním dopisů mrtvé matce a především květinami, které se pro něj - kromě jeho sběratelské vášně pro umělecké předměty - staly hlavní životní náplní. Je to film o konfrontaci tradičního a moderního v umění, lásce a životě vůbec, o sexu, o osamělosti člověka uprostřed lidí..