Smrt bohatého patriarchy v roce 1885 rozpoutá rodinný boj o moc. Jeho syn Fernando se rozhodne vykoupit ostatní příbuzné, aby získal nad majetkem plnou kontrolu, ale jeho venkovský synovec Amerigo se nechce nechat přesvědčit. Amerigův postoj je nalomen, když se vydá do Florencie a potká prostitutku Bianco, kterou by rád zahrnul luxusem. Cynická zápletka, postavená na beznadějné vášni venkovského chlapce k tvrdé florentské prostitutce, dala příležitost ke skvělým hereckým výkonům vytvářejícím věrohodné dobové typy. To vše podtržené suverénní režií a pozoruhodnou kamerou připomínající fotografie z konce 19. století. (FebioFest 2006)
Paříž, rok 1960. Mladá exotická tanečnice Angela (Anna Karina) chce mít dítě. Ale jejímu příteli Emilovi (Jean-Claude Brialy) se to nějak nezdá. Je tu však ještě Alfred (Jean-Paul Belmondo). Svět pomalu zapomíná na válku, Francie začíná prosperovat, studená válka mladé nezajímá, ti řeší svoje problémy...
Mladý Gabriel Fouquet přijíždí do pobřežního městečka na návštěvu dcery, která studuje v místní internátní škole. Ubytuje se v penzionu postaršího manželského páru Alberta a Suzanne. Gabriel se s pomocí alkoholu snaží zapomenout na své životní trable. To se příliš nelíbí Albertovi, který se za války zapřísáhl, že se pití nikdy nedotkne. Alkohol a životní útrapy tak oba hrdiny pomalu sbližují. Společně pak řeší i Gabrielův nelehký úkol: najít odvahu k návštěvě dcery.
Henri (Jean - Paul Belmondo) je úspěšným skladatelem filmové hudby, který přijíždí do Los Angeles za svou další zakázkou. Na natáčení se setkává s příjemnou francouzskou herečkou Francoise (Annie Girardot). Ze začátku nezávazný vztah na jednu noc se mezi nimi postupně mění na silnější pouto. Těžké rozhodnutí o dalším pokračování jejich vztahu odsouvají a užívají si společné chvíle až do okamžiku, kdy se Francoise musí vrátit do New Yorku na natáčení. Teď již rozhodnutí odložit nelze. V sázce je však velmi mnoho.
Jean Brevent pracuje v reklamní společnosti a je bývalým členem odboje. Snaží se zaměstnat svou prací, aby zapomněl, proč jej před pěti lety opustila manželka Catherine. Jednoho dne ji potká v autobusu a uvědomuje si, že ji má stále rád. Catherine však mezitím navázala vztah s Jeanovým bývalým podřízeným. Jean se odhodlává k zoufalému činu, od kterého se jej snaží odradit jeho bytná Armierová, učitelka herectví, jež k němu chová náklonnost.
Film PODIVNÁ NEDĚLE (Un drôle de dimanche) patří k výrazným, ale také posledním pracím významného francouzského režiséra Marca Allégreta. Snímek se pohybuje na hranici dramatického a veseloherního žánru, ve finále ale převažují komediální prvky. Zajímavým způsobem se svých postav ujali hlavní představitelé, Bourvil a Danielle Darrieux (která se zde uplatnila také jako zpěvačka). Také v dalších rolích se objevily bývalé i budoucí osobnosti francouzského filmu jako dohasínající meziválečná hvězda Arletty nebo naopak začínající Jean-Paul Belmondo. Film se natáčel o prázdninách 1958 v Paříži a jejích předměstích. Premiéra proběhla 19. listopadu 1958 a ve francouzských kinech vidělo film více než jeden a půl miliónu diváků.
Bob Letellier je mladý student pocházející ze středostavovské rodiny. Osudovým se pro něj stává setkání s volnomyšlenkářským rebelem Alainem a jeho partou přátel. Tito mladí lidé odmítají pracovat a budovat hodnoty, smyslem jejich života je bezstarostné užívání mládí. Na jednom večírku potkává Bob dívku Mic, která touží po luxusním autě. S pomocí Bobových peněz se jí podaří auto koupit. Když pak zjistí, že je těhotná, její přítelkyně Clo pátrá po otci a žádá Boba, aby se s Mic oženil. Bob však prohlásí, že s Clo nemají žádný vztah, což nakonec vyústí v tragédii.
Režisér Marcel Carné od počátku třicátých let patřil k uznávaným tvůrcům francouzského filmu a vždy kladl důraz na kvalitu. Filmem LES TRICHEURS (Podvodníci) podal zajímavý pohled na život současné mládeže a svým způsobem jím navázal na své starší snímky NÁBŘEŽÍ MLH (1938) nebo DĚTI RÁJE (1945). Tvůrci nastupující generace francouzské nové vlny film odsoudili jako povrchní a průměrný, na druhou stranu zobrazení bezuzdného stylu života mladých bylo natolik provokující, že v některých částech Francie byl film dokonce zakázán.
Pro hlavní role Boba a Alaina počítal Carné původně s Alainem Delonem a Jean-Paul Belmondem, nakonec ale obsadil Charriera a Terzieffa – právě jeho výkon patří k největším kladům filmu. Belmondo dostal menší roli, ale nijak neměl možnost na sebe výrazněji upozornit. Film se natáčel od března do července 1958 převážně ve studiových interiérech, produkovaly jej dvě francouzské společnosti a jedna italská. Premiéra proběhla 10. října 1958, následoval výrazný komerční úspěch a film v kinech vidělo bezmála pět miliónů diváků; spolu s BÍDNÍKY z téhož roku tedy šlo o nejúspěšnější francouzský film za rok 1958. Carné téhož roku získal Velkou cenu Cinéma français.
Multimilionář J.-P. Belmondo znuděn životem najal na sebe vraha!
Hlavní postavou je Artur Lempereur, který je sice nejbohatší muž Francie, ale součastně je také nesnesitelně nešťastný, protože se nudí. Společně se svou snoubenkou Alicí, její matkou Suzy a jejím přítelem se plaví do Orientu a marně se pokouší o sebevraždu, což je jediný způsob jak uniknout nudě. Ve chvíli kdy se mu nezdaří devátý pokus, dostane zprávu, že přišel o všechny peníze. A tak se Artur pojistí na dva miliony dolarů, které v případě jeho smrti dostanou Alice a jeho orientální přítel Mister Goh, kterého požádá, aby najal profesionální zabijáky, kteří by ho zabili. Jenže právě, když se tak stane, seznámí se Artur s okouzlující striptérkou Alexandrinou a najednou se mu strašně chce žít. Nezbývá, než se pokusit uniknout všem nástrahám, které na něj najatí zabijáci chystají a najít Mistra Goha, aby vrahy odvolal, ten prý však odletěl rozjímat do himalajského kláštera. Začíná bláznivá honička, která hrdinu zavede nejen do Tibetu a zasněžených himalajských velehor, ale také do tisíce a jedné nebezpečné situace.
Dva stárnoucí policisté, přátelé Stan a Simon, chtějí podat výpověď a odjet na Antily dělat hoteliéry. Zajdou se rozloučit do nočního klubu, tam ale hledaný zločinec Schneider Simona zastřelí a uteče. Smutný Stan doma vyhodí obě připravené výpovědi a zůstane u policie, aby se mohl pomstít. Na to si ale musí počkat celé dva roky, než se objeví zprávy, že Schneider je zpátky ve Francii. Stan zatím vychovává Simonova syna a stal se šéfem protiteroristického oddělení. Když dojde ke krvavému přepadení auta s penězi, je Stan přesvědčený, že je to Schneiderovo dílo. Jeho šéf mu nevěří, Stan ale pátrá dál a používá k tomu jakékoli metody, včetně těch ne příliš legálních. Dopadnout Schneidera ale nebude vůbec jednoduché
V tomto filmovém příběhu hraje A. Delon člena gansterské bandy jménem Loulou, která pašuje do zahraničí uloupené diamanty, důmyslně ukryté ve fotoaparátech. Loulova nezletilá přítelkyně, která utekla z dětského domova je proto také podezřelá z loupeží v klenotnictvích.
Francouzského tajného agenta Josselina "Josse" Beaumonta pošlou do jisté africké země, aby tam odstranil diktátora Njalu. Politická situace se však radikálně změní a předtím nepohodlný diktátor se stane pro francouzskou vládu důležitou osobností. Tajná služba Josse zradí a africká vláda ho odsoudí za přípravu atentátu. Jossovi se po dvou letech podaří utéct a vrátit se do Francie, kde úmyslně informuje bývalé nadřízené, že splní svůj původní úkol a zabije prezidenta Njalu, který právě přicestoval na oficiální státní návštěvu. Tajná služba všemožně usiluje atentátu zabránit.