Filmy online ke shlédnutí zdarma

V rodinném sídle Hajnů se odvíjí příběh profesora Švejcara, který se oženil víc z prospěchu než z lásky se Soňou, dcerou továrníka Hajna. Až po svatbě profesor zjistí, že rod je poznamenán dědičným šílenstvím. Sonin strýc Cyril trpí představou, že je neviditelný, a choroba se začíná projevovat i u mladé ženy. Švejcar se však nechce vzdát bohatství a výhod, které vyženil.

František Cepek je mladík z prosté rodiny. Vystudoval reálku a chystal se na techniku, když přišla okupace. Musel nastoupit jako pomocný dělník v továrně. Tam se setkává se starším mužem jménem Telec, kterého ale všichni znají pod přezdívkou Hrabě. Ten Františka zaujme okázalým pohrdáním prací a bezostyšným koketováním se ženami. František, jemuž Hrabě říká Papilio (motýl otakárek), je naplněn mladickými ideály, naproti tomu Hrabě je extraktem nejhrubšího individualismu. Od studenta obchodní akademie a divadelního herce se dopracoval až po člena předválečné galerky. Vydírá, krade, pije, zneužívá ženy a svým způsobem i samotného Papilia. Milan Kňažko v roli Hraběte mohl uplatnit bohatou škálu svého hereckého mistrovství.

Ing. Štěpán Pavlík je konstruktérem v oboru tvarování v měřící a spojovací technice a touží se stát kosmonautem... Nepříliš jasný a přehledný příběh je vyprávěn v křečovitě nadsazené stylizaci. Projev některých představitelů má viditelně ironizující podtext, což jen zvyšuje celkový zmatek, protože studio film prezentovalo jako oslavu československo - sovětské spolupráce při kosmických letech.

Toto politické drama mělo to smůlu, že do kin přišlo až po pádu komunistického režimu, když už nemohlo sdělit nic převatně objevného - u diváků zcela propadlo. Režisér Jiří Svoboda zde působivě rozehrál bezmoc politických vězňů v 50. letech, předvedl, s jakou brutalitou se vynucovala smyšlená přiznání. Všímá si nejen osudů zatčených, ale i jejich blízkých, na něž se snášela šikana a doléhalo všudypřítomné podezírání. Režisér dospěl ke zřetelné výrazové expresi, která umocňuje hrůzy teroru, vynikající je herecké ztvárnění jednotlivých postav (Jiří Bartoška, Jaromír Hanzlík, Milan Kňažko). Avšak nelze přehlédnout patrný alibismus - příběh, připomínající svou konstrukcí známější Londonovo Doznání, vyznívá, jako kdyby oběťmi teroru byli jen čestní komunisté, které nevýslovně trápili zlí komunisté.

Třináctiletá Vendula Brabcová je ve škole považována za zanedbalé a zaostalé dítě. Její matka zcela propadla alkoholu a tak se Vendula nyní musí starat o tři mladší nevlastní sourozence a chodit za matku uklízet už v brzkých ranních hodinách...

Predlohou filmu bol román Karla Štorkána "Milión". Kniha i film zobrazujú udalosti okolo veľkej stavebnej katastrofy v Prahe roku 1928, pri ktorej zahynulo 46 stavebných robotníkov. Nešťastie vtedy vzrušilo celú republiku, pritom však nikdy nebolo úplne objasnené. Tvorcovia sa sústreďujú na príbeh Ing. Vondráka, projektanta stavby (popis k filmu z časopisu Film a divadlo 1977).

Jan Kádner, zklamaný ve své lásce k tanečnici Nině, se usadí v malém městečku. Je bohatý a rád pomáhá potřebným. Zneužívat se však nenechá, a tak se proti němu záhy část městečka postaví. Jan se zamiluje do starostovy dcery Marty, která jeho lásku opětuje. Starosta o jejich sňatku nechce ani slyšet. Je proti každému, kdo pochází z města, neboť hříšné město ho přepravilo o syna Vláďu. Jan náhodou zjistí, že Vláďa se stal obětí Niny. Pokouší se ho před ní zachránit, ale Nina se Vládi nechce vzdát a přiměje ho dokonce, aby ukradl z otcovy pokladny peníze. Při krádeži je Vláďa vyrušen Janem. Podaří se mu však i s penězi uprchnout. Jan, aby zabránil skandálu, dává do pokladny vlastní peníze. Při tomto činu je spatřen a obviněn z krádeže. Vláďa však mezitím pozná Nininu vypočítavou povahu, vrací se domů a dosvědčuje Janovi nevinu. Starosta pochopí, že Jan zachránil čest rodiny, a dále už nebrání dceřině lásce.

Vlasta Burian jako černý pasažér rozvrátí disciplinovaný chod jednoho nádraží. Pan Ťopka působí dojmem gentlemana trochu chaplinovského typu. Živí se příležitostnou prací, za níž jezdí výhradně jako černý pasažér vlakem. Při jedné jízdě se setká s obávaným generálním inspektorem drah Kokrhelem. Na jedné malé stanici se mu podaří vystoupit a převléknout se do uniformy přednosty stanice. Setkání s inspektorem Kokrhelem se však nevyhne...

Dokumentární mystifikace o novém živočišném druhu, kterému vyhovují životní podmínky, které jsou pro nás smrtelné. Ocenění v roce 1988 - Studentský Oscar Americké filmové akademie.

Je krátce po válce a do chlapecké třídy jedné ze škol na předměststí Prahy chodí také desetiletý Eda Souček se svým kamarádem Tondou. Stejně jako ostatní spolužáci, také Eda s Tondou zcela ignorují pokusy rezignované učitelky Maxové o výuku a spíš než o učivo se zajímají o barvu jejích kalhotek. Není divu, že se učitelka jednoho dne zblázní a na její místo nastoupí nový učitel. Jmenuje se Igor Hnízdo a vymyká se všem učitelům, které kluci do té doby poznali. Chodí ve vojenské uniformě, na opasku má opravdovou pistoli a okamžitě zavede ve třídě tuhý režim, jehož součástí jsou také velmi svižná rákoska a poutavá vyprávění o válečných zážitcích, kterými učitel prokládá probíranou učební látku. Přestože jsou jeho metody nečekaně účinné, začnou se velmi brzy na učitelem stahovat mraky. Nejenže někteří tak úplně nevěří jeho hrdinským historkám, ale navíc se začne projevovat jeho slabost pro něžné pohlaví. Zhrzená tramvajákova manželka, kterou Hnízdo opustí kvůli koketním studentkám, dvojčatům Fabiánovým, totiž napíše udání a učiteli hrozí trest za mravní delikt. Přestože se Eda stejně jako ostatní postaví za svého oblíbeného učitele, začíná si uvědomovat, že tím pravým hrdinou pro něj ve skutečnosti není okázale hrdinský učitel, ale jeho puntičkářský tatínek Fanouš Souček, se svým nenápadným, všedním přesto však skutečným hrdinstvím.