Film Kardinál online
Kardinál Innitzer byl ve třicátých letech minulého století arcibiskupem ve Vídni a za anšlusu v roce 1938 potvrdil pastýřským listem připojení tehdejšího Rakouska k Německu. Film byl natočen podle románu Henryho Robinsona.
Kardinál Innitzer byl ve třicátých letech minulého století arcibiskupem ve Vídni a za anšlusu v roce 1938 potvrdil pastýřským listem připojení tehdejšího Rakouska k Německu. Film byl natočen podle románu Henryho Robinsona.
Američanka Ann Lakeová (Carol Lynleyová) je v Anglii jen pár dní a právě se stěhuje do pronajatého bytu. Nejdřív ale musí poprvé nechat ve školce svou čtyřletou dcerku Bunny. Protože zde nezastihne žádnou z učitelek, nechá dcerku ve třídě, poprosí nabručenou kuchařku, aby na ni dohlédla a spěchá za stěhováky. Když si ale odpoledne přijde dcerku vyzvednout, nemůže ji najít. Postupně se ukazuje, že malou Bunny nikdo ze zaměstnanců neviděl. Zoufalá Ann prosí o pomoc s hledáním bratra, ale bezvýsledně. Dítě nikde schované není. Na scénu vstupuje Scotland Yard. Superintendent Newhouse (Laurence Olivier) zjišťuje, že zároveň s dítětem zmizelo z Annina bytu vše, co holčičce patřilo - od hraček po cestovní pas. Zoufalá matka musí prokázat, že není blázen a že si dítě jen nevymyslela...
Britský film natočil třikrát na Oscara nominovaný režisér Otto Preminger (ANATOMIE VRAŽDY) na motivy literární předlohy Evelyn Piperové. Z hereckého obsazení je třeba upozornit především na Laurence Oliviera jako citlivě jednajícího policejního důstojníka. Dotěrného domácího si zahrál u nás nepříliš známý britský populární dramatik, herec, režisér, skladatel a textař Noel Coward (MOŘE, NÁŠ OSUD). Film získal dvě nominace na cenu BAFTA.
Film podle stejnojmenného románu Francoise Saganové (v době, kdy tento bestseller napsala, jí bylo pouhých 18 let). Hlavní hrdinkou je sedmnáctiletá Cecile (Jean Seberg), která tráví prázdniny se svým ovdovělým a bohatým otcem (David Niven) na francouzské riviéře. Cecile má ke svému otci velmi úzký vztah, který dostane trhliny v okamžiku, kdy na návštěvu přijede otcova bývalá láska Anne (Deborah Kerr). Cecile ze žárlivosti vymyslí intrikánský plán, jak zabránit jejich znovu se rodícímu vztahu a tragickým způsobem tak změní životy všech zůčastněných.
Prezidentem navržený kandidát na post ministra zahraničí Robert A. Leffingwell (Henry Fonda) musí nejprve obstát při vyšetřování vedeném senátní komisí. Místo objektivního posouzení jeho způsobilosti pro úřad státního sekretáře však pomalu vyplouvá na povrch všechna špína nejvyšší americké politiky a je už jenom otázkou času, kdo první draze zaplatí za svou někdejší minulost.
Advokát Uher přistihne po návratu domů svou ženu Zdenku v náruči milence. Zdrcen její zradou odejde z domu a uchýlí se do vykřičené hospody Batalion, kde se seznámí se stálými hosty a jejich osudy. Je zde bývalý herec Mušek, zloděj psů Bylina, zedník Rokos, vysloužilec Vondra, souchotinář Eda, prostitutka Tonka a svedená dívka Lojzka. Uher se stane patronem této společnosti ztracenců a snaží se jim pomoci. Když jde Eda do protější hospody na polévku, je náhodně zastřelen při policejní razii. Uher svědčí v procesu s policistou, který Edu zastřelil, a obžaluje právní systém. Dcera prezidenta soudu Olga žádá Uhra, aby se stal varhaníkem v kostele, a Uher, marně toužící po jejím citu, jí vyhoví. Nemůže však odolat alkoholu a jeho úpadek rychle postupuje. Ocitá se v nemocnici pro chudé, kde ho Olga navštíví. Uher blouzní a vidí v ní svou nevěrnou ženu. Na smrtelném loži Zdence odpouští. Nad jeho hrobem zpívá osazenstvo Batalionu svou "hymnu" Pryč a pryč je všecko...
Krásná barevná výpravná anglická filmová pohádka z příběhů „Tisíce a jedné noci“ - Zloděj z Bagdadu, plná na tehdejší dobu výborných triků. Létající koberec, okřídlený kůň, obrovitý džin. O lásce krásné princezny ( June Duprez), zradě proradného velkovezíra a zlého čaroděje v jedné osobě - Jaffara v neuvěřitelně démonicky sugestivně zahrané roli Konráda Veidta, sympatický, ale naivní princ ( John Justin), který bude za svou lásku k princezně trpět jako slepý poutník, a malý zloděj Abu (Sabu), kterého Jaffar za trest promění ve psa, který má slepého prince provázet……pohádkově půvabné město bylo vybudováno v poušti Mojave. Film získal tři Oscary a jednu nominaci.
Pro svůj desátý společný film nalezli Powell a Pressburger inspiraci ve stejnojmenné romantické pohádce Hanse Christiana Andersena o dívce podlehnuvší moci magických tanečních střevíčků, kterou rozpracovali do strhujícího příběhu o stravující vášni pro umění a kreativní proces. Talentované baletce Vicky (Moira Shearerová) se plní sen v podobě angažmá v ansámblu inspirativního a démonického impresária Lermontova (Anton Walbrook), neúprosně trvajícího na podřízení soukromí vyšším uměleckým cílům. Díky představení Červené střevíčky Vickyina kariéra strmě stoupá, ovšem v okamžiku, kdy se její přátelství s hudebním skladatelem Julianem (Marius Goring) změní v milostný vztah, je hvězda souboru postavena před osudovou volbu. Nejproslulejší titul v produkci The Archers průkopnickým způsobem spojuje dosud oddělená teritoria divadelního jeviště a filmu. Během novátorské patnáctiminutové baletní sekvence je divák z pohodlí sedačky vtažen do Vickyina vnitřního světa, v němž svádí souboj „pozemský“ cit s oddaností k umění.
Toto je povídka o dvou světech: jeden známe a druhý existuje pouze v mysli mladého letce, jehož život a fantasie jsou hluboko otřeseny válkou. Vedoucí eskadry Carter se vrací ze své 67. bombardovací výpravy. Jeho letadlo je poháněno jedním a jen z části druhým motorem, kontrolní zařízení mu byla ustřelena, jeho padák je zničen a přistávací zařízení jsou pryč. Je v letadle sám s mrtvým tělem telegrafisty, ostatní část posádky vyskočila. Není pravděpodobné, že se mu podařilo vyváznout. Zatím co cítí, že prožívá poslední okamžiky svého života, mluví mikrofonem k americké letadlové rozhlasové službě. Protože je básníkem a protože se cítí být mlád a je doposud živ, mluví o lásce - pak skočí...