Odvěký generační spor mezi svéhlavostí mladých, kteří mají daleko k toleranci, a zkušeností kmetů stál u zrodu druhého filmu natočeného pod hlavičkou Powellovy a Pressburgerovy produkční společnosti The Archers. Předobrazem hlavní postavy, rozšafného generála Candyho (Roger Livesey), se tvůrcům stal komiksový hrdina plukovník Blimp, jehož prostřednictvím levicový karikaturista David Low podroboval sžíravé satiře soudobý domácí politický a vojenský establishment. Jeden z nejslavnějších britských filmů minulého století představuje v rozsáhlých flashbacích na ploše čtyř desetiletí armádní kariéru i soukromý život vojáka, který nade vše stavěl profesní i osobní čest a věrné přátelství. A právě kvůli Candyho gentlemanskému způsobu vedení války, který byl v roce 1943 vnímán jako značně anachronický, a zároveň jeho neochvějnému celoživotnímu přátelství s německým důstojníkem (Anton Walbrook) si „Blimp“ a jeho konvencím se vzpírající autoři vysloužili hněv a bojkot ze strany ministerského předsedy Winstona Churchilla.
Britská rozvědka se rozhodne vyslat na ostrov Kréta své muže, kteří za pomoci místních partyzánů a civilního obyvatelstva unesou nejvýše postaveného německého generála. Akce se zdaří, začíná však dlouhá cesta přes hory a s Němci v patách.
„Dosud jsem neviděl film, který by tolik voněl větrem a deštěm a zároveň tak čarokrásným způsobem zobrazil krajinu, v níž žijí lidé...,“ napsal Raymond Chandler o neobyčejné romanci, jejíž scénář napsal Emeric Pressburger v rekordně krátké době jednoho týdne. Ambiciózní a tvrdohlavá Joan (Wendy Hillerová) se vydává na cestu k souostroví Hebridy, ležícímu západně od skotského pobřeží, kde na ni se snubním prstenem čeká bohatý průmyslník. Nevyzpytatelné přírodní živly a setkání se sympatickým námořním důstojníkem Torquilem (Roger Livesey) však mladou ženu donutí nejen přehodnotit její plány, ale i nahlédnout do vlastního nitra. Podobně jako v Canterburské povídce patří k protagonistům snímku krajina, jejíž duchovní rozměr dokázal Powell opět s pomocí kameramana Erwina Hilliera mistrně převést do filmové řeči. S předchozím snímkem pojí napětím a komediálními prvky obohacený melodramatický příběh také autobiograficky laděná mužská postava – stoicky sebevědomý strážce tradičních hodnot ve světě atakovaném rozpínavým materialismem.
V roce 1940 je u břehů Hudsonova zálivu na severu Kanady zničena německá ponorka. Šest mužů z posádky její zkázu sledovalo ze břehu a nyní jim nezbývá, než se vydat na nebezpečnou cestu napříč Kanadou a pokusit se přes hraniční 49. rovnoběžku dostat do dosud neutrálních Spojených států - jinak jim hrozí internace v Kanadě.Tento britský válečný-propagandistický film je neobvyklý zejména tím, že hlavními postavami jsou Němci, byť z většiny ztvárněni se snahou vyděsit diváky primitivismem a barbarstvím nacistů. Powell se později nechal slyšet, že jedním z jeho cílů při tvorbě tohoto filmu bylo vzbudit v Američanech strach a přispět tak ke vstupu USA do války.
Seržant britské armády Peter, jeho americký protějšek Bob a Londýňanka Alison, která přijíždí na venkov jako pracovní výpomoc nahrazující válkou mobilizované muže, jsou novodobými poutníky do Powellova rodného hrabství Kent. Ve snímku, inspirovaném Chaucerem, prožijí poblíž majestátní canterburské katedrály neopakovatelný okamžik milosti. Stávají se náhodnými účastníky pátrání po tajemné bytosti, která pod závojem noci lije lepidlo do vlasů mladých dívek. Podivné události přivedou hrdiny blíže k místním venkovanům, jejichž životy jsou úzce spjaty s tradicemi a duchovními hodnotami, za něž je nutno bojovat nejen během války. Canterburská povídka představuje typickou ukázku ojedinělého Powellova a Pressburgerova stylu, v němž se prolíná dokumentární realismus s fantaskními prvky a důrazem na mystický aspekt krajiny (za výrazné podpory německého kameramana Erwina Hilliera).
Psychologickému dramatu z roku 1947 patří v dějinách britské kinematografie čestné místo nejen za jeho mimořádnou kameru (Oscarem oceněný Jack Cardiff), ale i jako jednomu z prvních děl s intenzivním erotickým nábojem. Román Rumer Goddenové posloužil jako předloha příběhu o skupině anglikánských jeptišek, jež se snaží na odlehlém místě v Himálaji přebudovat palác orientálního vládce na ošetřovnu a školu pro místní děti. Komunita jeptišek, řídící se přísnými pravidly, naráží na smyslnou atmosféru tajemstvím opředeného místa vysoko v horách, jež autokratickému rádžovi v minulosti sloužilo jako harém. Důrazem na konflikt mezi disciplínou a vášní předjímají Powell a Pressburger jeden z ústředních motivů Červených střevíčků, v případě dramatu s kontroverzním tématem potlačených tužeb řádových sester však mnohem víc těží z mystické moci krajiny (podobně jako v Cestě k cíli).
Několik dní před začátkem druhé světové války se německá kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee vydala úžinou mezi Islandem a Grónskem, aby poté na čas zmizela v jižním Atlantiku. Podle rozkazů měla pod velením námořního kapitána Hanse Langsdorffa ničit nepřátelské obchodní lodě. Stihla potopit devět spojeneckých lodí, než si svůj cíl osudově zmýlila a nevyhnula se tak včas britské křižníkové skupině vedené komodorem Henry Harwoodem. Následná bitva této německé bitevní lodi a třech britských křižníků u ústí Rio de la Plata vstoupila do námořních dějin.
Blízká budoucnost: V Praze byl zahájen provoz netradiční cestovní kanceláře Universum, která pořádá zájezdy do minulosti. Toho chce zneužít skupinka neonacistů pod vedením jistého Klause Abbarda (Jiří Sovák). Mají v plánu odcestovat do Německa za druhé světové války a pomoci Hitlerovi vyhrát válku tím, že mu dají vodíkovou bombu. Za tím účelem jsou domluveni s pilotem Karlem Burešem (Petr Kostka), který je má časostrojem dopravit na místo určení. Nikdo ovšem netuší, že Bureš se osudného rána při snídani udusil rohlíkem a nyní se za něj vydává jeho identické dvojče Jan (Petr Kostka), který o zmíněném plánu nemá ani ponětí.
Film vzniklý sestřihem původní televizní série natočené Jindřichem Polákem podle scénáře Oty Hofmana, je přímým pokračováním komedie Chobotnice z 2. patra. Opět se budete moci setkat s manželi Holanovými, jejich dětmi Evou a mladším Honzíkem a dvěma chobotničkami, vymodelovanými z prapodivné podmořské hmoty. I tentokrát působí svou nezvyklou živostí a neutuchající zvědavostí zmatky, nejprve ve Lhotě, kde jsou děti u svého dědy a potom zase na pražské Kampě, kde Holanovi bydlí. Jejich další dobrodružství je rámováno dvěma problémy. Tím prvním je hrozící rozvod manželů Holanových, tím druhým pak snahy profesora George a jeho týmu, najít záhadnou hmotu, jež by se mohla stát laciným zdrojem elektrické energie.
Doktor společenských věd - specialista na rozpadající se manželství - propadne žárlivosti. Představuje si svou ženu krasobruslařku v nejrůznějších situacích, ale vždy na bruslích… Snad jediný zcela nepovedený film režiséra Jindřicha Poláka - také scénárista Vratislav Blažek zústal tenkrát hodně dlužen své dobré pověsti.