V nočním pařížském rychlíku byla nalezena uškrcená dívka. V kupé lehátkového vozu cestovalo celkem šest pasažérů a ti jsou postupně vražděni i přes usilovné pátrání policie. Nakonec zůstanou naživu poslední dva cestující, když policie zjistí, že seznam abonentů lehátkového vozu vlaku vůbec neodpovídá skutečnosti. Tímto faktem se dostane komisař (Yves Montand) vrahovi na stopu a je už zřejmě jen otázkou času, kdy ho dopadne.
Na pařížské ulici se náhodně potkávají dva osamělí lidé, kteří hledají v životě oporu a útěchu. Lydia i Michel trpí ztrátou svých nejbližších a jen těžko hledají smysl dalšího života. Samotu a bolest odkrývají jeden před druhým jen postupně, vzájemně se vzdalují a opět přibližují, zatím neschopni vzkřísit v sobě jakýkoliv cit nebo naději.
Koprodukční melodrama režiséra Costy-Gavrase je především koncertem dvou velkých hereckých osobností, Romy Schneiderové a Yvese Montanda.
Federální agentka Katie vyšetřuje bestiální vraždu. Pátrání ji zavede až do zdánlivě klidného a malebného maloměstečka, jež však podle všeho ukrývá děsivé tajemství. Všichni ti strašně hodní a přátelští lidé totiž pouze dokonale maskují, že žijí v centru toho nejodpornějšího rasismu a nenávisti.
Slávny, u nás roky zakázaný film, vznikol podľa rovnomennej knihy Artura Londona ako autentické svedectvo jedného z protagonistov vykonštruovaného procesu so "spikleneckým centrom" R. Slánského v r. 1952. Presvedčený komunista, interbrigadista, pred zatknutím námestník ministra zahraničia, účtuje s minulosťou svojej strany. Je iróniou osudu, že rukopis knihy priviezol do Prahy v deň, keď tam vošli sovietske tanky. Sugestívna, hoci trochu chladná analýza obludných mechanizmov moci zachytáva kruté výsluchy, manipuláciu s obžalovanými, nátlak vedúci k falošnému priznaniu. V druhom pláne sa odvíja osud Londonovej rodiny i história vzniku knihy. Film o tragédii slepej viery, schopnej zmeniť sa a prisp"sobiť akýmkoľvek podmienkam.
Film Constantina Costy-Gavrase byl volně inspirován hrou Rolfa Hochhutha, která se hrála v roce 1963 a poprvé veřejně pranýřovala papeže Pia XII. za jeho vazby a postoje k nacismu.
Filmové drama Amen. splétá dva příběhy: skutečné postavy - poručíka SS Kurta Gersteina, který na vlastní oči, jako jeden z prvních viděl vyhlazování Židů v koncentračních táborech Belzec a Treblinka, a teatrální svět temných stínů Vatikánu a jejich diplomatických her. Tyto dva příběhy jsou spojeny fiktivní postavu mladého jezuitského kněze Fontany, který se snaží zprostředkovat poznatky a svědectví Vatikánu tak, aby mohl Svatý otec veřejně deklarovat postoj církve k židovské genocidě.
Hlavní otázkou filmu je, zda a za jakých podmínek měl papež veřejně protestovat, zda se měl schovat za to, že se bál represí vůči katolíkům v okupovaných zemích? Měl právo zůstat ve stínu své neutrality ve snaze chránit je? Jedna z hlavních postav filmu dává klíč k této záhadě:
"Před válkou jsme měli papeže války (Pius XII.). Po jeho smrti jsme zvolili papeže míru, ale začala válka!"
Costa-Gavras se inspiroval doznáním, které sepsal Kurt Gerstein po zatčení a těsně před svou smrtí, a výpověďmi blízkých spolupracovníků papeže.
Každé město má svou historii, ale Tombstone se stalo legendou. Do arizonského města Tombstone, útočiště těch největších desperátů Divokého západu, přichází soudce Wyatt Earp, aby zde spolu se svými dvěma bratry a jejich rodinami začal nový život. Earp nechce zasahovat do záležitostí města, ale vlivem okolností je vtažen do krvavé přestřelky se zločinci v OK Corral. Když v boji zahyne jeden z jeho bratrů, Earp složí šerifskou přísahu a rozhodne se vyčistit město jednou pro vždycky. Podaří se mu zneškodnit mnohé zločince, ale jejich vůdce, nejrychlejší pistolník v celém okolí - Johny Ringo, pořád uniká. Earp ví, že Ringa ve střelbě nikdy nepřekoná, ale navzdory tomu bez váhání souhlasí s jeho výzvou na souboj ve dvojici. Zdá se, že o Earpově životě, jakož i osudu města Tombstone je rozhodnuto. Předem jasný průběh událostí však dostává trochu jiný směr, když do rozhodujícího duelu vstoupí Earpův přítel, hazardní hráč Doc Holliday
Napínavý příběh z exkluzívního prostředí Bílého domu v režii Georgea Cosmatose už během natáčení budil zájem velkorysou produkcí, jež se vyznačovala ohromnými interiéry a dechberoucími akčními sekvencemi v nočním Washingtonu. Účinkování v ambiciózním projektu zřejmě pomůže Charliemu Sheenovi vrátit se po sérii nevýrazných snímků do extraligy hollywoodských herců.
Tvůrci špionážního The Shadow Conspiracy (Temné spiknutí, 1997) řešili při náročném natáčení, přibližujícím přísně tajné operace, nemalé problémy. Například v jedné scéně kameraman musel dostat speciální sluchátka, aby slyšel šepot herců, vzdálených od sebe dva metry. jedinou možností kvalitního ozvučení se nakonec ukázalo umístit miniaturní mikrofony hercům do nosu...
Velitel gestapa v Římě Herbert Kappler (Richard Burton) varuje generála Kurta Maelzera (Leo McKern) před povolením pochodu německých oddílů SS, z obavy před partyzánským útokem. Jak se ukáže, jeho obavy jsou oprávněné, k útoku skutečně dojde. Z Německa přichází rozkaz k jednomu z nejhorších aktů pomsty, MASAKRU V ŘÍMĚ.
Bývalý člen elitní jednotky Zelené Barety John Rambo si odpykává svůj trest ve federálním vězení. Když americká armáda zjistí, že vojáci ztracení při akci ve vietnamské džungli mohou být stále naživu, povolá Ramba, aby je zachránil. Za splnění nezvykle nebezpečné mise mu nabídne svobodu. V akci však Rambo zjišťuje, že ho vládní oficíři poslali na smrt...
Dům na Manhattanu dosud patřil Bartu Hughesovi. Náhle se objevuje protivník, který chce Barta o jeho majetek připravit. Soupeř vydrží cokoliv, přežít hladomor, výbuch atomové bomby nebo se prokousat olovem či betonem. Zdá se, že je nezničitelný...ale v tomto boji může přežít pouze jeden!