Losangeleský onkolog Michael Reynolds (Woody Harrelson) si žije šťastným životem ženatého muže, klidně a spokojeně. Jeho největší starostí je, zdá má (nebo nemá) za dva miliony koupit nový dům. Pak ale vyšetřuje uvězněného vraha Brandona (Jon Seda), šestnáctiletého mladíka z kmene Navajo, který trpí nevyléčitelnou rakovinou žaludku. Situace veme rychlý spád ve chvíli, kdy Brandon v nestřeženém okamžiku vezme lékaře jako rukojmí, zmocní se jeho auta a chce odjet k "zázračnému jezeru", které se nachází vysoko v horách v navažské rezervaci, jehož voda je prý léčivá a měla by ho uzdravit. Racionálně založený Reynolds, který až doposud žil konzumním způsobem najednou cestou zjišťuje, že život je o něčem jiném, než si až dosud myslel.
Filmová adaptace slavného románu z pera Maria Puza (Kmotr). Příběh legendárního šéfa mafie, Salvatore Giuliana (Christopher Lambert), který se ve 40.letech minulého století snažil osvobodit Sicílii z italské nadvlády a udělat z ní plnohodnotný stát patřící pod USA.
Jeden z nejlegendárnějších kasovních propadáků filmové historie. Rozpočet se během natáčení vyšplhal z předpokládaných 7,5 na 44 mil. dollarů, výdělky přitom nepokryly ani desetinu. Termín natáčení byl překročen o spoustu měsíců a výsledný sestřih měl 5,5h. Do kin šla nakonec verze o 2h kratší, ale po zdrcujících kritikách byl film po týdnu promítání stažen a zkrácen na 150min. Ani to ale film nezachránilo a ten tak způsobil finanční krach studia United Artists.Děj filmu: Šerif James Averill (Kris Kristoferson) se ve svém městě snaží hájit zájmy imigrantů proti asociaci velkochovatelů dobytka, kterým se nelíbí, že jim noví přistěhovalci zabírají půdu. Nathan D. Champion (Christopher Walken) je oproti tomu jedním z 25. asociací najatých pistolníků, kteří mají za úkol situaci "vyřešit". Existuje totiž listina nežádoucích osob, která má posvěcení i z nejvyšších politických kruhů. Oba muže však spojuje jedno - láska ke krásné Elle. Ta však není jen známou místní prostitutkou, ale, jak se brzy ukáže, i jednou z osob uvedených na listině. Celá situace nevyhnutelně eskaluje k ozbrojenému konfliktu, ve kterém dojde i na osudy hlavních hrdinů. Film vznikl na základě skutečných událostí z r. 1892 ve státě Wyoming, známých jako Johnson County War a rovněž hlavní postavy v něm mají svůj historický podklad.
Uprchlý vězeň Michael Bosworth (Mickey Rourke) naléhavě hledá úkryt a díky svému šaramantnímu úsměvu se dostane do pěkného domu Nory a Tima Cornellových (Mimi Rogers a Anthony Hopkins) se dvěma dětmi. Zatímco Bosworth čeká na příjezd své krásné právničky (Kelly Lynch), jeho úsměv brzy vystřídá vražedný vztek a Cornellovi se zoufale snaží bránit. Rodině Cornellových začíná šokující noc hrůzy a chladnokrevné vraždy. Nakonec se rodina dostává do situace, která je rozdělí ... nebo spojí jako nikdy předtím.
Michael, Steven a Nick jsou mladí tovární dělníci z Pensylvánie, kteří musí narukovat do Vietnamu. Před tím, než odejdou, Steven se žení s těhotnou Angelou a jejich svatba je zároveň slavností na rozloučenou. Po mnoha hrůzách, které tři přátelé prožijí, všichni upadnou do rukou Vietkongu a dostanou se do tábora rukojmích, kde jsou nuceni hrát sami se sebou ruskou ruletu. Slavné válečné drama režiséra Michaela Cimina patří k uměleckým vrcholům vlny filmů o vitnamském traumatu.
Seznámíte se s rodinou mlynáře Kaliby, který je hrdý nejen na svůj mlýn, ale i na rodinou tradici, podle které se mlynářské povolání dědí na hoštěnickém mlýně už bezmála tři sta let. A protože pan Kaliba nemá syna, je jisté, že jeho jediná dcera Liduška si musí vzít za muže mlynáře. Možná by se tak i stalo, kdyby se Kalibovi nevypravili na jubilejní výstavu. Tady se totiž Liduška seznámí s pohledným inženýrem Karlem Loukotou, který je sice převelice horlivým členem cyklistického spolku Nežeň se!, ale proti lásce není vůbec imunní. Samozřejmě na něj čeká řada patálií a překážek, přičemž tou největší je samozřejmě mlynář Kaliba se svou urputnou snahou dodržet rodinnou tradici... Tento námět byl již v českém filmu zpracován v letech 1925 a 1929.
Josef Houbička, majitel malostranského činžovního domu U pěti veverek, je laskavý a shovívavý dobrák, který se nechá bezohledně utlačovat svou pyšnou manželkou Filoménou a ještě potají napravuje její rozmíšky s nájemníky. Půjčuje peníze na činži dvěma chudým malířům a uplácí uražené služebné, jen aby byl v domě klid. Chtěl by v domě obnovit starou mydlárnu, Filoména však prosazuje výnosnější garáže. A protože ani jeden z nich nechce ustoupit, odejde nakonec Houbička po jedné z hádek z domu. Spřátelí se s hostinským Pulcem, který vede nepříliš prosperující hostinec U děravého džbánu...
Na slavnostně vyzdobeném kocourkovském nádraží čekají napjatí obyvatelé na příjezd významného hosta, syna pytláka Jalovce, který odešel před lety do ciziny a tam se proslavil. Omylem však za něj považují uprchlého trestance č. 1313, takto Ferdinanda Kaplana, který se po útěku převlékl do civilních šatů. Zpočátku je sice slavnostním uvítáním poněkud překvapen, ale pak se rozhodne využít příležitosti a velmi rychle se vpraví do nové role. Když je zanedlouho po svém příjezdu zvolen starostou začnou se brzy díky jeho neodolatelné výmluvnosti dít v Kocourkově věci nevídané, většinou s cílem přilákat do města zástupy turistů...
Hrdiny české filmové komedie jsou studenti Obchodní akademie, kteří úpí ve školních lavicích pod lavinou velkého množství učiva, bez něhož se prý při výkonu budoucího povolání neobejdou. Jedním z nejméně oblíbených učitelů je přísný a neústupný profesor Vlk, pyšný na svou učebnici. Přesto probíhá život studentský poměrně v klidu, ale jen do chvíle než přijdou prázdniny a studenti se vydají na prázdninovou praxi přímo do terénu. Snímek sleduje jak neradostně dopadlo první střetnutí s obchodní realitou pro tři z nich, pro Karla Zemana, Ivana Javorského a Vaška Pelíška...
Hlavní hrdina, sympatický inženýr, je vzorným pracantem, avšak čas od času na několik dní zmizí, aby se oddal bezuzdnému flámování. Jeho kamarádi sice tyto absence kryjí - ale nakonec dospějí k závěru, že musí svého druha oženit, aby mu zabránili v dalších výstřelcích. Po mnoha zmatcích a nedorozuměních však kýžená svatba přece jen nastane, a dosud slabošský protagonista se může v klidu věnovat budování nové společnosti. Ač celý příběh vyhlíží, jako kdyby pocházel z nějakého meziválečného kýče, filmové podoby se dočkal v roce 1950; však také námět poskytl v té době již nežijící Vladimír Slavínský.
