"Čierna" história nepotrestaného zločinu je situovaná do nevľúdneho, izolovaného, honosného vidieckeho sídla, ktorého majiteľom je ctihodný nemohúci starec, sublimujúci posledné záchvevy svojich vášní do neškodných prejavov detinského fetišizmu. V stuchnutom priestore komplikovaných tráum sa nová, bystrá a elegantná komorná Celestine pohybuje ako pobavený pozorovateľ. Keď sa však dozvie o hroznom zločine, začína racionálne konať. Dramatické udalosti sú podané vo voľnom, akoby ľahostajnom, monotónnom toku širokouhlých záberov, rafinovane "necitlivému" pohľadu zodpovedá aj pustota jesennej krajiny. Viaceré absurdné prvky, surrealistické symboly, sarkazmy voči polícii a duchovenstvu nezaprú svojho tvorcu. Hlboká, sarkasticky podfarbená meditácia nad márnou existenciou spoločenstva, ktorého členovia sú obeťami mystérií, predsudkov a vzájomných podvodov je zároveň jednou z buňuelovsky svojráznych štúdií tajomnej podstaty démonického ženstva (nasledovanej postavami vo filmoch Kráska dňa, Tristana a Ten tajomný predmet túžby). Triumf zla potvrdzuje záver, v ktorom neodsúdený vrah, fanatický antisemita a šovinista kočiš Joseph ako majiteľ kaviarne potešene víta pravicových demonštrantov krikom "Nech žije Chiappe" (meno parížskeho prefekta, ktorý v r. 1930 zakázal premietať Zlatý vek). Prvá spolupráca so scenáristom J.-C. Carriérom, významným spolutvorcom všetkých Buňuelových francúzskych diel. Napriek nepochybným kvalitám filmu chýba sugestívna chvejivosť a vnútorná naliehavosť režisérových vrcholných diel. Film byl natočen na motivy románu Octave Mirabeaua.
Poté, co je na fiktivním latinskoamerickém ostrově úkladně zavražděn guvernér Vargas, dostane jeho výkonný tajemník Ramón Vásques za úkol dočasně zemi řídit. Když pak úřad převezme nový guvernér, sadistický Gual, morálka ve společnosti tragicky upadá. Mezitím se vdova po guvernérovi Inés Vargasová a Ramón vzájemně sbližují, jejich vztah je ale - stejně jako celá země - ohrožen posedlostí Guala, který prahne po absolutní vládě i po Inés.
Buržoazní konvence dostávají na frak v tomto surrealistickém klenotu Luise Bunuela, Přízrak svobody. Ukazuje elegantní večírek, kde hosté jsou usazeni na záchodových mísách, mnichy hrající poker, konzumující svaté hostie jako chipsy a policejní příslušníky hledající ztracenou dívku, kterou mají přímo před nosem. Tato zvráceně absurdní komedie zručně kombinuje témata, kterými se Bunuel během své tvorby zabýval - od pokrytectví a falešné morálky po libovůli společenských pravidel.
Bizarná čierna komédia o Archibaldovi de la Cruz (Ernesto Alonso), ktorého obrovskou životnou ambíciou je stať sa slávnym sériovým vrahom žien a nič ho od tohto plánu nedokáže zastaviť. No nie všetko ide podľa plánu...
Skupina přátel z vyšší společnosti se snaží sejít ke společnému jídlu či zajít na čaj. Jejich úsilí je pokaždé zmařeno sérií velmi zvláštních okolností.
Mistr absurdity Luis Buñuel rozehrává svůj osobitý koncert plný bizarností, snové atmosféry a nápaditého humoru.
Historie jedné nepomíjející lásky.
Mathieu Faber se zamiluje do své služky, mladé Conchity. Ta jej však neustále odmítá, zatímco jeho vášeň se stupňuje.
Conchita nakonec odejde ze služby, ale oba se náhodně potkávají v různých městech Evropy.
Conchita Mathieua provokuje s jinými muži, což v něm jen upevňuje jeho touhu. Tato neústupnost, která vede až k násilí, je nakonec spojí nezlomným poutem.
Film francouzsko-italské koprodukce „To je úsvit" je komorní příběh mladého lékaře, pracujícího na kterémsi ostrůvku Středozemního moře. Jeho děj je celkem prostý. Lékař nežije ve slastném manželství, protože jeho zhýčkaná zena se nedovede přizpůsobit prostředí a sžíti se s přáteli a s prací svého manžela. V její nepřítomnosti se lékař seznámí s mladou vdovou, která je v tomto ohledu pravým opakem jeho ženy. Mezi oběma mladými lidmi vznikne hluboký citový vztah. Druhým dějovým pásmem filmu je příběh lékařova přítele, dělníka Sandra, kterému zemře milovaná žena a který v záchvatu bolestného šílenství zavraždí bohatého původce její smrti. Obě pásma jsou nenásilně spojena a dokonale se prolínají. Sandro se stane příčinou, pro kterou manželka lékaře sama opustí a tím mu uvolní cestu k druhé ženě, která se neohroženě postavila ve chvíli nebezpečí na jeho stranu. Úsvit, v němž Sandro končí dobrovolnou smrtí, je úsvitem nového života mladého lékaře a jeho příští ženy. (FILMOVÝ PŘEHLED 2 / 1957)
Surovec je robotník na jatkách, ktorý má vo svaloch to, čo mu chýba v hlave. Je najatý majiteľom pozemku aby nahnal strach majiteľovym nechceným nájomníkom, no skončí ako zvodca dcéry jedného z nich, na zlosť majiteľovej manželky, s ktorou má tiež aférku...
Jiskřivé dílo, oscilující na rozhraní pikantní reality a surrealistické vize a řadící se k nejdůmyslnějším průhledům do podvědomí moderních žen. Na příběhu mladé mondénní dámy - oddané manželky i rafinovanou děvky - se Buñuel opět zabývá dvojí morálkou měšťácké společnosti. Séverine žije v ohleduplném, zjevně však neuspokojivém manželském vztahu s bohatým chirurgem Pierrem. Od rodinného přítele se dozví o existenci luxusního nevěstince, do něhož začne každý den odpoledne potají docházet, aby zde poskytovala pod pseudonymem "Belle de jour" sexuální služby. Buñuel vedle sebe bez přechodu klade útržky snů, představ a reality a tak bez velkých technických prostředků dosahuje surrealistického účinku svého filmu.
Tommy Basilio je 31letý alkoholik, nezaměstnaný automechanik, který většinu času tráví ve svém oblíbeném baru Trees Lounge. Když ho opustí jeho těhotná dívka a odejde k jeho nejlepšímu příteli, zkusí Tommy dát svůj život znovu dohromady. Na chvíli mu pomůže nečekaná smrt jeho strýce: začne jezdit s jeho zmrzlinovou dodávkou. Nebezpečně se však zaplete se svou sedmnáctiletou pomocnicí Debbie. Film je černou komedií o lidech, kteří nedokážou najít své místo ve světě, ale dokonale znají své místo u baru.Citlivé a nevtíravé vyprávění o outsiderech, kteří se snaží bojovat se svými životními problémy a těžkostmi, je zasazeno do prostředí nižších středních vrstev v nedalekém předměstí New Yorku. Snímek upoutá atmosférou téměř „waitsovské" kocoviny, mnoha vtipnými detaily (několikrát se opakující motiv malého chlapečka, který si marně pokouší koupit zmrzlinku, je ve své podstatě analogický s nenaplněnými snahami ústřední postavy šňupnout si koks) a nenásilnou výzvou k lidské sounáležitosti.
