Adaptace knihy Talking Cure od Christophera Hamptona pojednává o konfliktu mezi Sigmundem Freudem a Carlem Gustavem Jungem, dvěma to asi nejvýznamnějšími zástupci hlubinné psychologie. Při pohledu do historie je patrné, že druhý zmíněný byl žákem prvního a rozpor mezi oběma, který se objevil až po několika letech jejich společného přátelství, byl založen čistě na rozdílném psychologickém chápaní lidské bytosti. Jung nakonec Freudovu teorii patřičně rozvinul a zasadil se o jedny nejdůležitějších stanovisek ve svém oboru. Pro hollywoodské myšlení je však potenciální dvouhodinové plkání o psychologických teoriích nemyslitelné, tudíž bude hlavní příčinou konfliktu mezi Jungem (Michael Fassbender) a Freudem (Viggo Mortensen), kromě vědeckých neshod, žena (Keira Knightley). Úlohu hlavního zkoumaného pacienta obou psychologů si pak vezme na starost Cassel.
Mladá žena (Anna Faris) se rozhodne, že si najde muže, se kterým by prožila zbytek života. Chce si ho vybrat z dvaceti bývalých partnerů, s nimiž zažila celkem bohaté sexuální vztahy. Proto je všechny vyhledá a pokusí se zjistit, jaký je ten pravý.
Hlavní postavou časosběrného dokumentu Jeffa Danielse o ?největší noční můře Číny" je třiašedesátiletá politická aktivistka za lidská práva a prezidentka Světového ujgurského kongresu Rebija Kadírová. V polovině 90. let se stala sedmým nejbohatším člověkem v Číně a současně pracovala jako vládní poradkyně. V nemilost upadla poté, co otevřeně kritizovala čínskou politiku v své rodné provincii Sin-ťiang neboli Východním Turkestánu, který Číňané okupují od roku 1949. Po šesti letech strávených ve vězení byla na nátlak humanitárních organizací v roce 2005 propuštěna a mohla odjet za svým manželem, politickým disidentem Sidikem Ruzím, do USA. Tady pokračovala v kritice Číny za porušování lidských práv Ujgurů, kvůli čemuž byly záhy uvězněny dvě z jejích jedenácti dětí a ona sama se stala obětí pokusu o atentát. Snímek pracuje s unikátními archivními záběry dokumentující utrpení utlačovaných Ujgurů a zblízka také sleduje život charismatické Rebiji Kadírové, která ve své práci pokračuje s energií sobě vlastní.
Probuzení do roku 2008 bylo pro Islanďany mimořádně nepříjemné. Světová finanční krize zasáhla ostrov v Severním moři silněji než jiné státy. Prázdná státní pokladna, dluhy a faktický bankrot státních financí vyhnaly v lednu do ulic tisíce Islanďanů, jež požadovaly demisi vlády Geira Haardeho, podle nich zodpovědného za nastalou situaci. Jak se žije ve zbankrotovaném státě, ukazuje snímek režiséra Helgiho Felixsona s příznačným názvem Bůh žehnej Islandu. Film plný paradoxních situací ukazuje, že například policista zasahující proti demonstrantům je větší oběť krize, než anarchisté vytloukající sklo. Další z hrdinů filmu, řidič Sturla, trpí hlavně tím, že musí prodat jedno ze svých aut a synovu motokrosovou motorku. Snímek zachycuje i momenty, které předcházely nechvalně proslulému projevu premiéra Haardeho, ve kterém přesvědčoval národ o stále zářivé budoucnosti ostrova, a souběžně konané násilné demonstrace v Reykjavíku žádající jeho odstoupení.
Covis a Carlos žijí v chudinské čtvrti přezdívané Rabbit Town v brazilském městě Recife a aktivně se angažují v komunální politice. Zatímco Carlos moderuje v oblastním rádiu nejen politické diskuze, Covis byl zvolen do čela komunity a pracuje v tamním sociálním centru. Během hlavních brazilských voleb do místních samospráv podporuje každý z nich jiného kandidáta - Carlos místního pravicového podnikatele a majitele populárního fotbalového klubu, Covis dosavadního komunistického starostu města. Jeden disponuje konexemi, druhý je zapálen pro levicové ideály. Dánský dokument režiséra Christiana Pagha přibližuje velmi zblízka praktiky lokálních vůdců politických kampaní. Pravicový liberalismus v brazilském stylu, reprezentovaný úplatkářstvím a nakupováním volebních hlasů za fotbalová trička, peníze či drobné protislužby, je konfrontován se slepým a odhodlaným idealismem komunisty hýřícího prázdnými sliby a velkými gesty. S blížícím se volebním dnem nervozita stoupá. Vyhrát může totiž jenom jeden.
Tento dokument nabitý historickými obrazovými záznamy divákovi zprostředkovává nefalšované hrůzy vzdušných bitev 2. světové války nad Evropou a Tichomořím z jedinečné perspektivy odvážných mužů v pilotní kabině. Zažijete vše na vlastní kůži, uvidíte americké bombardéry pod neúprosnou palbou nacistických stíhaček i americké letouny P-51, P-47, P-38 a P-40 ženoucí se do bitvy. Budete svědky pronásledování ve vzduchu, desítek sestřelených letadel i mnoha strhujících detailních záběrů. Budete bombardovat továrny, vlaky i muniční sklady přímo v srdci Německa a Japonska.
Mladý pár Gil (Owen Wilson) a Inez (Rachel McAdams), který se má na podzim brát, přijíždí s jejími rodiči do Paříže. Gil je nevýznamným spisovatelem, který miluje Paříž a chtěl by se sem po svatbě přestěhovat. Ovšem Inez jeho romantickou představu nesdílí a nemyslí si, že toto město bylo ve 20. letech minulého století zlatým věkem.
Jednoho večera jde Inez se svými přáteli tancovat a Gil se prochází noční Paříží. Jeho půlnoční zážitky mu odhalí Paříž v jiném světle a ovlivní nejen jeho budoucí život. Žije v iluzi, kterou lidé někdy trpí a domnívá se, že život ostatních lidí, by byl pro něho daleko lepší.
Druhý díl dokumentu HBO, jenž režíroval Eamon Harrington, vypráví příběh pěti dětí a teenagerů, kteří se museli vyrovnat tím, že jejich prarodiče onemocněli Alzheimerovou chorobou. Hostem a průvodcem pořadu je Maria Shriverová, která má s nemocí osobní zkušenost - jejímu otci byla diagnostikována v roce 2003.
I když se vědci na celém světě snaží najít lék, zatím se jim to nepodařilo a miliony lidí trpí Alzheimerovou chorobou s bolestnými a drtivými důsledky nejen pro nemocné, ale i jejich rodiny. Hostem a průvodcem druhého dílu dokumentu z produkce HBO je Maria Shriverová. Má s touto chorobu osobní zkušenost, protože jí trpěl její otec, jemuž byla diagnostikována v roce 2003. Dokument vypráví příběh pěti dětí a teenagerů, které se dokázali vyrovnat s tím, že jejich prarodiče onemocněli Alzheimerovou chorobou. Z různých úhlů nahlíží na to, jak vnuci mohou zvládnout ztrátu paměti u babičky či dědečka, pochopit, že i když je tato zkušenost bolestná, patří k životu a oni mohou svým nejbližším pomáhat laskavostí, trpělivostí a soucitem.
Miliony lidí trpí Alzheimerovou chorobou, která má bolestné důsledky i na jejich rodiny. První část dokumentu z produkce HBO v režii Shari Cooksonové ukazuje vývoj této nemoci na několika příbězích konkrétních nemocných.
I když se vědci na celém světě snaží najít lék, zatím se jim to nepodařilo a miliony lidí trpí Alzheimerovou chorobou s bolestnými a drtivými důsledky nejen pro nemocné, ale i jejich rodiny. První díl dokumentu z produkce HBO, který natočila Shari Cooksonová, ukazuje vývoj choroby na několika autentických příbězích těch, kteří jí onemocněli. Patří k nim: žena, jíž selhává paměť; matka, která říká své dceři, že ztratila nezávislost, protože nezvládla řidičské zkoušky; pacientka, která si myslí, že v zrcadle vidí svou nejlepší kamarádku, nikoliv sebe, a pronásledují ji smyšlení hadi; někdejší počítačový mág, který se snaží zaznamenat vše, co vymyslel, dokud může; otec, který nepoznává svou rodinu; či dcera, jež musí postavit kolem své farmy ohradu, aby její nemocná matka neutíkala…
Následky jednoho zemětřesení jsou pro Xiang Qin a jejího otce katastrofální. Jejich nový dům se zbortil. Tato tragédie je vysílána v televizi, kde Xiang Qina otce poznají jeho přátelé, kteří se rozhodnou podat pomocnou ruku – nabídnou jim, aby se přestěhovali k nim domů. Vše je odsouhlaseno, ale jaké je to pro Xiang Qin překvapení, když zjistí, že tatínkovi přátelé jsou rodiče Jiang Zhi Shu, školního génia, kterému se pokusila vyznat lásku, což skončilo velmi trapným zážitkem. V tak těsné blízkosti svému idolu, bude schopná Xiang Qin dát konečně svůj milostný život dohromady, nebo ji nakonec zbudou jen chladná slova a zlomené srdce? Jak to dopadne, když se hloupá dívka zamiluje do chlapce s IQ přes 200?
