Dokumentárny seriál Ruská vojna je smutným pomníkom na pamiatku všetkých/podľa odhadov 30-40 miliónov/ ľudí, ktorí zahynuli v sovietskych gulagoch pod sovietskou krutovládou. Zomreli počas veľkého hladomoru, zahynuli v bojoch pri Stalingrade, Kursku a na dlhej vojnovej ceste na Berlín. Seriál vznikol vďaka ruským a nemeckým archívnym materiálom za intenzívnej pomoci renomovaných ruských historikov ako profesor Volgokonov, Henrik Borovik, Konstantin Slavin.Vyše dvestomiliónový národ, ktorý obýva šestinu zemského povrchu,prežil 1. svetovú vojnu a krutú občiansku vojnu. Visí nad ním neustáleveľká otázka: Bude v nadchádzajúcej kríze schopný zbaviť sa hrôz tridsiatych rokov? Bude schopný znova získať odvahu a svoju pôvodnú vieru?
Hlavní hrdina filmu (Cha Tae-hyeon) je známý moderátor jednoho rádia. Při svém odpoledním pořadu mu do studia zavolá mladá dívka (Park Bo-yeong), která vychovává sama své malé dítě (Wang Seok-hyeon). Požádá moderátora o pomoc. Ten ji poradí, ať najde svého otce. Když se však jednoho dne mladá dívka objeví u dveří moderátora a řeknu mu „Otče“, změní se jim celý svět. Jak zareaguje náš hlavní hrdina? Je to určitě jeho dítě?
V roce 2003 byl kanadský režisér Peter Rowe svědkem demonstrace před čínským konzulátem ve Vancouveru. Příznivci meditační praxe Falun Gong zde protestovali proti pronásledování, které čínský režim proti Falun Gongu vede od roku 1999. Skutečnostmi, které se na místě dozvěděl, byl Rowe doslova zasažen.
Inspirován příběhy lidí protestujících před ambasádou nakonec napsal, produkoval a řídil natáčení dokumentárního filmu, který příznačně nazval Za rudou zdí (Beyond the Red Wall). Film byl dokončen po třech letech a poprvé zveřejněn v roce 2007. Je kompilátem filmové metráže ze světa a vnitrozemské Číny a mapuje události několika posledních let.
Dokumentární záběry doprovázejí komentáře státníků, novinářů, učitelů a příznivců duchovní praxe Falun Gong. Film také ve zkratce zobrazuje snahy Falun Gongu a zastánců lidských práv o zastavení této devět let dlouhé perzekuce, kterou vyprovokoval bývalý čínský president Tiang Zemin.
Je 5. dubna, 1968, den po vraždě Martina Luthera Kinga Jr. Ve chvíli, kdy v centrech amerických měst propukají vlny nepokojů, James Brown přilétá do Bostonu na plánovaný koncert. V obavě z přílivu rozhněvaných Afro-Američanů do centra města chce nově zvolený starosta koncert zrušit, ale je přesvědčen mladým černošským členem rady, aby koncert nejen neodvolával, nýbrž aby jej živě vysílal v televizi, v naději, že lidé nepůjdou do ulic. Tento dokumentární snímek v produkci VH1 rekonstruuje kypící napětí doby, analyzuje ambivalentní vztah Browna k hnutí za občanská práva a prezentuje tohoto "kmotra soulu" v jeho nejlepší formě, jako showmana i vůdce.
V roce 1977 bylo město New York na pokraji ekonomického a společenského úpadku - téměř zbankrotované, zamořené násilím, v rozkladu, terorizované sériovým vrahem. Ale v půdních bytech, parcích a zašlých barech nová generace experimentovala s novými styly a vytvářela nové zvuky, které měly časem přetvořit populární kulturu po celém světě. Byl to rok Studia 54 a CBGB, b-boys a Talking Heads. NY77 je koláží zářivých grafických obrazů, zrnících archivních záběrů a barvitých vzpomínek novinářů, politiků a klíčových muzikantů, jako například Afrika Bambaataa, Tommy Ramonea a Chris Steina ze skupiny Blondie. Snímek splétá rozmach diska, punku a hip-hopu do většího příběhu o New Yorku v převratné době tvůrčího kvasu.
Od hrozby vězení až k prezidentské poctě, Pete Seeger měl prostě neobyčejný život. Téměř 70 let byl tento legendární folkový zpěvák hlasem amerického svědomí, promlouvající proti rasismu, ekonomické nerovnosti, znečisťování prostředí a válce. Syn hudebníků opustil studia na Harvardu, aby zpíval pro komunistickou stranu, Tu po odhalení Stalinových zločinů opustil, nikdy se však nevzdal jejích původních ideálů. Během měnících se časů a dlouhých let na černé listině zdvihal svůj hlas (a své nepostradatelné bendžo) proti nespravedlnosti, kdekoliv ji viděl. Většinou vyprávěný Seegerovými vlastními slovy a obsahující poklony od obdivovatelů jako Dylana a Springsteena, tento dokument je uctivou poklonou velkému umělci a bojovníku za mír, světáckému muži věřícímu v základní americké hodnoty.
Laskavý portrét fanoušků kapely KISS, kteří svou posedlost přeměňují v životní styl a ukázka ne vždy radostných následků toho, když se zbožňovatelům a zbožňovaným zkříží jejich cesty. Málokterá kapela si získala tak fanatickou oddanost, nebo inspirovala své fanoušky k tak přehnané extravaganci a převlekům, jako KISS. V polovině devadesátých let, kdy se tito králové glam-metalu rozešli a dočasně opustili barevný makeup a jevištní pyrotechnická show, se takzvaná KISS armáda ujala úkolu navrátit dny slávy. Pořádala setkání fanoušků a podporovala revivalová vystoupení celé řady převlečených, oheň dštících napodobitelů. KISS tě milují je laskavý portrét fanoušků kapely KISS, kteří svou posedlost proměnili v životní styl, dokonce i kariéru, a ukázka ne vždy radostných následků toho, když se cesty zbožňovatelů a zbožňovaných zkříží.
V Senegalu, zemi s jednou z nejživějších hip-hopových scén v Africe a obyvatelstvem, jehož značná část je mladší 25ti let, jsou rap a politika neoddělitelné. Veřejná podpora hip-hopové komunity byla ve volbách v roce 2000 rozhodující pro vítězství reformního prezidentského kandidáta Abdoulaye Wade nad jakoukoli změnu odmítající socialistickou vládou. O sedm let později je však Wade oním zatvrzelým držitelem moci, viněným z korupce a ekonomické krize trápící jeho zemi. Demokracie v Dakaru sleduje prezidentské volby v Senegalu v roce 2007 očima místních rapperů, od MCs z ghett po světové hvězdy jako Didier Awadi a Pee Froiss, kteří oscilují mezi deziluzí a nadějí, a používají hudbu jako zbraň.
Vášnivý portrét života orchestru a zároveň fascinující road-movie v jednom. Režisér Thomas Grube doprovázel Berlínskou filharmonii na jejich asijském turné a sbíral osobní názory hudebníků na jejich původ, motivaci i obavy. Pod taktovkou kontroverzního Sira Simona Rattlea hraje orchestr díla Richarda Strausse, Ludwiga van Beethovena a současného skladatele Thomase Adése, která na zeměpisných i intelektuálních cestách těchto hudebníků fungují jako ukazatele. Působivý původní hudební doprovod znějící ve filmu, je z pera Simona Stockhausena, syna legendárního skladatele Karlheinze Stockhausena.
Scenárista a tentoraz aj režisér Chris Solimine prichádza s príbehom amerického hackera Raya (Norman Reedus) , ktorý bol v USA odsúdený za podvody v bankových transakciách a má zakázané používať akýkoľvek počítač na akýkoľvek účel. Počas rehabilitácie, keď sa štát snaží vytĺcť z Raya jeho koníček, je Ray unesený a ocitá sa v Moskve, kde má možnosť presvedčiť sa, že nie Amerika, ale Rusko je dnes krajinou neobmedzených možností.
