Očami 16-ročnej pubertiačky Leny môžeme sledovať stret dvoch kultúr a vývin vzťahov zaľúbenej nemeckej rozvedenej psychoterapeutky Doris a tureckého kriminalistu, vdovca Metina. Humorné i ťažké situácie im spôsobujú najmä ich deti – každý má párik: syna i dcéru. Ibaže dovtedy, kým nezačali žiť v jednej domácnosti, boli vychovávaní v rôznom duchu – jedni v moslimskej viere, druhí vysoko liberálne. Situáciu zamotáva fakt, že štvorica detí sú adolescenti.
Lena si už zvykla, že jej nekonvenčná matka Doris, rozvedená psychoterapeutka, je stále do niekoho zaľúbená. Preto neberie vážne pozvanie do čínskej reštaurácie, kde – ako predpokladá – matka chce oznámiť rozchod s Albáncom a nový vzťah s ďalším nápadníkom. Aké je však Lenino prekvapenie, keď sa z matkinho nápadníka vykľul kriminalista z Turecka Metin, ktorý sa ako vdovec usadil v Nemecku aj svojimi dvoma deťmi, synom Cemom a dcérou Yagmur. Vrchol všetkého je, keď sa tí dvaja rozhodnú žiť v jednej domácnosti. Lena prisahá, že im to svojimi pubertálnymi zmenami nálad osladí tak, že sa rozídu.
Láskyplný portrét zpěvačky, která porušila trendy a zlomila tabu své doby, přežila drogovou závislost, alkoholismus, vězení a znásilnění a přesto se stala jazzovou královnou. Ač přežila závislost na heroinu a alkoholu, vězení, čtyři rozvody a znásilnění, Anita O'Day se necítila obětí. (Není divu, že její poslední album, které vydala několik měsíců před svou smrtí v roce 2006 ve věku 87 let, nese název Nezničitelná). Sama sebe považovala za „šťastného ztroskotance.“ Krásná a silná, tato "Jezebel jazzu" během sedmi dekád své kariéry zažila mnohé, přesto vždy vystupovala se širokým úsměvem a písní na rtech. Tento láskyplný portrét pojednává o protivenstvích zpěvačky, která se nebála jít proti trendům a tabu své doby, ale hlavně je oslavou jejího plného, hlubokého hlasu, jedinečného frázování, smyslu pro improvizaci a podmanivého vystupování na pódiu; je svědectvím o jejím nezaměnitelném postavení v panteonu jazzových královen.
Historie zvuku, který poskytl jádro moderní rytmické hudbě - typické rytmy, pružné basy a rozlehlé ozvěny jamajského dub reggae. Můžete si představit svět bez dub hudby? Postpunk, techno, hip-hop, drum 'n' bass a jejich následné styly dluží velkou část svého zvuku typickým rytmům, pružné base a rozlehlým ozvěnám jamajského dub reggae. Dub Echoes sleduje čtyřicetiletou historii tohoto stylu a jeho celosvětový vliv, od prvních nahrávek instrumentálních "verzí", přes průlomové studiové kouzelnictví producentů King Tubbyho a Lee "Scratch" Perryho, až k diaspoře dubu, která tento styl rozšířila do světa (zejména do Velké Británie a Brazílie). Dub se stal základem současné rytmické hudby, což dosvědčují experti jako například Mad Professor, Sly & Robbie, Don Letts, LTJ Bukem a Thievery Corporation.
Zpustošená desítky let trvající válkou a drtivou bídou, Angola a její lid si nesou jizvy, jak fyzické tak citové. Většina lidí má jen malou šanci uniknout utrpení, ale tři pracovití studenti jediné hudební konzervatoře v zemi nalézají naději v umění. Tvrdohlavě usilují o splnění svých snů navzdory materiální nouzi, nesouhlasu rodin, předsudkům a dokonce i násilí. Joana hraje na buben a zároveň se snaží získat zpátky své podvyživené děti od agresivního bývalého manžela. Alfredo se chystá opustit slumy jako první klasický angolský pianista. Domingas každý den chodí do školy tři hodiny pěšky, i poté, co ji a její děti opustí manžel. Tento snímek je inspirujícím portrétem lidí, pro které hudba představuje úlevu od strašné reality i příslib vysvobození.
Vizuálně přepychová oslava hudby, přežití a ducha. Snímek dokumentující představení lidových muzikantů v asijských pobřežních komunitách, jež byly zasažené vlnou tsunami v roce 2004. Prestože snímek Laya Project byl natočen v odlehlých přímořských městech a vesnicích na Sri Lance, v Thajsku, Indonesii, Maledivách a Indii jen několik málo měsiců po ničivém tsunami v roce 2004, není to žádný "katastrofický" film. Tento vizuálne přepychový dokumentární snimek sleduje tým z indického hudebního vydavatelství EarthSync, a jejich cestu po postižených oblastech, kde víc jak rok dokumentovali představení nikdy předtím nezaznamenaných lidových muzikantů. Spíš než rozjímáním nad tragickými následky vlny je Laya Project holdem těm, kteří přežili, a oslavou nezlomnosti lidské duše. Odhaluje oslnivou řadu hudebnich tradic a jejich hlubokou souvislost s komunitami, ve kterých
se zrodily.
Zvuk trubky doprovází všechen srbský život a historii - kdysi zahajoval bitvy, nyní se na ni hraje při narození dítěte, úmrtí, a při všem mezitím. Tento dokument plný odkazů zkoumá hlubokou a nepomíjející roli trubky v srbském národním povědomí: v Bělehradě, stále se zotavujícímu z válečných ran a mezinárodního ostrakismu; v malé vísce jménem Rti, kde se přívětivý a trochu zasněný dirigent místního orchestru připravuje na každoroční, slavný festival dechovek v nedalekém městečku Guča (které je předmětem dalšího dokumentu promítaného na MOFFOM 2008); a pak na samotném divokém festivalu - na jediném místě kde, alespoň podle jednoho z členů poroty, Srbové mohou oslavovat svou národní identitu, aniž by byli obviňováni z nacionalismu.
Téměř utajený příběh východoněmeckého punku očima šesti významných postav této hudební scény - dětí, které zahlédly dění za železnou oponou a nalezly v rebelském vzhledu a bušícím zvuku cestu k sebevyjádření ve společnosti, která chtěla určovat jejich budoucnost a která reagovala špehováním, pronásledováním a vězením. Nyní ve středním věku, tito veteráni vypraví své příběhy s humorem, naléhavostí a těžce vydobytou moudrostí. Ve svých životech si nesou nejen dědictví disentu a represe, ale i trvalý vliv punku.
Čína je možná sílící supervelmocí 21. století, ale Joyside s tím nechce mít nic společného. Ač jsou vůdčím světlem, majákem miniaturní punk rockové scény této země, skupina žije v bídě. Ale chaos jim jen prospívá, vychlastá nespočetné množství piv a zbožňuje punkové ikony jako jsou Johnny Thunders a Darby Crash. Apolitičtí a přívětivě nihilističtí členové kapely se vždy opijí a vylezou na pódium, protože je nenapadá, co jiného by mělo cenu dělat. Orient namol následuje kapelu na jejich prvním turné, odysei plné nekonečných cest vlakem, celonočních flámů, drsného chování a divokých výstupů před nepočetným obecenstvem. Fascinující pohled pod masku moderní Číny.
Od spolutvůrce klíčového b-boy dokumentu Style Wars přichází tato oslava beatem posedlého jižního Bronxu, kde americký multikulturní ideál nalezl svou pravděpodobně nejčistší hudební formu. Potomci portorikánských přistěhovalců okořenili kubánský són afro-americkými rytmy a newyorským přístupem a vdechli život mánii mamba v 50., a salsy v 60. a 70. letech minulého století. O pár let později, hispánští breakaři a DJové odstartovali hiphopovou éru, kdy války gangů přešly v záplavu tanečních bitev na parketech celého Bronxu. Od Tita Puente a Celie Cruz k DJ Charlie Chaseovi a Rock Steady Crew - rozdílné generace, spojené společnou snahou splynout s rytmem.
Než velké koncertní křídlo Steinway vstoupí na jeviště, je třeba celý rok na to, aby 450 newyorčanů s rozličnými přízvuky a původem jemnou ruční prací vyrobilo a sestavilo všech 12 000 jeho částí. Hrdě si do práce přinášejí své vlastní nářadí a zvyky, aby pomohli nalézt duši každého klavíru a zároveň mu vtiskli část své vlastní. Oslava jedinečnosti v době masové produkce, Nota za notou sleduje cestu Steinwaye s označením L1037 z aljašských lesů až na pódium Carnegie Hall, stejně jako zástup zanícených pracovníků, kteří pečlivě tvarují osobnost klavíru a jeho zvuk a připravují jej pro setkání s jeho ideálním lidským protějškem. Film je velkolepou ódou na tradici, řemeslné umění a dialog mezi umělcem a nástrojem.
