Subjektivní vize, dialog mezi obrazy současnosti a pamětí předků, více než sen. Obrazy a události, které přispívají k této atmosféře, by měly stejně jako v poezii každému divákovi umožnit jeho vlastní dialog s obrazem na plátně. Film se rozpíná v bezčasí, někde mezi dokumentárním a surrealistickým, v prostoru mezi politickým pamfletem a skutečným poetickým lyrismem. Většina scén se odehrává na Haiti. Tamní imprese jsou přetvořeny v neskutečný svět (nebo snad stav mezi vědomím, snem a hypnózou), který díky své historii a kulturní tradici opravdu žije. Ostrov Haiti, permanentně se nacházející v pekle noční můry, je země, kde voodoo skládá části každodennosti do jednolitého, otáčejícího se snového stromu.[Zdroj: Febiofest 2008]
Na konci občanské války stojí šestnáctiletý Ezra před mírovou komisí. Jeho sestra zůstala jako jediný svědek útoku, který Ezra vedl proti jejich vesnici. Během napadení zahynuli jejich rodiče. Oba sourozenci se ve svých vzpomínkách vracejí až do dob, kdy byl Ezra jako chlapec unesen a držen ve výcvikovém táboře. Skrze oba subjektivní pohledy film vykresluje život v jednotkách rebelů, manipulaci s vojáky a pomalé nastolování míru. Ezra se musí naučit žít beze zbraně a uvědomit si, že i on jednou vedl normální život. Tato tematika je režisérovi blízká, protože jako malý s rodinou kvůli válce opustil Nigérii. Jeho pohled na dětské vojáky není moralizující kritikou. Naopak je svědectvím o obětech na obou stranách konfliktu.[Zdroj: Febiofest 2008]
Milující otec, který kvůli osobním problémům a neschopnosti je vyřešit tak, aby neztratil pozici silného vůdce rodiny, ničí vše kolem sebe. Efektní bezprostřednosti docílil režisér tím, že dal kameru do rukou jednotlivým hercům, kteří scény zaznamenávali jako domácí video. Ve filmu není zdánlivě učiněn jediný střih, všechny scény na sebe navazují tak, jako by byly natočeny čistě chronologicky, včetně posunů v čase. Sama videokamera se oživuje prostřednictvím výpovědí jednotlivých představitelů a představuje svým způsobem jediného člena rodiny, který po otcově útoku podává svědectví o tom, co se dělo za zdmi domu spořádané rodiny.[Zdroj: Febiofest 2008]
Geneticky zmutovaný tasmánsky diabol je ukradnutý z laboratória dvomi eko-aktivistami, ktorým utečie v blízkosti opusteného lesného cintorína, kde skupinka vysokoškolákov nakrúca film.
Krvavý masaker môže začať.
V melancholické komedii debutující Sophie Barthesové zastihneme Paula Giamattiho coby proslulého newyorského divadelního herce v okamžiku existenciální krize, do které jej vžene role v připravovaném Čechovově Strýčku Váňovi. Na základě časopisového inzerátu se úzkostmi sužovaný Paul odevzdá do rukou tajemné společnosti, jež mu zaručí úlevu extrakcí a následným dočasným zmrazením jeho duše. Náhle nabytou lehkost však záhy vystřídají bizarní komplikace a proslulý herec začíná tušit, že cesta zpět k vlastní duši bude dlážděna neopakovatelnými zážitky. Ačkoli autorka přiznává inspiraci Gogolem, Buñuelem, Jungem či Woodym Allenem, její zralý debut patří k nejoriginálnějším filmům letošního roku. Z vlastního snu vycházející příběh s nadreálnými prvky a filozofickým přesahem podává s intelektuální hravostí a smyslem pro absurditu. Vedle skvělého Giamattiho, který se na filmu podílel i produkčně, se představí neméně vynikající Emily Watsonová, David Strathairn či Dina Korzunová. [44. MFFKV 2009]
Vídeň 1882. Doktor Josef Breuer, přítel psychiatra Sigmunda Freuda, pomáhá slavnému fi lozofovi Friedrichu Nietzschemu bojovat s trýznivými záchvaty melancholie. Svými knihami a především tvrzením, že Bůh je mrtev, neboť jej už lidé dávno zabili, pobuřoval Nietzsche své současníky. Jeho intelekt však Breuera natolik ohromil, že se rozhodl filozofovu duši zbavit utrpení. Ukazuje se však, že tím, kdo potřebuje skutečně pomoci, je samotný doktor Breuer, pronásledovaný hrůznými nočními můrami. Tráví s filozofem dlouhé hodiny rozhovorů a jejich vzájemná „léčba mluvením“ se stane základem v budoucnosti proslavené Freudovy psychoanalýzy.
Dívka trpící schizofrenií se asi stala svědkem vraždy a je přímo posedlá zjištěním pravdy.
Nina Pattersonová se před časem léčila ze schizofrenie, musí užívat léky a ještě stále se potýká s nejistotou a úzkostnými stavy. Začíná studovat medicínu a současně se seznamuje s Jimmym. V nemocnici, kde pracovala, se setká s pacientem, jehož tomografické snímky nevypovídají o žádných potížích. Jde o multimilionáře Coopera, který brzy nato zemře údajně na mozkový nádor. Nina má podezření, že šlo ve skutečnosti o vraždu, ale na policii ji kvůli její nemoci považují za nevěrohodnou osobu. Společně s Jimmym se jí podaří zjistit, že vdova po milionáři podplatila jejího strýce doktora Stranda, který propadl závislosti na hazardu a potřeboval peníze na uhrazení dluhů.
Bývalý lovec pokladů hledá svého ztraceného bratra. Ví jenom to, že pátral po pohřbeném zlatu Inků. Vydává se na hřbitov, který se chystal jeho bratr prohledávat. Po něm tu však není nikde ani stopy. Vydává se tedy pátrat dál do města.
Ptactvo celého lesa uznává jako mistra zpěvu slavíka. Všichni mu naslouchají s potěšením a obdivem. Když tu se jednoho dne do rodného hvozdu vrátí straka, jež pobývala v zahraničí. Slavíkovi vyčte, že trylkuje trapně postaru, zatímco ve světě už dávno znějí jiné hity. A tak se straka rozhodne předvést ten správný, moderní zpěv, kterému se naučila v cizině. Uspořádá velkolepé představení, navlékne se do nádherného kostýmu a… Jakpak asi souboj mezi strakou a slavíkem dopadne?
Tutsijský mladík Ngabo Munyurangabo a jeho kamarád Sangwa, který je Hutut, se po krádeži mačety v supermarketu vydávají na cestu po zubožené Rwandě. Ngabo chce dojít do své rodné vesnice, aby pomstil vraha svého otce, zavražděného před lety při genocidě. Cestou se ale zastaví u Sangwových rodičů, které chlapec už léta neviděl. A právě na Sangwově otci je cosi podezřelého. Proč se kdysi nevrátil včas pomoci rodině? Mezi chlapci se postupně odhalují nebezpečné, dříve skryté národnostní diference... Autor ve svém dramatu neukazuje žádné šokující násilí – snímek na konkrétní, privátní rovině ukazuje národnostní problémy a zdůrazňuje, jak tenká je linie mezi přátelstvím dvou lidí a hluboce zakořeněnou kolektivní nenávistí.[Zdroj: Febiofest 2008]