Silně magický snímek R. Rajaonarivela staví na tématech nekonečnosti a pozemskosti, přičemž využívá symboliky živlů. Vypráví o moři, nebi, zemi, životě mezi narozením a smrtí. Jeho hrdinové sní o úniku z nehostinných madagaskarských hor a návratu k přívětivému příboji oceánu. Film je metaforou vztahu mezi tradičním a moderním pojetím lidské svobody, kde lidská obrazotvornost i láska jsou nakonec silnější než zvyk a tradice světa, ovládaného kouzly a osudem. (LFŠ 2006)
Lyricky snímek o nestálosti, s níž se autor vyrovnává filmovym přemítáním a kladením otázek po smyslu, při intimní cestě přírodou. Film nabízí citlivy pohled na rozklad duše po ztrátě blízkého a zároveň jednu z možností, jak se s ní vyrovnat.
Rodina Harunových bydlí v městečku v horách, které s velkoměstem spojuje vlak. To, že se její každodenní existence odvíjí v lásce a poklidu, ovšem vůbec neznamená, že je nudná. Skutečnost a představy se v životě Harunových mísí s opojnou lehkostí vůní stoupajících z čajového šálku. Šestiletou Sačiko pronásleduje doma i ve škole její obří dvojče, starší bratr Hajime se pokouší upoutat půvabnou novou spolužačku, výstřední dědeček bývalý animátor se v důchodu věnuje alespoň animaci vlastního těla a tatínek Nobuo profesionální hypnotizér zkouší své umění někdy i na vlastní rodině. Maminka Jošiko to všechno snáší s chápavým úsměvem, i když i ona má své starosti: ráda by se vrátila k práci animátorky, v níž má její rodina letitou tradici. Do běhu všedního dne zasáhne i její bratr Ajano, který se vrátil do rodného městečka kvůli nostalgickým vzpomínkám na minulost. Co si rodina počne, když si Nobuův bratr, úspěšný autor manga příběhů, přeje k narozeninám něco zvláštního?
V druhé půli 60. let vzniklo na Slovensku několik středometrážních filmů, které zkoumaly dětský svět, zabývaly se hrami těch nejmenších i těch již odrostlejších. V lyricky pojatém snímku Koliesko se hlavním hrdinou stává malý chlapec, jenž se spřátelí se zrezivělým kolečkem - nalezne v něm nejen hračku, ale také svého nejdůvěrnějšího kamaráda.
Keď sa Jaroslav Siakeľ roku 1921 rozhodol urobiť historický krok v slovenskom filmovom umení, mal dve kamery, tretinu scenára, hlavného predstaviteľa bez profesionálnych filmových skúseností a herečku, ktorá predtým nikdy nevidela film. Plány na nakrútenie začali v Chicagu, kam sa Siakeľ vysťahoval pred I. svetovou vojnou. Tesne po vojne ho poverila skupina Slovákov žijúcich v USA, aby s bratom Danielom urobili film, ktorý by zobrazil hrdinské epizódy z Jánošíkovho života.
Pre nakrúcanie si vybrali exteriéry v okolí Blatnice vo Veľkej Fatre. Kaštiele i domy so slamennými strechami, kone a koče, roľníci i bývalí aristokrati všetko vyzeralo ako pred storočiami. Hlavného predstaviteľa vybrali na základe fyzických dispozícií. Bohužiaľ, vôbec nevedel hrať. Preto Siakeľ sám vybral nového herca, ktorým bol už vtedy známy divadelný herec Theodor Pištěk. Mária Fábryová, predstaviteľka Aničky, nielenže nemala skúsenosti s filmovaním, kamera jej dokonca naháňala strach. Odvtedy už nehrala v žiadnom filme.
Spočiatku film patril medzi najpremietanejšie diela svojej doby, ale záujem sa postupne stratil. Ostal majetkom producenta Jána Závodného amerického Slováka, rodáka z Brezovej pod Bradlom. Pre americké publikum bol film nepoužiteľný, lebo mal slovenské titulky a na anglické peniaze neostali. Napokon ho Závodný uložil do garáže, kde čakal na svoje znovuobjavenie celé desaťročia. Keď Ján Závodný dostal list od Slovenského filmového ústavu, osobne ho ako 80 ročný priniesol na Slovensko. na filme spoluúčinkovali obyvatelia Blatnice a Šútova. Autorom scenára a režisérom filmovej rekonštrukcie bol v roku 1975 Ivan Rumanovský. Televízne vysielacie práva vlastní STV.
Ing. Kalinovi je už sedmdesát let, ale stáří neuznává. Cestuje, dokonce se učí arabsky. Vrací se do rodného městečka, protože dal kdysi slib své někdejší lásce, Bětušce Jarošové, že se pro ni vrátí. Není sám, je provázen svou sestrou, která ho úzkostlivě hlídá a diriguje. V městečku je už dávno všechno jiné, i když Kalina by to chtěl vidět postaru. Po dobrodružné expedici se setká v jednom paneláku s paní, která Bětušku dobře znala a která mu o ní vypráví. Zapomene tu klobouk a paní mu jej přináší do hotelu...
Poetický obraz dospievania a prvých dotykov so životom. Príbeh sa odohráva v letnom tábore, kde mladý Miťa prežíva prvé milostné trápenie. Film citlivým spôsobom rozpráva o zložitom období dospievania, kedy mladý človek spoznáva pocity šťastia a harmónie, ale aj muky čakania a pochybností, kedy formuje vlastnú osobnosť, učí sa porozumieť iným a násjť si svoje miesto vo svete. Na MFF Berlinale bol film ocenený Strieborným medveďom.
Začínající učitel poznává až chorobně bojácného chlapce, který se obtížně vyrovnává s otcovou tragickou smrtí. Musí vynaložit značné úsilí, aby mu pomohl, aby získal jeho důvěru. Neobratně natočený, tklivý a silně didaktický příběh ani ve své době valnou přízeň nezískal.
Dobírají si ho, odstrkují ho, smějí se mu a tak káčátko uteklo z domova, aby si našlo šťastnější život.
Filmové spracovanie románu Jana Weissa "Spáč ve zvěrokruhu", lyrický a pitoreskný príbeh človeka, ktorý nežije podľa času, ale podľa ročného kolobehu prírody. Na jar je skoro dieťa, v lete dospieva v muža, s jeseňou prichádza pozvoľná strata jeho vnútornej energie a zimu prespáva v zapadnutom salaši.
