Filmy online ke shlédnutí zdarma

Kvůli panovačné manželce ztrácí stárnoucí muž chuť do života. Návrat do rodného kraje v okolí řeky Sázavy ho natolik změní, že se rozhodne zkusit vše znovu. Zázračně omládne a začne si užívat radostí života...

Český barevný film, natočený laureátem státní ceny Václavem Krškou podle divadelní hry národního umělce Fráni Šrámka. Dramatická lyrická báseň Měsíc nad řekou" byla napsána v roce 1922 a ze všech dramatických prací Šrámkových nejlépe a nejplněji postihuje věrný konflikt mládí a stáří. V jednoduchém příběhu z malého městečka líčí tichou resignaci Jana Hlubiny, kdysi nejlepšího studenta místního gymnasia, který však podlehl tlaku vnějších okolností, zklamal naděje v sebe kladené a uvízl v městečku jako papírník. Na tyto zklamané naděje navazuje citový osud jeho dcery Slávky, vzdorující měšťácké představě o nutnosti sňatku, třebas bez lásky, jako jediného řešení života ženy; její setkání s jinošským Vilíkem Roškotem pod vlivem křehkého kousla měsíčního večera a hučící řeky vyvolává prudký konflikt rozumu a citu a vede k náhlému chlapcovu dozrání.(FILMOVÝ PŘEHLED 33 / 1953) Jeden z mála dokladů, že i tuhých 50. letech vznikaly jiné, apolitické filmy, byť z dnešního hlediska možná zcela vyšeptalé, s teatrálním přednesem. Fráňa Šrámek poskytl námět k nostalgickému ohlédnutí dávných spolužáků na jednom abiturientském sjezdu, kteří zjišťují, jak jim život neplodně proklouzl mezi prsty. A ani nemají šanci vymanit se z maloměstského sevření.

Na břehu Otavy stojí panský dům, který parta kluků považuje za velmi tajemný. Po jeho návštěvě kluci zjistí, že tu není nic jiného, než stará paní se svou vnučkou. Parta se rozdělí na dva tábory a nastanou "líté" boje, které ale nemají dlouhého trvání. Václav Krška je v dostupných písemných materiálech uváděn jako spolurežisér tohoto filmu. V úvodních titulcích je jeho podíl charakterizován jako umělecká spolupráce. Ve filmu si jednoho z kluků zahrál Borek Lipský, bart herců Oldřicha a Lubomíra Lipského, který v roce 1947 zahynul po zásahu bleskem.

Podle stejnojmenné Turgeněvovy novely natočil Václav Krška vzpomínání stárnoucího ruského šlechtice Sanina, jenž si vybavuje nenaplněnou lásku, již v mládí zažil. Výrazné je nostalgické ladění, které provází příliš pozdní prozření. Hrdina se totiž při zahraničních cestách zamiloval do prosté dívky, avšak opustil ji kvůli krákodobému milostnému vzplanutí k sobecké krásce z vyšší společnosti. Režisér věrohodně vyřešil i potíže s odpovídajícím časoprostorovým zakotvením.

Karel Kachyňa, jeden z velkých českých režisérů, vytvořil mnoho mimořádně působivých filmů nejen pro plátna, ale i pro obrazovku. Ve všech jeho dílech se setkáváme s nevšední citovou i obrazovou kulturou, s pochopením pro velká i malá lidská trápení, s laskavým humorem. K vrcholům televizní dramatické tvorby bezesporu patří jeho film Zlatí úhoři, inspirovaný povídkami Oty Pavla, o malém chlapci, který spolu s tatínkem podléhá kouzlu řeky Berounky, ale zároveň také prožívá krutou válečnou realitu. "Zlatí úhoři" získali v roce 1979 hlavní cenu na mezinárodním festivalu Prix Italia.

Své milostné okouzlení prožívají nejen mladičtí hrdinové filmu šestnáctiletý Petr a stejně stará dívka Andrea, ale i jejich rodiče, kteří se po letech znovu setkali. Rádoby poetické ladění je však místy násilné stejně jako střídání barvy s černobílými pasážemi. Láska patří mezi Kachyňova normalizační díla, která postrádají osobitost, nahrazuje ji křečovitou stylizací, která postihuje všechny složky filmu.

Film Kouzelné dobrodružství vznikl na motivy stejnojmenného díla Alaina-Fourniera, francouzského prozaika, působícího na počátku minulého století. Scenáristé Josef Hanzlík a Antonín Kachlík přenesli děj románu z Francie na území Rakouska-Uherska před první světovou válkou. Vypráví příběh přátelství gymnazistů Františka a Gustava, které se během let vytrácí, stejně jako vzpomínka na kouzelný, téměř snový zážitek...

Po adaptaci Kunderova románu "Žert" se Jaromil Jireš uchýlil ke zcela odlišné látce i k rozdílnému způsobu vyjadřování. Ve snivém výtvarně dekorativním vyprávění vylíčil osudy a pocity dospívající dívky, jež žije se svou přísnou babičkou ve starém domě a ocitá se v samém středu bizarních událostí, ohrožována tajemným "tchořím upírem"... Na vizuální podobě surreálné fantazie Vítězslava Nezvala se podílela Ester Krumbachová. Autoři hojně využívali hororových prvků i lyrické básnivosti.

Tragikomické ohliadnutie sa za koncom druhej svetovej vojny a obdobím nástupu komunistickej mašinérie. Na tomto pozadí sa odohráva chvíľami až snový príbeh troch hlavných protagonistov - komedianta Pepeho, frontového vojaka Prengela a židovského dievčaťa Ester, ktoré sa vracia z koncentračného tábora. Traja ľudia bez domova sa snažia naplniť svoju predstavu o šťastí. Vybrali si však zlú dobu.

Peotický obraz lásky dedinského poštára Jakuba a mladučkej cigánky Jolanky. Sú to hrdinovia, ktorí vstupujú do života s omylmi a kotrmelcami, s humorom a poéziou ich mladosti. Jakub okrem listov a telegramov prináša ľuďom okolo seba i radosť. Je hravý a Jolanka cieľavedomejšia. Je nespokojná, chcela by zmeniť svoj život. Jakub si vie vymýšľať a dokáže presvedčiť, že všetky túžby a sny sú splniteľné. Jakub a Jolanka sa k sebe približujú i vzďaľujú navzájom, nachádzajú sa, aby sa opäť jeden druhému stratili... Skutočný život ich naučí chápať, kde sú hranice sna, túžby a skutočnosti. Lyrická tragikomédia RUŽOVÉ SNY o láske dedinského poštára Jakuba a Rómky Jolanky si podmaňuje divákov svojou poetickou atmosférou a jemným humorom už od roku 1976, kedy ju režisér Dušan Hanák nakrútil podľa svojho a Dušekovho scenára. "Rómeo a Júlia" na dedine bez tragického vyvrcholenia, pričom znepriatelené veronské rody nahradila nevraživosť domácich vidieckych komunít - "bielych" a Rómov, ktorí všemožne komplikujú mladým život. Jolanka sa chce vymaniť zo svojho sveta a žiť usporiadaným spôsobom ako väčšina, Jakub zase sníva o voľnosti a hravosti. Hoci túžia každý po inom, túžia zároveň intenzívne po sebe. Prežijú spolu krásne chvíle, ale aj okamihy trápenia. Ich pokus o spoločný život v meste nakoniec stroskotá. Jolanka sa vracia domov medzi svojich. Cesty milencov sa síce rozchádzajú, ale ich ružové sny zostávajú. Jeden z najúspešnejších filmov slovenskej kinematografie, ovenčený množstvom domácich i zahraničných cien, predstavil dvoch nadaných nehercov - Juraja Nvotu /Jakub/ a Ivu Bittovú /Jolanka/. Lyrické milostné výjavy, rázovitý mikrosvet dedinských figúrok, autentický obraz života v rómskej osade, vizuálne zachytený kameramanom Dodom Šimončičom a hudobne vyjadrený Petrom Hapkom, dotvárajú hravé, láskavé a vtipné rozprávanie o jednej nežnej láske.