Filmy online ke shlédnutí zdarma

Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967.

Odkudsi z Belgie, z úbočí vysoké haldy, vypouštějí stovky poštovních holubů... Jednu bílou holubičku marně vyhlíží její majitelka, plavovlasé děvčátko Zuzanka, mezi mořskými vlnami a písečnými dunami... Holubice byla zanesena bouří do vzdáleného stověžatého města, do Prahy. Usedla unavená ve výtahové šachtě moderního činžáku. A tam ji postřelil z okna vzduchovkou Michal, chlapec upoutaný po nervovém šoku na pojízdnou židli, chlapec krutý, protože sám trpí...

Krátký dokument o sedlecké kostnici, k jejíž výzdobě bylo použito 50-70 000 lidských koster.

Učitel František Kmoch je suspendován, protože po nocích hraje na tancovačkách nebo komponuje. V Kolíně sestavuje kapelu a jeho příznivec baron Hrubý mu dopomůže k veřejnému vystoupení. Jeho hudba se zalíbí nejen doma ale i ve světě... Ačkoli životopis proslulého kolínského kapelníka a skladatele Františka Kmocha lze označit za idylu, na počátku německé okupace získal výrazně jinotajný ráz - diváci v něm odečítali oslavu české kultury i nepoddajných českých povah. Rádi mu odpustili ateliérový rozměr, protože ve třech premiérových kinech slavil mimořádné úspěchy. Na stříbrná plátna se triumfálně vrátil i po válce - navštívily jej téměř čtyři miliony lidí! Snímek, v němž zaznějí nejznámější Kmochovy písničky, patří mezi nejlepší díla, jaká Vladimír Slavínský režíroval.

Řeka plyne zdánlivě poklidně, není v ní nouze o klíčové dramatické zvraty, které filmu dodávají na sugestivní intenzitě, srovnatelné s nejlepšími scénáři současné kinematografie. Jediný syn bohatého sedláka Sychry, čtrnáctiletý Pavel, musí čelit rodové vášni svého otce, vášnivého pytláka. A to v prostředí překrásné, člověkem téměř nedotčené přírody. Konflikt houstne v okamžiku, kdy je z vězení propuštěn pytlák Zimák plný nenávisti vůči bývalému příteli Sychrovi. Film byl uveden na II. MMF v Benátkách v roce 1934. V NFA je uložena také německy namluvená kopie o délce 2006 metrů, která film zpopularizovala také v Německu.

Tři volně propojené poetické hříčky o nešťastně zamilovaných samotářích (Pokušení manipulanta, Nastěnčiny sny a Dobrodružství sirotka Rudolfa) ve filmu Jana Němce přináší i první filmové role Marty Kubišové a Karla Gotta. Ve všech třech povídkách dominuje poezie, laskavý humor a nadhled. Úvodní defilé krásek vzbuzuje v duši mladého manipulanta nenaplněnou touhu po doteku, ve fantazii umývačky nádobí se o ni uchází dokonce trojice mužů a podnapilý Rudolf se zamiluje na jakési oslavě...

"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Olše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová.

Mozaika humorně laděných událostí začíná jedním z malých rituálů, kterými si koření spokojené manželství Francin a Maryška. Ta hledá v přítmí ložnice malý dárek, kterým je tentokrát patentní navlékač jehel. Francin je správcem pivovaru v jednom malém českém městečku a druhého dne provází po pivovaru správní radu, kterou seznamuje se situací a také plány do budoucna. Radové však věnují pozornost spíše dění na zahradě pivovaru, kde Maryška rázně pomáhá řezníkům se zabíjačkou. Všichni jsou krásnou ženou okouzleni, zejména pak doktor Gruntorád. A když pánové skončí prohlídku, okázale vyjádří Francinovi svou nedůvěru, velmi ochotně se nechají pozvat paní správcovou na zabíjačkové pohoštění, které protáhne do pozdního večera. Další den čeká Francina další nemilé překvapení. Na pivovarském dvoře se objeví jeho velmi svérázný a především velmi hlučný bratr Pepin. Francin tuší blížící se pohromu. První obětí Pepina se stane čeledín který si po jeho radě jak se má správně sekat dřevo, usekne prst. A to jistě netuší, že to je jen první z nehod, které ho čekají pokaždé, když se s Pepinem potká. V Maryšce najde Pepin se svými bláznivými nápady spřízněnou duši. To se ovšem nelíbí Francinovi, který se sice snaží bláznivé nápady svého bratra nevnímat, čeho je však moc, toho je příliš. Nejprve rozzlobený Francin vykáže dvojici ze zahrady, zvolí však nešťastnou formulaci, aby si šli hlučet, třeba na komín. Pepin a Maryška ho totiž vezmou za slovo a vylezou na komín pivovaru. Zatímco se nahoře dobře baví, Francin dole umírá strachy. Dorazí doktor Gruntorád a současně přijedou také hasiči v čele s kominickým mistrem Giorgim, který je také jedním ze správců pivovaru. Ten vyleze na komín, aby oba vyzval k dodržování pořádku a ve jménu zákona jim přikázal slézt dolů. Jeho vylomeniny však pokračují a jejich důsledkem je nakonec vymknutý kotník paní správcové. Doktor Gruntorád nařídí klid na lůžku, aby se noha zhojila. Francin je spokojený, konečně bude mít klid a navíc může svou ženu obskakovat a zahrnovat pozorností. Raduje se však předčasně. Nevinná doktorova poznámka o nové módě zkracování, vede k další sérii nápadů, pro které nemá Francin pochopení. Nejprve vyléčená Maryška s Pepinem radikálně zkrátí nohy jídelního stolu a poté se rozjede do města, aby si nechala zkrátit své dlouhé husté vlasy, které obdivuje celé město. Holič Dóďa je v šoku a odmítá takový zločin, Maryška však trvá a svém...

Lze sáhnout po štěstí zaplacené lidským životem? Film je na onu dobu ztvárněn neobvyklými výrazovými prostředky moderní filmové řeči: skryté symboly, minimální dialogy, ruchy a původní hudba Giuseppe Becceho jsou zcela podřízeny prokomponované skladbě scén, připomínající jiný Machatého slavný němý film EROTIKON (1929). Mezinárodní proslulost tohoto díla je značná a téměř se podobala skandálu. Na festivalu v Benátkách získal film ocenění za režii, zároveň byl však prohlášen Vatikánem za nemravný a škodlivý. Začínající rakouská herečka, jejíž nahé scény byly tehdy senzací, se stala v 30. - 50. letech hollywoodskou star Hedy Lamarr. Film byl vydán v české, rakouské a francouzské verzi. NFA archivuje českou (2391 metrů) a rakouskou (2010,5 metrů) kopii. Film byl uveden na II. MFF v Benátkách roku 1934 a získal Cenu města Benátek.

Za deštivé noci poskytne železniční hlídač nocleh elegantnímu cestujícímu, kterému ujel vlak. Když je hlídač odvolán do služby, zůstane George, jak se cestující jmenuje, s jeho dcerou Andreou v domku sám. Na Andreu mladý světák velmi zapůsobí a ještě téže noci mu dívka podlehne. Ráno George odjede. Andrea po čase zjistí, že čeká dítě. George pokračuje ve městě ve svém nevázaném životě a stýká se důvěrně především s vdanou paní Gildou. Když dostane od hlídačovy dcery dopis, že je těhotná, pošle jí peníze. Andrea odjede do města, aby tam tajně porodila. Dítě se však narodí mrtvé. Andrea se později provdá za muže, který ji zachránil na opuštěné cestě před znásilněním. Andrea mu dala vlastní krev pro nutnou transfuzi po zranění, které mu násilník způsobil. Jednoho dne se náhodou ve společnosti svého manžela setká s Georgem, který ji začne znovu svádět. Záhy se i v mladé ženě probudí znovu dřívější touha, opouští manžela a chce odejít s Georgem. V jeho bytě je svědkem výstupu Gildina muže s Georgem a s hořkostí si uvědomí, že George má další milenky. Žárlivý Gildin muž Georga zastřelí. Andrea se vrací domů ke svému muži, jehož lásky si nyní mnohem víc váží.