Z Markýtky a Honzy je milující se a milovaný královský pár. Vychytralá princezna Eufrozína omámí Lucipera svým půvabem a pomocí sedmimílových bot i s tatíčkem prchá z pekla, aby se opět dala dohromady s králem Brambasem a zbavila Honzu trůnu. Také zlá sestra Dora využije nepřítomnosti Honzy, který je na tažení proti nepříteli, a vetře se na zámek, kde málem připraví o život Markýtku i jejího právě narozeného syna, jen aby potom sama Honzu mohla získat. Na straně zamilované dvojice stojí ale tentokrát vedle Kujbaby, Hnipírka, Valihracha či prozíravé kmotřičky a dvojice čertů i sám Luciper, tříhlavá saň s malým dráčetem a další postavičky. V humorné podobě se tu oproti prvnímu dílu setkáme i s novými pohádkovými rekvizitami, jak je vedle zmíněných sedmimílových bot představují tři přání plnící zlatá rybka, kašička z kouzelného hrníčku nebo nápoj zapomnění. Zlo je podle zákonů pohádky nakonec potrestáno a královský tatíček s Eufrozínou, Brambasem a Dorou se tísní v pekle ve společném kotli...
Pohádka natočená podle námětu Jana Drdy vypráví o poctivém a čestném chasníkovi Honzovi, jenž na útěku před verbíři pozná cenu lásky i kamarádství. Díky kouzelným darům (mošna, z níž na povel vyskákají bojovníci, pláténko, na němž se prostírá hojná krmě, a plášť, který učiní neviditelným každého, kdo se jím přikryje) přemůže hrozivého draka, ale namísto odměny se setká jen s intrikami panovníka a jeho rozmazlené dcery. Režisér Zdeněk Troška zahájil vyprávění impozantně: hned úvodní sekvence zápalného blesku a splašeného spřežení se vyznačuje dynamickým poskládáním záběrů do jakési drobné apokalypsy, avšak ústřední milenecká dvojice (Michaela Kuklová, Miroslav Šimůnek) nemá co hrát, pokud nepočítáme ustavičné Honzovo utíkání a dívčiny dojemné pohledy či nářky. Bezdůvodné je užití jihočeského nářečí (s tvary jako "nemuším", "v ňom", nebuj").
Příběh mimořádně úspěšné české filmové pohádky Princezna ze mlejna I tvůrce přímo vybízel k pokračování. A tak se skutečně zrodila další pohádka - neméně půvabná. Princezna ze mlejna II. Diváci se mohou těšit, že téměř ve všech hlavních rolích opět spatří své oblíbené herce - Andreu Černou (Eliška), Radka Valentu (Jindřich), Yvettu Blanarovičovou (čertík), Jakuba Zindulku (vodník), Oto Sevčíka (knížepán), Ladislava Županiče (Žán), Aloise Švehlíka (mlynář) aj. Jen Lucii Bílou v roli čarodějnice ve druhém pokračování nahradila Monika Absolonová. A svého nelehkého úkolu se zhostila skvěle. V tomto díle přibudou i postavy nové - zlý velitel v podání Jana Přeučila a generál Lukáše Vaculíka.Natáčení probíhalo, tak jako před šesti roky, v jihočeském Bavorově a jeho okolí, na zámku v Dobříši a nově v kaolínovém dole v Kaznějově, kde se točily působivé scény bitvy s Turky.
Pohádka o mladém ševcovském tovaryšovi Jírovi, který si vyrobil z jemné kůže křídla, s jejichž pomocí vysvobodil z věže královského hradu princeznu Jasněnku, kam ji zavřel její otec v marné snaze zabránit věštbě zlé čarodějnice, a posléze ji vymanil i z moci samotné čarodějnice a její dcery Černavy.
Hrdinou příběhu je silný a odvážný mladý kovář s dobrým srdcem. Jmenuje se Mikeš a stejně jako jeho otec i on zatouží vydat se do světa na zkušenou. Cestou se spřátelí se dvěma mladými siláky, mlynářským pomocníkem Matějem a pacholkem Ondrou. Když se dovědí o třech krásných princeznách, které záhadně zmizely, přesvědčí Mikeš své lenivé společníky, aby se vydali ztracené královské dcery hledat. Po dlouhé cestě plné překážek se jim podaří zjistit, že princezny unesl zlý Černý král. Když se Mikešovi podaří přelstít ohyzdnou babici, a výměnou za její utržený vous získat její služby, podaří se jim osvobodit dvě ze tří princezen. Boj o záchranu třetí, nejkrásnější princezny však bude mnohem obtížnější.
Český celovečerní barevný film byl natočen podle stejnojmenné dramatická báchorky zakladatele moderního českého divadla Josefa Kajetána Tyla, která patří nejen k nejznámějším a nejoblíbenějším hrám tohoto autora, ale českého divadelního repertoáru vůbec. Autor scénáře se držel přísně Tylovy předlohy, vyprávějící o dudákovi Švandovi, který se pro peníze a slávu vydal do ciziny, ale u kterého nakonec vítězí láska k vlasti. Věčně platnou hodnotou „Strakonického dudáka" je horoucí Tylovo vlastenectví a nesmiřitelný odpor proti kosmopolitismu. A tu se právě autoru filmu podařilo vyzvednout to, co bylo dříve naším divadlem Tylovi soustavné odpíráno - jeho vlasteneckou a revoluční bojovnost.
Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando, si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda do kláštera, aby se mu tam dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn pak svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle: jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještěže potká drvoštěpa Drnce, který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem... S fortelným dřevorubcem Drncem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před jménem lékařskou slabiku "Dr.".
Jedině takový muž prý - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga - by mohl vyléčit jejich stonavou princeznu Zubejdu, nad níž se sultánovi Solimánovi bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu vyvolenou ženu. V sultánově paláci je naštěstí také hodná krajanka La Mad, která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a to třetí souvisí už přímo s mladým Lotrandem...
Dramatický pohádkový příběh o statečné Bohunce, která podstoupila nejtěžší zkoušky, aby vysvobodila svých sedm bratrů ze zakletí v havrany.
Dětský film o snech a touhách těch nejmenších, který je přímým pokračováním snímku Nefňukej, Veverko!
Zatímco v prvním filmu se Kačenka musela vyrovnat s narozením dvou bratříčků, tentokrát ji čeká zkušenost mnohem smutnější. Její milovaný děda, který měl ze všech dospělých nejvíce pochopení pro její snění a hry, umřel. Pomáhají jí v tom nejen vzpomínky na dědu a hry, které spolu hráli na potoce, jak běhali po louce a zdravili jaro nebo hráli Člověče nezlob se, ale také sny o tom, že žije na břehu moře a má kouzelnou mušli, která jí splní všechna přání, ale nesmí být sobecká, marnivá a zlá, jinak přijde o svou krásu. A tak se Kačenka střídavě ocitá u moře, kde jí kouzelné mušle přičaruje nejen dlouhé vlasy a kamarády, s nimiž si může u moře hrát, ale také oživí v písku nakreslená zvířata, od moře se vrací ke vzpomínkám na chvíle, kdy k nim děda přijel naposledy. Jak šli tenkrát k vodopádům chytat pstruhy, jak našli mládě puštíka, které vypadlo z hnízda a vzali ho domů s tím, že ho vychovají v kleci na půdě. Do těchto radostných okamžiků se sice na krátko, přesto však stále neodbytněji vkrádá smutná skutečnost.
Hlavní postavou příběhu, který je citlivou sondou do duše malé holčičky, je pětiletá Kačka Znamínková, která žije s rodiči v malebné podhorské vesnici. A protože má velmi bujnou představivost stává se nejen princeznou se zlatou hvězdou na čele, ale také princeznou na hrášku nebo třeba lovkyní krokodýlů. Společně s rodiči očekává nového sourozence, který se má mamince narodit každým dnem, radost však bude mít pouze v případě, že to bude sestřička. O bratříčkovi nechce ani slyšet. Nakonec však místo očekávané sestřičky dostane bratříčky a to hned dva, protože se mamince narodí dvojčata, která dostanou jména Petr a Pavel. A to se Kačce vůbec nelíbí. Místo, aby mamince pomáhala, trucuje a zlobí. A protože se najednou všichni točí kolem miminek, cítí se odstrčená a namluví si, že není vlastním dítětem svých rodičů, což vede k dalším konfliktům a potížím.
